Jednou šli Učitel se svým žákem polní cestou. Proti nim šel nějaký člověk, celý rozrušený, div že neplakal.
— Co se ti přihodilo, příteli? — ptal se Učitel.
—Právě mě nějaký ničema počastoval tak hroznými nadávkami – úplně pro nic a za nic! Copak jsem mu něco udělal?
— Sám tě přece nemohl urazit — odpověděl Učitel.
— Jak to, že nemohl, když mě urazil! —podivil se muž. —Vždyť ho vůbec neznáš a mě vidíš taky poprvé. Tak jak můžeš něco takového tvrdit?
Jak poznat, že nežijete svůj život (a co s tím dělat) - PDF průvodce ZDARMA >>>
Učitel šel několik kroků dál, hledal cosi na zemi, nakonec se sehnul, něco sebral, pak přistoupil k muži a v pevně sevřené pěsti mu to podával:
— Na, vezmi si tohle, to ti určitě pomůže.
Muž mechanicky přijal, co mu Učitel podával, ale vtom uviděl, že je to nějaký brouk a hned ho zahodil.
— Co to má znamenat? — ptal se rozzlobeně.
— Promiň, příteli, nechtěl jsem tě polekat. Tady můj žák má určitě něco, co ti pomůže.
Obrátil se ke svému žákovi a řekl:
— Dej tomu dobrému muži to, co jsme našli, když jsme odpočívali v zahradě.
— Co to má být? —nastražil se muž. — Jestli je to zase nějaká potvora, nevezmu si to!
Žák rozvázal brašnu a vyndal jablko. Muž zaraženě pohlédl na nádherný, šťavnatý plod a když se ujistil, že v tom není žádný podfuk, poděkoval. Ale jablko si nevzal.
— Proč si ho nechceš vzít? — ptal se Učitel. — Brouka sis vzal!
— Brouka jsem vzal mimoděk. Vždyť jsem nevěděl, co mi podáváš! A to jablko zkrátka nepotřebuju.
— A tak je tomu i v životě: často si bereme to, co nepotřebujeme a třeba se nám to i protiví, protože nad tím nepřemýšlíme. Dávají, tak bereme. Jenomže mezi «dávat» a «dát» je podstatný rozdíl.
Test životní rovnováhy ZDARMA >>>
Mohu ti něco dávat, ale dokud to nepřijmeš, svůj skutek jsem nedokonal: já sice dávám, ale ty nepřijímáš. Jestliže však ti něco dávám a ty to přijmeš, pak je můj skutek dokonán: já jsem dal, ty jsi vzal.
Nemohu ti nic dát, dokud ty to «něco» nepřijmeš!
Mohu dávat, ale «dát» — to už je něco, co závisí na nás obou — a ve stejné míře.
Když tě tedy někdo uráží, když ti ubližuje, máš na výběr: přijmout jeho urážky a křivdy, což bohužel často bez rozmýšlení děláme, a urazit se, nebo je zkrátka nepřijmout, protože víš, že to nemáš zapotřebí.
Proto jsem řekl, že sám ti ten ničema nemohl ublížit — urážel tě, ale tys mu «pomohl» tě urazit, protože jsi jeho urážlivá slova přijal!
Test životní rovnováhy ZDARMA >>>
Co nám ubírá energii
Význam odpuštění