Šťastný vztah je dobrým učitelem. Přináší pozitivní životní zkušenost, pomáhá nám svou lásku utvářet a chránit ji před krutými životními bouřemi. Čemu vás může naučit šťastný vztah?
Člověk se ve vztahu rozvíjí, stává se zralejším. Učí se spřádat společné plány a uvádět je do života. Učí se odpouštět a být trpělivý. A také touží po štěstí. Ale najít svou lásku, tím spíše pak hned, jen tak najednou, není v životě souzeno ani zdaleka každému. Lidé se pletou, rozcházejí se a znovu hledají tu správnou polovici, aby dosáhli společného štěstí a harmonie. Šťastný vztah je náš učitel.
Šťastný vztah je dobrým učitelem.
Podívejte se, čemu se ve šťastném vztahu může naučit každý z nás.
Neporozumění je nevyhnutelné.
Jestliže si partnerovy myšlenky anebo slova vykládáte po svém a časem pochopíte, že měl na mysli něco docela jiného, nebuďte smutní. Nekonečné ujasňování vztahu vztah jenom ničí..
Stává se naopak i to, že vaše slova si si ten druhý v jisté chvíli vyloží nesprávně a vy můžete pocítit zklamání. Pokud k tomu dojde, nepřikládejte tomu velký význam. Neporozumění se mění v problémy pouze tehdy, když si je sami pěstujete. Když vám partner špatně porozumí, odpusťte mu.
Učit se absolutní důvěře.
Jak byste mohli sdílet osud s někým, komu úplně a bezvýhradně nedůvěřujete? Jestliže pociťujete pochyby v otázkách partnerovy věrnosti, poctivosti a pravdivosti, nejde nejspíš o tak docela vhodný vztah. Harmonie začíná upřímnou důvěrou a když dochází k některým problémům, je to právě vzájemná důvěra, co vám pomůže společně si s neshodami poradit a svůj vztah upevnit.
Zamilovaní, zejména v prvopočátečním období vztahu, by spolu nejraději trávili čtyřiadvacet hodin denně. Je určitě úžasné objímat se celou noc a trávit spolu celý den, jenomže kdy by se pak ti dva mohli věnovat jiným, neodkladným záležitostem? Každý přece pracuje nebo studuje, všichni lidé mají povinnosti. Pokud pracují každý v jiné firmě, mají si o čem u večeře povídat. Jestliže volné dny trávíte se svými přáteli a váš přítel s těmi svými, získáváte čas a prostor pro sebe sama a do vztahu se znovu ponoříte plni čerstvých sil. Občas není špatné, když se vám po sobě vzájemně stýská a uvědomujete si cennost svého vztahu.
Podporovat osobní růst a změny.
Plnohodnotný vztah přímo předpokládá osobní růst obou partnerů. Jestliže máte plány vyžadující dočasně opustit zaměstnání, abyste mohli získat další vzdělání, měl by správný partner vaše úsilí podpořit. A pokud zkoušíte něco nového, nějaký pro vás nový druh činnosti, měl by vám váš vztah opět být v této snaze oporou. Což samozřejmě platí pro oba – také vy musíte partnerovi takovou bezvýhradnou podporu poskytnout. Podporujte ho jak při hledání nových zájmů, tak ve snaze najít nové zaměstnání.
Kompromis neznamená porážku.
Usilovat o kompromis rozhodně neznamená se vzdát anebo utrpět porážku. Ve skutečnosti je to úplně naopak. Víte, za jak obrovskou cenu bývá někdy kompromisu dosaženo? Snažíte se provést nějakou věc podle svého, protože jste přesvědčeni, že právě to vaše řešení je jedině správné. Jenomže přesně to samé si o svém postoji k věci může myslet i váš partner. Naučte se být tak trochu diplomat. Když má partner pravdu, řekněte mu to. Přijměte jeho názor anebo se pokuste obě vaše řešení vzájemně přizpůsobit. Důležitější než uhájit svoje stanovisko za každou cenu je uchovat vztah.
Umět přiznat vlastní slabá místa.
Každý z nás má své nedostatky, každý má nějakou slabinu. A je úplně přirozené je projevit. Krom toho je v dlouhodobém a pevném vztahu prostě nevyhnutelné, aby partneři navzájem svá slabá místa znali. Pak je totiž daleko snazší podpořit toho druhého právě tam a tehdy, když to nejvíc potřebuje.
Určité věci se dají pouze přijmout, nikoli napravit.
Každý z nás má nějakou životní zkušenost. Nikdo se nedokáže vrátit nazpět a změnit něco, co se změnit nedá. Je proto vhodné naučit se s tím žít. Co se stalo, nedá se odestát, minulost nezměníme. Je proto lepší vzít věci tak, jak se mají a jít dál.
Odpouštět a ještě jednou odpouštět.
Nesnažte se pokaždé, když mezi vámi dojde ke konfliktu, za každou cenu dosáhnout vítězství. Konflikt je tvrdý učitel. Raději analyzujte, čím vlastně začal, co bylo tím spouštěcím prvkem. Odpusťte partnerovi. A sobě odpusťte také. Nemá smysl nosit v sobě hněv na partnera, kterého milujeme. Něco takového jenom podrývá vztah.
Nic nečekat.
Nepoddávejte se očekávání, že se snad partner naučí číst vaše myšlenky a tajná přání, třeba že vám přinese kávu do postele a tak podobně. Hovořte spolu. O svých přáních otevřeně mluvte. Partnerovi to pomůže orientovat se, aby k vám mohl být maximálně pozorný. Kdo méně očekává, bývá v budoucnu méně zklamán.
Dávat své city najevo.
Vůbec nejhorší ze všech možných vztahových scénářů je hraní her — samozřejmě v přeneseném slova smyslu. Neprovokujte partnera při každé vhodné i nevhodné příležitosti, nedávejte mu znát svoji lásku a neprojevujte něžnost jenom za jeho „dobré chování“. Oba dva musíte mít pocit, že jste milováni. Můžete se na něj zlobit, ale on i přesto musí cítit vaši lásku. Nebuďte skoupí na projevy něžných citů. Chraňte svůj vztah. Možná, že ten člověk, kterého máte právě po boku, je vaším osudem. Neztraťte ho.
Dospělá láska je o tom, jak se jeden druhému podobáme
Na co myslí muži, když potkají TU PRAVOU