«Kdybych byl…» Těmito dvěma slovy často začíná jedna z nejsmutnějších vět naší řeči.
Uvádíme deset rozhodnutí, deset jednání vedoucích obvykle právě k citovanému povzdechu. A možná i návod, jak se tomu vyhnout…
1. Nosíte masku, abyste udělali dojem na ostatní. Pokud je obličej, který vždycky ukazujete světu, maskou, jednoho dne pod ním nebude nic. Jestliže se příliš soustředíte na to, abyste byli tím, kým vás ostatní chtějí vidět, zapomenete konec konců, kým jste doopravdy. Nebojte se soudu jiných lidí. V srdci víte dobře, kdo jste ve skutečnosti a co je pro vás to pravé. Nemusíte být dokonalí, abyste na lidi zapůsobili a aby vás měli rádi. Zapůsobíte na ně a budou vás mít rádi pro to, jak si dokážete poradit se svou nedokonalostí.
2. Dovolíte jiným aby vytvářeli vaše sny. Největším životním problémem je zjistit, kým člověk vlastně je. A dalším problémem pak je být spokojený s tím, co člověk zjistí. Podstatnou část tohoto problému tvoří vaše schopnost zůstat věrný svým snům a cílům. Jsou lidé, kteří s vámi nesouhlasí? Dobrá. Znamená to pouze, že si budete stát na svém a půjdete svou vlastní cestou. Někdy člověk může dělat věci, které jiní pokládají za bláznivé, ve skutečnosti však má význam pouze to, co chce on sám.
3. Výběr špatné společnosti. Nestýkejte se špatnou společností, nepřipusťte, aby se kolem vás vyskytovali špatní lidé. Uvědomte si, že je to věc vaší volby, vašeho výběru, nejste povinni takovou společnost snášet a doplňovat ji vlastní osobou. Nejde o žádné přátelství, o žádný nezištný vztah. Přerušením takových styků se jenom osvobodíte, žádná ztráta to nebude.
4. Sobectví. Lidé, jimž jste dodávali ducha a dělili se s nimi o svoji lásku, na vás nezapomenou ani až přijde čas vašeho odchodu. Snažte se zanechávat stopy svého jména v srdcích, ne na kamenech. To, co člověk udělá pro sebe, umírá spolu s ním. To, co udělá pro jiné, zůstává s nimi.
5. Strach ze změn a růstu. Musíte se zbavit starého a uvolnit tak místo novému. Stará cesta jednou končí a víc se neobjeví, na jejím místě začíná nová. Připusťte si to a nebojte se změn. Nastoupíte tím cestu úspěchu.
6. Potíže vás přiměly se vzdát. I když věci nejdou, jak jste čekali, nevzdávejte se a nevěšte hlavu. Vždycky se něco dá dělat, vždycky se najde cestička, kudy můžeme jít dopředu. Kdo to nevzdá a třeba jen po malých krůčcích pokračuje, vždycky nakonec vítězí.
7. Snaha řídit a kontrolovat každou maličkost. Život se má žít, ne dusit. Někdy se člověk musí umět uvolnit a bavit a nechat život jít svou cestou, bez ustavičného neklidu a pokynů. Naučte se nechat věci, ať se vyvrbí. Zhluboka se nadechněte a udělejte krok dopředu. Nemusíte vždycky úplně přesně vědět, kam vás zavede. V životě je všechno v pořádku, ať to chápete nebo ne. Aby se ty správné body propojily, chce to trochu času, toť vše.
8. Brali jste si méně, než zasluhujete. Člověk musí být dostatečně silný, aby některé věci nechal být a dostatečně trpělivý, aby dosáhl toho, co si zaslouží. Někdy musíme sestoupit o něco níž, abychom se dostali výš. Občas musíme mít oči vymyté slzami, abychom před sebou jasněji viděli nové možnosti.
9. Stálé odkládání věcí na zítra. Neštěstí tkví v tom, že člověk si vždycky myslí, že má spoustu času. Jednoho dne se pak probudí a víc už nebude mít ani chvíli, aby pracoval na tom, na čem vždycky pracoval chtěl. Buď tedy dosáhnete cíle, nebo si pořídíte dlouhosáhlý seznam výmluv, proč jste to a ono neudělali.
10. Lenost a věčné snění. Svět vám nedluží vůbec nic, zato vy jemu mnoho. Takže přestaňte snít a začněte něco dělat. Slova o odpovědnosti za svůj vlastní život nejsou žádnou frází. Či spíše – neměla by být. Je vás tu potřeba, dělejte něco. Na sezení a čekání nemáte dost času.
12 známek ženy vysoké kvality
8 etap lidského života
