VŠECHNO JE ŠPATNÉ: 15 otázek, které bychom si měli položit, když se nám zdá, že «máme depku»

Občas můžeme od někoho zaslechnout pochmurné konstatování, že je v depresi nebo hovorověji, že má depku. Nejčastěji jde o popis nějaké nepříjemné emocionální situace, kdy dotyčný dostal kopačky nebo ho vyhodili z práce. Nejde o duševní stav, o nemoc. Se skutečnou klinickou depresí nemá tento stav nic společného.

Následujících patnáct otázek položených sobě samému vám pomůže zjistit, co je nejlepší dělat v oněch životních okamžicích, kdy se na vás jakoby všechno valí. V každém případě je důležité si uvědomit, že období propadů a trablí jsou normální, v životě se přece stává leccos. Nikterak to neznamená, že trpíte pravou depresí. A důležitá je jedna věc: člověk je většinou daleko silnější, než se domnívá.

Každý z nás má dny a chvíle, kdy «už je toho moc», všechno mu padá z rukou, do ničeho se mu nechce, zdá se mu, že všechno je špatné a k ničemu, nic se mu nedaří a ze všeho nejvíc si přeje zalézt pod deku, schovat se před světem a nevylézt aspoň deset let. Příčin podobných stavů může být spousta a jsou různé: objektivní (traumatizující události, zrada, nevěra, ztráta někoho blízkého), zdravotní (hormonální poruchy, nemoci, nedostatek stopových prvků nebo vitamínů) a subjektivní (těžký den, nahromaděná dlouhodobá únava a vyčerpání nebo pouhá špatná nálada).

15 otázek, které si musíte položit.

Jestliže vás pocit, že «se to na vás valí» bez nějakých objektivních příčin přepadá pravidelně, pak byste se rovnou měli sebrat a vyhledat lékaře, abyste si s jeho pomocí ujasnili, zda skutečně nejde o klinickou depresi. Pokud je však váš «vyždímaný stav» důsledkem celkové únavy a vyčerpání, pocitu rozlámanosti nebo špatné nálady, pak ještě než zalezete pod deku si položte následujících několik otázek.

1. Pijete dostatečně?

Dehydratace organismu přímo souvisí se ztrátou energie a celkovým pocitem slabosti a skleslosti. Šťávy, sycené nápoje, káva, čaj nebo alkohol se nepočítají. Vaše tělo potřebuje dobrou, kvalitní vodu. A potřebuje ji doplňovat průběžně, po celý den. Vybavte si všechno, co jste vypili během posledních čtyřiadvaceti hodin. Doporučovaná denní norma je při normální fyzické zátěži vyjádřena vzorcem: hmotnost v kg x 0, 033. Pokud svou denní normu neplníte, tím spíše pak opakovaně, je důvod vaší ochablosti nabíledni. Vypijte rovnou velkou sklenici vody a začněte si její příjem hlídat. Během pracovního dne se na pití snadno zapomene, mějte proto vodu stále na očích. Dohánět pitný režim večer není zrovna dobrý nápad.

2. Kdy jste naposledy jedli?

Pokud od posledního příjmu potravy uplynuly více než tři hodiny, dejte si pauzu a snězte něco, co tělu mimořádně prospívá, co je pro ně nejlepší – něco s hodnotnými bílkovinami, jako například zeleninový salát s kousky kuřecích prsíček nebo salát z merlíku chilského (quinoy) a avokáda. Rozhodně nevěřte, že něco sladkého vás povzbudí více a rychleji. Cukr se totiž velmi rychle spaluje a po krátké chvíli by vás apatie zavalila s ještě větší silou.

3. Kdy jste se naposledy sprchovali?

Ne ne, nejde o žádnou narážku na nedostatečnou hygienu, jakkoli je pravdou, že při stavech vyčerpanosti, vyhoření a pravé klinické deprese lidé na základní hygienické úkony často prostě vůbec ani nepomyslí, nemají na ně sílu. Máme spíš na mysli obecně známý povzbuzující a osvěžující účinek sprchy, ať už běžné teplé nebo sprchy střídavé. Ne každý má během pracovního dne tuto možnost, pokud ji však máte, rozhodně ji využijte, třeba i opakovaně. Teplá voda celkově uvolňuje, zbavuje stresu, má vyloženě uklidňující účinky, obnovuje energii a rozptyluje ponurý stav mysli. Výborným posílením uklidňujícího účinku sprchy na stavy, kdy se na člověka «všechno navalí», je aromaterapie. Kápněte trochu vonného oleje do mističky nebo kelímku, položte ho třeba na poličku na mýdlo a stoupněte si pod teplý proud vody…

4. Ještě v poledne chodíte po bytě v pyžamu?

Teď nemáme na mysli klasický «pyžamový den», který si občas asi dopřeje každý. Zkrátka celý den nic nedělat, odpočívat, koukat na filmy, číst knihy, povalovat se pod měkoučkou dekou a třeba si i zdřímnout. To je vcelku běžný relax. Mluvíme o stavu, kdy sedíte doma v posteli a propadáte se do sebelítosti a žalu a zdá se vám, že nic na světě vám nemůže udělat radost. V takovém případě je vhodný jediný postup. Vstaňte, dejte si sprchu a pěkně se oblečte. I když třeba nikam nepůjdete. Upravte se, přichystejte si úhledně naservírovanou snídani a pusťte si k ní příjemnou hudbu. Ačkoli vám to možná zní zvláštně, psychologie popisuje «pyžamový efekt » – ochablý stav, do kterého se v oděvu určeném ke spaní pohružujeme. Převlečení a úprava zevnějšku vám pomohou přepnout se do aktivnějšího módu a vybřednout ze stavu emočního kómatu.

5. Stále sedíte u počítače, ačkoli ulice dávno zahalila noční temnota a oči vám slzí únavou?

Ve stavu duševního propadu se velice často stává, že člověk schválně dlouho neuléhá ke spánku, protože má strach, že nebude moci usnout a bude se jen beznadějně převalovat v posteli. Doktorka Amy Shahová, která je specialistkou na spánkové poruchy, v takovém případě doporučuje převléknout se do pohodlného pyžama, odklidit veškerou elektroniku co nejdál a nablízku si nechat pouze přehrávač. Zalézt pod deku a pustit si k tomu zvuky přírody – déšť, les, moře… Poležet si nějakých patnáct dvacet minut, nebo i déle, jak vám to vyhovuje. Pokud neusnete při nahrávce, vypněte přehrávání a znovu se uložte ke spánku. Určitě usnete.

6. Kdy jste si naposledy pořádně protáhli nohy?

Někdy je stav chmur, otrávenosti a beznaděje skutečně způsoben nedostatečnou fyzickou aktivitou. Pokud se pravidelně nevěnujete sportu, obujte si pohodlné boty a vydejte se na důkladnou procházku. Žádných pět minut kolem domu. Jděte třeba nazdařbůh, jen tak bez cíle, ale jděte. Vaším úkolem je rozproudit trochu krev, aby se mozku dostalo více kyslíku a apatie ustoupila. Pokud pravidelně sportujete, dopřejte si obyčejnou rozcvičku. Efekt bude tentýž.

7. Kdy jste naposledy někomu řekli něco příjemného?

Zdá se vám, že tady není žádná souvislost? Podle psychologů však je, a to souvislost přímá a bezprostřední. Jestliže někomu složíme nějakou poklonu nebo mu prostě řekneme něco příjemného, díky, které nám dá najevo, jsou balzámem na naše duševní rány. Jinak řečeno tím, že vyslovíme něco milého, spouštíme proces výměny pozitivní emocionální energie, která nás v průběhu vzájemného sociálního působení s jinými lidmi ustavičně dobíjí. Nebo nedobíjí, to je z velké části v našich rukou.

8. Kdy jste naposledy tančili?

Oblíbený ženský recept na zarmucující myšlenky «odvázat se při muzice» má solidní teoretický základ: melodie a rytmus přímo ovlivňují nervovou soustavu a dokáží kardinálním způsobem změnit emocionální stav člověka. Temperamentní pohyb navíc nesmírně povzbuzuje krevní oběh, takže do mozku se dostává daleko vyšší příděl kyslíku. V důsledku se apatie a celková skleslost vytrácejí. Takže vylezte z postele, pusťte si naplno oblíbenou hudbu a dejte se do tance. Vydržte patnáct dvacet minut. Uvidíte, jak se ve vás rozsvítí!

9. Kdy mě naposled někdo obejmul?

Ano, člověk zkrátka potřebuje dotek někoho jiného, potřebuje blízkost, to je jeho fyziologická potřeba. Existují výzkumy potvrzující souvislost mezi dlouhodobou absencí taktilního kontaktu s jiným člověkem a depresivním stavem. Běžně jsou uplatňovány dotykové terapie. Neskrývá se snad příčina vaší skleslosti právě v nepřítomnosti takového kontaktu? Nechybí vám obyčejný dotyk lidské ruky? Zavolejte kamarádkám, navštivte příbuzné. Objímat můžete i stromy, domácí mazlíčky nebo plyšáky.

10. Změnilo se v posledních dnech něco na vaší výživě, lécích, vitamínech nebo doplňcích stravy, které užíváte?

Někdy si člověk ani neuvědomí, že i nevelké změny výživy nebo medikace mohou velmi silně ovlivnit to, jak se cítí a jakou má náladu. Užívání antibiotik nebo léků proti alergiím může jako vedlejší efekt skutečně způsobit apatii a ochablost. Stejně tak zanedbání přísunu bílkovin nebo naopak přehnaná, běžnou normu převyšující konzumace masa může vyvolat stejný účinek.

11. Možná zkrátka jen potřebuji dovolenou..?

Pohlédněte zpět a dodatečně si vyhodnoťte intenzitu své pracovní i osobní zátěže. Možná, že doopravdy jenom potřebujete pár dní pořádného spánku a odpočinku, aby se váš organismus dostal zpátky na svoji obvyklou energetickou úroveň a pracovní výkon. Emoční a fyzické vyčerpání nikdy neproběhne jen tak bez následků, zdroje je třeba doplnit a obnovovat.


12. Vůbec nic se mi nedaří..?

Skutečně? Vůbec, ale vůbec nic? Zkuste vylézt z postele a uklidit si ve skříni. Vytřiďte si doklady, uložte je do desek a ty řádně popište. Umyjte nádobí a všechno pěkně uložte do poliček a zásuvek. Proberte ponožky a ty osiřelé už jednou provždy zlikvidujte. Dělejte něco rukama. Přibijte skobičku na zavěšení obrázku. Háčkujte, přišijte si knoflík. Spravte kapající kohoutek. Věřte, že tato pracovní terapie vám pomůže se stavům pokleslé mysli účinně bránit.

13. Vypadám prostě hrozně..?

Jen klid. Dejte si sprchu, promasírujte obličej krémem, stříkněte za ucho kapičku parfému, rozčešte si pěkně vlasy, oblečte se, udělejte si selfíčko a sbírejte lajky od kamarádů. To je velmi jednoduchý a snadno dostupný způsob, jak sobě samému pomoci vylézt z propadliště sebemrskačství, do které nám někdo pomohl nebo jsme se do ní zahnali sami.

14. Ani za nic se nemohu rozhodnout, co mám dělat..?

Někdy člověka zaplaví totální bezradnost, kdy prostě neví, jak se rozhodnout. Touží, aby se zjevil někdo či něco, co rozhodne za něj. Stav zmatku a neurčitosti představuje velký tlak, který ho skutečně může zahnat dokonce až do pravé deprese. Poznamenejme však rovnou, že podobná nejistota a neschopnost rozhodnout se je občas normální a může přepadnout kohokoli. A za druhé, zdaleka ne každé rozhodnutí musí být okamžité. Někdy je naopak dobré dát si časový odstup, promyslet si nejprve plán malých postupných krůčků a podle něj potom pomalu postupovat. Dovede nás k potřebnému rozhodnutí v klidu a bez stresu.

V každém případě platí, že bojovat s nejistotou a nerozhodností se dá pouze činy. Jestliže nejste na rozhodné kroky dosud připraveni, připravte si plán těch malých. Pokud se například ani za svět nedokážete rozhodnout, zda máte podat výpověď nebo ne, nalijte si kávu, vezměte list papíru a jen tak v rychlosti si vytvořte svůj koncept «strategie malých krůčků»: 1) navštívit stránky s nabídkou pracovních míst plus aktualizovat svoje sívíčko, 2) nechat si udělat novou fotografii, 3) registrovat se na webu s nabídkou pracovních příležitostí, aby vám zasílali ty aktuální, 4)… a tak dále a tak podobně. Tímto způsobem se jednak zklidníte, jednak se soustředíte na to podstatné: rozhodnutí.

15. Stav, který vám připadá jako deprese, trvá už pár dní nebo se dokonce protahuje na týdny? Je spojen s nespavostí, úzkostí, napětím?

Tak tohle už je mnohem vážnější. Neváhejte a navštivte odborníka. Snaha pomoci si sám by byla neúčinná a není proč věc odkládat. Nepodezírejte se ze žádné slabosti, zapomeňte na hloupý ostych a rychle vyhledejte odbornou pomoc.

A nezapomeňte: občasná období propadů jsou normální, v životě se přece stává leccos. Chmurné myšlenky a skleslost ještě nemusejí znamenat pravou depresi. A ještě jedna věc: jste daleko silnější, než se domníváte.

I když snad někdy propadáte skleslosti, plačtivým náladám a splínu.

=========
Úžasná rada Stephena Hawkinga těm, kdo trpí depresemi
Žádné smlouvy s ďáblem. 16 důležitých věcí, kterým mě naučila klinická deprese.