Uvolněte se a nahlédněte do své duše.
Myslím, že budete souhlasit s názorem, že stav vědomého bytí je člověku jenom ku prospěchu. Plné vědomí vlastní existence nám pomáhá lépe naslouchat jiným lidem, méně jíst, předcházet mnoha chronickým onemocněním a má mnoho dalších předností.
Udržovat si stav vědomého bytí je zpravidla mnohem jednodušší, když se cítíte dobře. Když se vám snadno pracuje a díky své překypující energii dokážete řešit jakýkoli problém. Anebo když jste uvolnění, šťastní a plní sebedůvěry. Problémy nastanou, když chcete tohoto stavu dosáhnout, a přitom se necítíte v pohodě, zakoušíte jakýsi neklid, hněv, případně nudu nebo jinou negativní emoci.
Docela nedávno jsem narazil na docela jednoduchou, ale účinnou a snadno zapamatovatelnou metodu, umožňující dosáhnout stavu vědomého bytí v jakékoli situaci. A to i tehdy, procházíte-li zrovna nějakým smůlovatým životním obdobím. Není to jen jednoduché, je to dokonce velmi jednoduché. Jde o metodu známou pod názvem R.A.I.N., která se skládá z pouhých čtyř kroků.
Možná jste o ní už slyšeli, protože se používá už dost dlouho. O kousek dál najdete můj způsob práce s touto metodou. Vyzkoušel jsem ji sám na sobě a opravdu to funguje. Doufám, že vám moje zkušenost pomůže uplatnit ji ve svém životě.
Tak tedy – když vám v životě vybuchne bomba a do mysli se vám hrne jedna hnusná myšlenka za za druhou…
Uvědomte si…
Uvědomte si, co cítíte, nebo co si myslíte. Co je to za emoce, co je to za myšlenky? Jsou vám povědomé, nebo jsou úplně nové? V čem je jejich podstata?
Pojmenujte je nahlas. Když necháte hlasitě zaznít to, co cítíte, sami sobě pomáháte lépe pochopit a přijmout, co se děje ve vašem srdci a ve vaší duši. Tímto způsobem postupujte jak u nálady, tak u emoce nebo myšlenky. A až příště budete mít co do činění se stejnými emocemi, náladou nebo myšlenkami, budete už předem vědět, jak s nimi naložit.
Přijměte.
Přijměte skutečnost, že máte tento pocit nebo myšlenku. Ať chcete nebo ne, jsou tady, jsou ve vaší mysli a zabírají část vaší pozornosti.
A i když třeba o takové myšlenky a pocity nestojíte, musíte alespoň přijmout tu prostou skutečnost, že už tady jsou a že na vás nějak působí. Jestliže to neuděláte, nasazujete si tím růžové brýle, což vám způsobí leda další bolest a novou úzkost.
Zkoumejte.
Položte si několik otázek: proč se cítíte právě takhle a proč vám do hlavy vlezly zrovna tyhle myšlenky? Dokážete vysledovat jejich zdroj až po nějakou životní zkušenost, kterou jste zažili? Jak dlouho už tyhle myšlenky a pocity máte?
Pamatujte, že máte zkoumat, nikoli soudit. Operujte fakty: myslíte si to a to, cítíte to a to, ale to je naprosto normální. Prostě jen zkoumáte to, co je a před čím nemá smysl zavírat oči.
Separujte se.
Uvědomte si, že ta myšlenka nebo ten pocit, to nejste vy. Vy jste mnohem víc než to, co si myslíte nebo cítíte, ať už je to cokoli. Vy jste to místo, kam proudí všechny myšlenky a všechny city, a dávají tak vznik něčemu novému.
Jak jednou řekl Bhante Henepola Gunaratana:
„Jednou, až se ocitnete ve stavu vědomého bytí, uvědomíte si, že jste úplně, absolutně a beznadějně šílení. Že váš rozum se změnil ve vyjící, mumlající a slintající blázinec na kolečkách, který se totálně vymkl vaší kontrole. Ve skutečnosti však nejde o žádný problém. Nejste o nic bláznivější, než jste byli včera. Váš rozum byl takový vždycky – jenomže teď jste to zpozorovali poprvé. A nejste také o nic bláznivější než všichni ostatní kolem vás. Jediný skutečný rozdíl mezi vámi a jimi spočívá v tom, že vy jste své situaci pohlédli do tváře, zatímco oni to dosud neudělali“.
5 pravidel, která vás naučí nikdy se nespokojit s něčím menším, než si zasloužíte.
Každý člověk, kterého na své životní cestě potkáme, se stává naším učitelem.