Čtyřikrát „ano“ pro štěstí

Každý z nás sní o tom, že bude šťastný a úspěšný, ale jak toho dosáhnout? Abychom žili v harmonii se sebou, musíme se naučit říkat ANO několika faktorům. Čtyřikrát ANO nám připomene ty nejzákladnější a obyčejné věci.

První ANO musíme říci celému světu a přijmout ho takový, jaký je. Svět nemá žádný emocionální obsah, svět je takový, jaký je, ale určitě ne takový, jak ho vnímáte v souvislosti s událostmi svého života. Na světě je dobro i zlo, štěstí i kataklyzmata, a to vše je třeba přijmout a uvědomit si, že světa se nemusíme bát. Naprosto všechny události, jak kladné tak negativní jsou naší daností a bát se jich nemá žádný smysl, protože k tomu vše dojde, ať už s námi, nebo bez nás.

​Druhý faktor, který je třeba si uvědomit, je dar života. Stejně jako svět je i život třeba přijmout se všemi jeho zvláštnostmi, plusy a minusy. V životě nás mohou potkat úzkost, zrada i podvod, ale to je jenom pouhá částečka, pouhá nepatrná součást našeho bytí. Kromě ní existuje spousta jiných aspektů, které ve svém souhrnu představují náš život. Dneska můžeme mít všechno a zítra můžeme tohle všechno ztratit. Ale i to jsou pouhé projevy života, každý nezdar je událostí, kterou je třeba přijmout a neztrácet náladu.

Prastaré čínské podobenství o mudrci a jeho bílém koni.

V jedné čínské vesnici žil stařec. Byl velmi chudý a jediné, co měl, byl nádherný bílý kůň. Různí boháči a dokonce i sám císař chtěli od něj koně koupit, ale stařík každému odpovídal, že koně nemůže prodat, protože je to jeho přítel, a přátelé se neprodávají.

Jednoho rána však stařec koně ve stáji nenašel. Část lidí z vesnice se starcem cítila a litovala ho, část se škodolibě radovala. Lidé stále dokola posuzovali, jaké neštěstí je přijít o takového koně, ale stařík sám zůstával v klidu a přijímal to, co se stalo, s důstojností.

Za několik dní se kůň vrátil a přivedl s sebou ještě dalších deset nádherných hřebců. Část vesničanů měla kvůli staříkovi upřímnou radost, ostatní mu záviděli. Teď zase všichni posuzovali, jaké štěstí stařec měl, a že jeho neštěstí se nakonec proměnilo ve štěstí. Jenom stařík to, co se přihodilo, nijak nehodnotil a bral všechno tak, jak to bylo.

Jediný starcův syn zajížděl nové hřebce a přitom nešťastně spadl a zlomil si obě nohy. A znovu část lidí z vesnice se staříkem cítila a litovala ho a ti zbylí jen posuzovali a stále dokola přemílali neštěstí, které se stalo. Stařík zůstával v klidu.

Za týden zastihla zemi válka a všechny muže z vesnice naverbovali do vojska. Kromě staříkova syna, protože měl zlámané obě nohy. A lidé znovu hovořili o tom, jak se neštěstí proměnilo ve štěstí a jak to pro starce dobře dopadlo. Starý muž však moudře říkal, že žádnou událost nesmějí lidé posuzovat, to přísluší pouze bohům. Každá událost je člověku dána, život se skládá ze samých takových událostí a okamžiků a naším úkolem je přijmout je a prožívat, nikoli je je odsuzovat. Odsuzovat znamená nerozvíjet se, nejít kupředu po svojí cestě, ustrnout někde stranou. Život je jedna dlouhá pouť a zůstat stát prostě nelze.

Třetí ANO je přijetí sebe sama. To je velmi důležitý krok, který musí vykonat každý. Naučit se přijímat sám sebe je náročný úkol, ale každý ho může zvládnout. Uvědomte si sami sebe hned teď, v přítomné chvíli a přijměte se takoví, jací jste, s problémy a nezdary, s vítězstvími i porážkami, láskou i nenávistí. To všechno jste vy, není třeba pokoušet se něco přikrašlovat, třeba je to jen přijmout. Když se tohle člověku nedaří udělat, může se uzavřít do sebe, přestat normálně komunikovat s lidmi, což znamená, že se přestane rozvíjet. V jiném případě se zase člověk, který neumí přijmout sám sebe, pokouší hrát jakousi roli, kterou si vymyslel a dělá ze sebe někoho, kdo vůbec neodpovídá skutečnosti.

Čtvrté ANO je třeba říci danému okamžiku. Udělat to je těžké proto, že se často vznášíme kdesi v oblacích, představujeme si lepší život, něco si vysníváme a stavíme vzdušné zámky. Zapomínáme přitom na to, že život probíhá teď, tady, právě v tuhle chvíli. Zapomínáme, že všechno, co teď máme – veškeré události, komplikace, lidé, různé záležitosti – tohle všechno je právě to nejlepší. A je třeba to všechno přijmout a nekonečně milovat.

Všechna čtyři ANO nás učí lásce a dobrotě, harmonii se sebou i se světem, připomínají nám ty nejzákladnější a prosté věci, které nás dokáží udělat šťastnými a naplnit nás radostí. Nezapomeňte říkat každý den ANO světu, životu, sobě i dané chvíli. Každý den vám pak přinese mnoho příjemných emocí.

Michail Litvak

=========
Celý rozdíl spočívá v jedné hodině
6 jednoduchých způsobů, jak si znovu zamilovat sám sebe