Proč je tak důležité umět být nadšený svými blízkými

Umět se nadchnout těm nejbližšími je neobyčejně důležité. V prvé řadě se to samozřejmě týká partnerky nebo partnera, ale totéž platí o dětech, o rodičích a vůbec o všech blízkých lidech.

Nezbytnost tohoto umění je lékařský fakt.

Možná bychom to mohli ještě rozšířit. Důležité není jen nadšení, ale každé zdůrazňování předností či kladných stránek toho druhého.

Nadšení a každé jiné zdůrazňování kladných stránek potřebují téměř všichni a téměř vždycky také vyvolává zlepšení vztahů partnerského páru. Zvláště pokud až dosud žádné nadšení projevováno nebylo.

V této poznámce vás chci seznámit se dvěma částmi jednoho experimentu, které názorně prokazují důležitost a nečekaně i účinnost zdůrazňování předností toho druhého. Přičemž je zvláštní, že ono zdůrazňování nemusí být vyjádřeno nahlas. Stačí věřit, že člověk ty přednosti má. Vážně, stačí prostě tomu věřit.



Ale popořádku.

Nejprve experiment podniknutý v rámci Berscheidova, Snyderova a Tankeho výzkumu strategie seznamování.

Muže, kteří dali souhlas s účastí ve výzkumu seznamovací strategie, posadili do místnosti s telefonem. Žena, s níž se měl muž seznamovat, byla v jiné místnosti a muž ji ani před, ani v průběhu, ani po skončení experimentu nespatřil.

Mužům ukázali fotografii ženy — údajně na ní byla ta žena, s níž se měli po telefonu seznámit. Jistěže v tom byl chyták – polovině účastníků výzkumu předložili fotku krásné ženy, druhé polovině ukázali fotografii ošklivky.

Je zřejmé, že chování mužů se odlišovalo. Ti, kteří měli za to, že mluví s hezkou ženou, ji hodnotili jako ženu příjemnou, vyrovnanou, se smyslem pro humor, která dokáže udržovat zábavný rozhovor. Ti, kteří se domnívali, že na druhém konci linky je ošklivka, ji nehodnotili tak pozitivně.

Půvab experimentu však nespočívá právě v tomhle. To vůbec nejlepší je v jeho druhé části – v reakci nezávislých hodnotitelů, kterým bylo umožněno slyšet pouze ženskou část rozhovoru. Všichni do jednoho se bez toho, že by slyšeli, co říkali do telefonu muži, shodli na tom, že nejlepší dojem na ně udělala ta «hezká» žena, to jest ta, kterou ukazovali telefonujícím mužům jako tu «hezkou»

Podle názoru nezávislých pozorovatelů působila jistějším dojmem, bylo v ní víc radosti ze života, byla srdečnější a celkově temperamentnější než «ošklivka».

Experiment ukázal, že bez ohledu na reálný zevnějšek ženy a bez ohledu na její názor na vlastní krásu žena na úrovni svého chování «rozkvetla», jestliže muž předpokládal, že je hezká.

Ještě jednou. K tomu, aby se žena začala chovat jako přitažlivá osoba stačilo, aby muž věřil, že přitažlivá skutečně je.



Z toho nám vychází, že jestliže žena věří, že žije s odvážným mužem, s odvážným mužem také žije. A jestliže muž věří, že jeho žena je precizní, pak žije s precizní, přesnou ženou.

Řada dalších experimentů prokázala, že vztah k člověku silně ovlivňuje jeho chování a to, jak sám sebe vnímá. Je-li muž nadšen moudrostí své ženy, bude žena moudrá. A je-li žena unešena manželovou pozorností, bude manžel pozorný.

Tato přímo pekelná manipulace je v psychologii nazývána sebenaplňujícím proroctvím. Někdy se můžete setkat také s výrazem Pygmalion efekt.

To, co vnímáme, do značné míry tvoříme i sami. Ve světě kolem sebe vidíme odraz svých vlastních pocitů, víry a přesvědčení.

Čím silněji dáváme najevo radost a nadšení z vlastností a schopností toho druhého, čím více s ním mluvíme o jeho úspěších a půvabech, tím více se takovým stává.

Proto tvrdím: více nadšení, více vděčnosti, více radosti z toho, že vedle vás je právě tenhle člověk!