Každý z nás se narodil pro něco významného a velkého, jenom se ne vždy dá říci, pro co. Oponu nad tímto tajemstvím poodhalil jeden z největších myslitelů 20. století, židovský filosof Martin Buber (1878-1965):
Každý člověk, zrozený do tohoto světa, představuje cosi nového a jedinečného, co nikdy dříve neexistovalo. Je povinností každého to vědět a brát v úvahu. Vždyť kdyby už na světě dříve někdo podobný byl, nebylo by nutné, aby se narodil. Každý člověk je novou podstatou a je jeho povinností tento svět naplnit svou osobitostí.
Podle mého cítění právě tahle slova skvěle vyjadřují roli každého z lidí ve Hře Života. Neexistuje soupeření, jsou jenom nesprávně chápané vzájemné vztahy. Jenomže jak odhalit svou jedinečnou roli a projevit ony neobyčejné schopnosti, jimiž jsme byli vybaveni?
K tomu je nezbytné znovuzrodit svůj Sen.
Moment. Co s tím má společného nějaký sen? – Asi toto…
Vzpomínáte si ještě na své dětské sny? Být kosmonautem, paní učitelkou, prodavačkou nebo lékařem, hasičem nebo baletkou… Tenkrát jsme nesnívali o podrobnostech té profese, snili jsme o tom, že budeme někým velkým. Významným. VELIKÝM. Někým, kdo ovlivní svět.
Avšak s věkem jsme sen postupně zabalili do krabičky a tu jsme nacpali někam do zadní police své paměti. Nahradili jsme ji fantaziemi o materiálním zajištění. Naší duchovní praxí se stalo soutěživé „dosahování“ cílů, které jsou nám ve skutečnosti cizí. Když se nikdo nedívá, dokážeme si s potěšením číst nebo poslouchat vyprávění o nespoutaných snílcích, kteří dali všecko za možnost uvést svůj sen do života, ze možnost být sami sebou a žít život podle svého.
Pokoušíme se nespoutané snílky napodobit – stylem, chováním, jenomže nám to nepřináší uspokojení. Což je samozřejmé, vždyť náš „život podle svého“ je přece v té zadní polici. Stačilo by ho vytáhnout a vybalit, my však dáváme přednost apgrejdování toho, co žijeme. Místo abychom svým nadáním prospívali světu a vytvářili přitom lepší verzi sebe sama, vymýšlíme tisíc a jeden způsob, jak být šťastní i bez toho. Bohužel to nefunguje, protože v těch četných způsobech není přítomna energie snu. MY v nich nejsme přítomni.
Nebo řečeno jinak, opět slovy Martina Bubera:
Hlavním úkolem každého člověka je odhalit své jedinečné, bezprecedentní a nikdy se neopakující možnosti, nikoli opakovat něco, čeho už dosáhl někdo jiný, jakkoli veliký.
Japonština má pojem «ikigai». Jednoslovně je těžké ho přeložit, jeho smysl však je prostý a zároveň krásný: «To, co v nás probouzí život, to, pro co jsme na světě». Zkrátka důvod k bytí. Je to vyjádření víry, že náš život, náš pobyt na tomto světě má smysl. Kanadský vědec Robert J. Vallerand, který se zabývá studiem sociálního chování a motivace, nazval ikigai «harmonickou vášní ke smysluplné aktivitě či aktivitě ze smysluplného důvodu». Podle názoru Japonců má každý člověk své ikigai, svou příčinu, pro kterou je na světě.
Kdy jste se naposledy ptali sami sebe na své ikigai? Zkusíme se vsadit, že jste si nikdy takovou otázku ani nepoložili? Je to otázka za milion! Milion uvědomění si sebe sama a svého vlastního života. Otázka na to, co z vašeho života udělá život vašeho snu.
Z jaké příčiny každé ráno vstanete z postele? «To se musí»?, «Dělají to všichni»?, «Musím do práce»? Tak proč?
Jsem si jistá, že jakoukoli kvalitativní změnu života je třeba začít svým snem, nosnou myšlenkou, pochopením svého ikigai.
Jinak totiž nebudete mít ke změně žádnou motivaci.
Najděte důvod, pro který každé ráno vstáváte z postele. Přestaňte se svým Snem jen flirtovat.
Jak si uvědomit svůj Sen?
Příběhy lidí, kteří v životě našli nějaký vyšší smysl, jsou jistě inspirující, ale to je také všechno. Dokud nenajdete své vlastní spojení se svým vlastním vyšším smyslem, bude pro vás těžké probouzet se plni nadšení a touhy jednat. Sen však nicméně má jednu podivuhodnou schopnost. Když se s ním setkáte, vezme vás za ruku a vede vás sám. Přivede vám potřebné lidi a situace, otevře vám dveře do nové, vytoužené reality. Dává vám znamení a všemožně vás chrání. Chtěli byste něco takového doopravdy prožít? Pak přišel čas dozvědět se o svém Snu něco více.
Co nejdůležitějšího byste chtěli dělat?
Proč je to pro vás tak důležité?
Co chcete znamenat pro ostatní?
Kým byste museli být, abyste se dokázali realizovat ve všech životních oblastech?
O jaký Sen byste usilovali s takovou vášní, že byste v sobě dokázali najít sílu dělat i nudnou rutinní práci, nezbytnou k jeho naplnění?
Ze všeho nejvíc se člověku chce na každou z těchto otázek odpovědět jednoduše «nevím», čertovo kopýtko se však skrývá v tom, že právě VY to zcela jistě víte. Víte, s jakými lidmi byste se chtěli přátelit, k jakým mořím jezdit, jaké oblečení nosit… a stejně tak znáte svůj Sen. Právě vy ho znáte líp než kdokoli jiný. Vaše ikigai se skrývá ve vašem nitru, jenom si musíte dovolit ho uslyšet, i když vás třeba uvádí do rozpaků nebo vám nahání obavy.
Až pochopíte své vlastní velké plány, jednotlivé kousky skládačky vaší reality automaticky zapadnou jeden do druhého a vytvoří krásný obraz života. Vašeho života. Nebudete se muset trápit motivací a jinými nepotřebnými dekoracemi.
Kdo vůbec není schopen zaslechnout hlas svého ikigai, měl by začít důkladným provětráním těch krabiček zastrčených v zadní polici. Sny v nich se notně uprášily záplavou životních iluzí, obav a falešných závazků. Prohrabte se na půdě vlastní paměti, proveďte inventarizaci vzpomínek, pocitů a dojmů… Jak budete navazovat kontakt s vlastní duší, budete také postupně vnímavější k znamením svého ikigai. A tehdy si opakovaně pokládejte otázku: proč vlastně vstávám každé ráno? Někde uvnitř odpověď najdete. Je tam.
Každý z nás má svůj důvod, pro který má smysl se ráno probouzet a radovat se z přicházejícího dne. Příčinu, pro kterou chodíme po téhle zemi. Každý z nás se narodil pro něco velkého, významného. Dokud však neznáme příčinu, dokud nevíme, pro co jsme se narodili, podobá se náš život opakování oslav dne Hromnic ze známého filmu.
Věci kolem vás se naplní smyslem, jestliže se vám podaří najít své ikigai a začnete žít smysluplným životem, plným opravdových okamžiků, nabitých energií vašeho Snu. A je úplně jedno, jestli je vám třicet nebo šedesát. Člověk může poslechnout naléhání svého snu i v sedmdesáti.
Pokud ne, pak jaký by měl život mít důvod, aby k vám každé ráno přicházel?
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>Formulace přání — metoda plnící vaše sny
Sny vedoucí k chudobě a neštěstí
