Dávejte vždycky o trošku víc, než jste dostali.

Čtvrtým zákonem rodu je zákon rovnováhy. Kolik energie do rodového systému vložíme, tolik z něj také dostáváme. Chceme-li dostávat více, musíme více dávat.

Nyní se podíváme na nejrozšířenější životní situace, při kterých je porušena výměna vnitřní energie rodu a v důsledku toho posléze strádají všichni rodoví příslušníci.

V rámci svých konzultací jsem se bohužel nikoli jedinkrát setkala se situací, kdy každý v rodině chtěl nejvíc pro sebe, pokládal sám sebe za toho prvního a své chtění za to nejdůležitější.

Zvláště se tyhle nepěkné postoje projevují, když dojde na dělení dědictví a lidé, kteří jsou si vůbec nejbližší a léta spolu žili v pohodě a přátelství, se náhle nedokáží dohodnout, jejich přátelství se vytrácí, vzájemný respekt mizí a stávají se přímo nepřáteli, přičemž často břemeno této nevyřešené situace posléze předávají i svým dětem.

K porušení rovnováhy však dochází i v případě, kdy začínáme do rodového systému dávat příliš mnoho. Typickým příkladem je žena, která se úplně rozplyne ve svých dětech, prožívá nimi jejich život, podílí se na všech jejich důležitých životních situacích a dokonale přitom zapomíná sama na sebe, pomíjí a zanedbává vlastní potenciál a vlastně neplní své poslání, nenaplňuje své předurčení.

Dříve nebo později tohle chování vede k životnímu zklamání, ke ztrátě radosti a pocitům marnosti a prázdnoty. Energie rodu nemůže plynule obíhat, zvláště pokud si děti neváží toho, co pro ně udělali a dělají jejich rodiče.

Energetický tok je blokován také v případě, kdy se žena soustředí téměř výhradně na sebe, na svůj zevnějšek, na svoji práci, na svoje projekty a svůj úspěch a nevěnuje patřičnou pozornost rodině, svým blízkým a jejich pohodě, nestará se o ně a nechystá jim ani dobré jídlo.

Negativní vliv má na rodinu také to, když společně neobědvá ani nevečeří alespoň o víkendu, když nezná společné posezení u stolu, společné rozhovory nebo večerní procházky.

Jestliže jeden z partnerů pouze bere, řídí se výhradně nebo především svým zájmem a hledá výhody jenom sám pro sebe, jsou rodinné vztahy rovněž odsouzeny ke krachu. Dříve nebo později toho druhého přestane bavit, že je využíván pouze v něčím sobeckém zájmu. Přicházejí pocity ublíženosti, výčitky, neporozumění, nastanou hádky a může dojít k úplnému rozpadu vztahu.

Ale i naopak, pokud člověk pouze dává a nic nebere, je to rovněž pro rovnováhu rodu zhoubné. V takovém případě totiž ten, kdo tolik dává, dělá z toho druhého svého dlužníka. A pro toho je kolikrát snazší odejít, než splácet dluhy, o které si vlastně neříkal a nejspíš o ně často ani nestál. Tak se často zachovají muži k ženám, které se mohly samou zamilovaností a láskou přetrhnout, jen aby jim ve všem vyhověly.

Co tedy dělat, abychom dosáhli energetické rovnováhy v rodině, a tím i ve všech ostatních životních oblastech?

Je třeba dodržovat jedno jednoduché pravidlo. Jestliže se nám od toho druhého dostalo něčeho dobrého, je důležité dát mu o něco víc, než jsme od něho dostali.

Jestliže například muž přinese ženě květiny a žena mu připraví jeho oblíbené jídlo na krásně prostřeném stole. Muž tedy dostal o něco víc, než sám dal – a příště se bude znovu snažit udělat své partnerce radost.

Toto pravidlo je třeba uplatňovat vůči všem členům rodiny, ale také v práci, ve vztazích mezi přáteli a vlastně se všemi ostatními lidmi.

Obnovit vnitřní rodovou energii pomáhají modlitby, návštěva svatých míst a také poutě na posvátná místa. Podobné cesty způsobují v osudu mnoha lidí převratné pozitivní změny, o kterých si dříve netroufali ani snít.

=========
Každý člověk, kterého na své životní cestě potkáme, se stává naším učitelem.
Ty jsi štěstí. Navždycky.