Součástí Buddhismu je učení popisující osm různých světských přání, vtahujících člověka do nekončícího koloběhu utrpení a bránících dosažení trvalého štěstí. Seznámení s ním přinese užitek každému, kdo touží po štěstí a nechce trpět.
Princip tohoto učení vychází ze základní pravdy Buddhismu, která říká, že touha plodí utrpení. Jaká touha, jaká konkrétní přání jsou příčinou utrpení? Všechna přání spojená s egem a falešnou představou, že štěstí lze dosáhnout získáním něčeho nebo naopak odmítnutím určitých věcí a situací. Dříve či později se podle Buddhova učení tato přání stanou příčinou žádostí a antipatií – a ty jsou pravým kořenem utrpení.
8 druhů žádostí, které vyvolávají neklid a kalí štěstí
- Zakoušení rozkoše z vlastnění peněz a materiálního vlastnictví.
- Zakoušení nespokojenosti, rozhořčení a zloby v případě ztráty nebo nezískání materiálního vlastnictví.
- Pocity spokojenosti, když vás lidé obdivují a chválí.
- Pocity rozhořčení a zdeptanosti, jste-li kritizováni a lidé s vámi nesouhlasí.
- Pocity spokojenosti vyvolané dobrou reputací a kladným image.
- Pocity skleslosti a rozhořčení v případě, že máte špatnou reputaci.
- Nadšení vyvolané citovým požitkem z krásy, zvuků, vůní, chutí či doteků.
- Roztrpčení vyvolané zakoušením nepříjemných pocitů.
Zříci se těchto osmi žádostí a soustředit se na duchovní rozvoj je nezbytným krokem k získání štěstí. Slovo «duchovní» dnes zaznívá tak často a v takovém množství výkladů, že prakticky už ztratilo svůj původní význam. Avšak ve staré Indii vedla mezi pojmy člověka světského a člověka duchovního zřetelná a jasná hranice a veškerý smysl tohoto slova se točil kolem toho, čeho je člověk ochoten se zříci a co se snaží získat. Štěstí a radost vznikají na světě skrze prožitky. Svět je však pomíjivý, strastiplný a podléhá změně. Únikem je ovládnutí a vzdání se žádosti. Jistěže můžete ve světském životě být milujícím, laskavým a moudrým člověkem, přesto však vás to nepřivede k duchovnímu životu a nepřinese vám to to štěstí, které se tu má na mysli.
Ve svých knihách na toto buddhistické učení nepřímo poukazuje Eckhart Tolle. Píše, že své ego musíme vystavit úderu. Když se člověk cítí trapně, ukřivděně nebo je z nějakého důvodu roztrpčen, znamená to jen a jen to, že jeho ego bylo dotčeno, zraněno. A to je právě to, čeho se jako člověk jdoucí duchovní cestou pokoušíte zbavit. Dopřejte egu jeho zlost, a zbavíte ho tak moci nad svým životem.
Uvedených osm šablon či vzorů myšlení požírá člověku život a velice záhy začíná řídit jeho svět. Všichni chceme získat co nejlepší materiální zajištění, staráme se o svou reputaci, pokoušíme se vyhnout kritice a mnozí z nás touží po stálých citových požitcích. Všechno to pohlcuje podstatnou část našeho času. Tibetský buddhistický učitel Láma Yeshe popisuje emocionální «zhoupnutí» při podobném způsobu života:
«Dostal jsem dar! Jsem tak šťastný!» «Přišel jsem o ten velkolepý dar. Jsem tak nešťastný!» Někdo nám řekne: «Jsi skvělý» a nám se hned zvedne nálada. Pak někdo jiný řekne: «Udělal jsi chybu» a naše nálada se hned propadá.
Soudobá moderní společnost oněch osm žádostí propaguje každý den. Reklama manipuluje našimi základními touhami a přáními už od počátku 20. století, kdy Freudův žák Edward Bernays začal Freudovy myšlenky o podvědomých lidských touhách využívat k reklamě a prodeji zboží. Od těch dob je lidské podvědomí zavaleno reklamou provokující rozvoj zmíněných myšlenkových šablon.
V čem spočívá podstata problému materiální žádosti? Je to past vědomí. Je založena na podvědomých primitivních poryvech, které člověku vykládají, že získání jedněch věcí a vyhnutí se jiným mu přinese spokojenost a štěstí, a zároveň před nim skrývají možnost pochopit a uvědomit si skutečné štěstí i jeho zdroje. Tibetský mnich tento myšlenkový model vysvětluje takto:
«Materiálně zaměřené vědomí je závislé na lidech a vnějších objektech a my zapomínáme, že samo vědomí je tím prvotním zdrojem našeho štěstí i utrpení… Život se mění v boj s okolním světem a lidmi v něm, neboť se snažíme být nablízku tomu, co se nám líbí a zničit nebo být co nejdál od toho, co se nám nelíbí. To přináší obrovské množství utrpení a hoře, protože vědomí vždycky výrazně reaguje na to, co se právě děje.»
Je důležité si uvědomit, že vnější podmínky se ustavičně mění a když se člověk pokouší manipulovat okolním světem, aby tak získal štěstí, podstupuje nekonečný boj. Člověk nedokáže ovládnout svět, může však vládnout svým vědomím a přijmout zodpovědnost za vlastní reakce stav svého vědomí. Jak dávný buddhismus tak současná pozitivní psychologie tvrdí, že vnitřní stav vědomí je prvním krokem ke štěstí. Ušlechtilé podněty, jako láska, štědrost a tolerance, jsou pomocníky na cestě ke šťastnému životu. Aktivní vědomost, uvědomělost, otevřenost názorů pomáhají navazovat kvalitativně nové vzájemné vztahy s okolním větem a pomáhat i lidem kolem při jejich hledání štěstí.
Bez smířeného vědomí ani peníze, ani sláva, ani požitky nikdy nemohou přinést štěstí. Právě proto existují bohatí lidé, kteří se cítí nešťastní a lidé šťastní, kteří nevládnou žádnými materiálními hodnotami. Než Buddhovi začali říkat Buddha, byl princem žijícím v přepychu. Uvědomil si však, že bohatství, nepřináší štěstí.Vydal se tedy hledat kvalitativně novou cestu k získání štěstí. Správnou cestu nalezl v úsilí o dosažení duchovní dokonalosti.
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>10 buddhistických lekcí pro život
Hlavní mystik planety o naší budoucnosti
