Dobrodružství v Nebeské kanceláři, aneb Jak jsem se naučila snít

nebeska-kancelar

Jednoho dne se mi poštěstilo procházet se podél jiskřivého pěnícího se příboje. Byla v něm taková krása! Taková síla! A náhle jsem pocítila toužebné přání vzít si s sebou aspoň částečku oceánu, abychom zůstali navždy spolu, abychom si navždy byli blízko…

Jenomže … jak s sebou vzít oceán?

Přemýšlela jsem.

Jak by se to dalo zařídit? Co mám dělat?

A co třeba kamínek, nesoucí v sobě energii té vody, malý, průzračně zelený smaragd?

Jasně. Rychle jsem se vrátila domů, ze všeho nejdřív šla na Internet a ve vyhledávači našla nejbližší filiálku společnosti „Sny nestrpící odkladu“. Můj sen nestrpěl absolutně žádný odklad! Naštěstí měli otevřeno čtyřiadvacet hodin denně, takže nevadilo, že už je dost pozdě. Bylo to nedaleko, vlastně skoro za rohem, takže za pět minut jsem byla tam.

Otevřela jsem dveře úctyhodných rozměrů a ve zmatku zůstala stát. Viděla jsem halu, plnou spěchajících lidí a andělů.

— A kam teď?- pomyslela jsem si.

Dobrý den, Kouzelnice! — dotkl se někdo lehce mého ramene. — Ráda tě u nás vidím. Co si budeš přát?

– Chtěla bych malý smaragdek — vychrlila jsem jedním dechem, když jsem uviděla okouzlující úsměv dívky-anděla v lila oblečení.

– Ale to je krásné, pozoruhodný sen! Dej mi svou objednávku — usmála se ještě radostněji.

– Cože? Jakou objednávku?- podivila jsem se.

-Úplně obyčejnou, ve které je napsáno, co konkrétně chceš dostat.

-Ale proč to mám psát, když ti to tu můžu říct?

-Neříkej, že když si chceš něco objednat na Internetu, že své přání počítači říkáš? Spíš asi vložíš do systému název toho, co si přeješ, že? — zeptala se andělka, oči přimhouřené od smíchu.

-No, to mu tedy neříkám— rozesmála jsem se při představě, jak svému počítači vysvětluju, jakou pizzu mi má objednat na večeři s přáteli, zatímco on tupě mlčí a nereaguje ani na prosby, ani na nadávky. Nejspíš bychom všichni měli celý večer hlad, usoudila jsem a zeptala se:

– Jak má ta objednávka vypadat?


— Vidíš támhle tu dlouhou frontu? — zeptala se andělka v lila. — Tam čekají ti, kdo se ještě pevně nerozhodli, co by měli chtít. Čekají na konzultaci s odborníkem, aby pochopili, co si vlastně přejí.

-Ale proč jste si všechno tohle navymýšleli?- divila jsem se. – Copak máte nedostatek andělů, nebo co? Pokud vím, je každému člověku při narození přidělen jeho strážný anděl.

-Jistě, každý má svého strážného anděla. Jenomže jeho povinností je chránit a varovat, a ne běhat s objednávkami. Raději ti řeknu, jak to tady chodí, pak se nám bude mnohem snáz spolupracovat.

-No to je bezva! Hrozně ráda uvidím, jak to tu u vás funguje!- mé nadšení neznalo mezí.

— Máme tu spoustu odborů a oddělení a každá objednávka snu je do některého z nich odeslána podle jejího zaměření — začala vysvětlovat má průvodkyně. — Když je objednávka napsána správně a jasně, s popisem všech podrobností, dostane se hned do konkrétního odboru ke konkrétnímu andělovi a ten se svými pomocníky zajistí její realizaci. Když objednávka není srozumitelná, posílá se do odboru specializovaného na dopracování detailů, což zabere nějaký čas. Takže ta objednávka je docela důležitá. Musíme vědět, kdo konkrétně by se jí měl ujmout a on zase potřebuje vědět, co přesně má stvořit. Jinak se mu to nepovede, nebo vznikne něco, co nikdo nechtěl. No a když někdo vůbec neví, co chce, musí se postavit do té řady čekajících na přijetí u odborníka. Je to opravdu dlouhá fronta, jak vidíš. Máme naštěstí i tým, který na žádost strážného anděla dokáže vytvářet různé nápovědy, doplňující znamení a situace, aby dotyčný člověk přece jen dokázal sám pochopit, co že to chce. Někdo ta znamení pochopí a rovnou sám zformuluje jasně svoje přání, ale někteří potřebují víc času a další pomoc…

-Takže teď, když jsem tě v krátkosti s naší kanceláří seznámila a už víš, jak pracujeme, zformuluj svůj sen — ukončila andělka svůj monolog.

-Chtěla bych smaragd… — začala jsem…

-Jaký, jaké velikosti, jaké barvy, za jakým účelem, k čemu ho budeš používat?- zahrnula mě přívalem otázek .

-Chci maličký zelený průzračný smaragd v podobě kapky, zasazený do bílého kovu v prstýnku na malíček, za účelem meditací — vypálila jsem.

-Výborně! Všechno nám to skvěle klape! Tady máš papír a hned to napiš!- zaradovala se má průvodkyně a podávala mi pěkný list mé oblíbené lila barvy.

Poučena, jak důležité to je, popsala jsem pečlivě svůj sen a podávala papír andělce.

— Ne, drahoušku, to nepatří mě, ale támhle do toho okénka příjmu objednávek — ukázala mi na stěnu naproti, kde bylo obrovskými písmeny napsáno „Příjem snových objednávek“.

Rozloučila jsem se tedy s usměvavou lila dívkou-andělem, šla k okénku a vsunula do něj svůj papír.

-Vítám tě, Kouzelnice! — anděl s červenými tvářemi se úsměvem doslova rozplýval — rád tě vidím. Přečetl si mou objednávku a usmíval se ještě zářivěji:

-To je nádherný sen! Prostě úžasný! Jakmile dostaneme platbu, pustíme se do jeho naplnění.

-Jakou platbu? — údivem jsem až otevřela pusu. — Copak vy to děláte jako nějaký obchod?

-Samozřejmě, co sis myslela? Když máš něco vytvořit, potřebuješ energii. A kde myslíš, že ji bereme, máme-li všechna vaše přání splnit? Bereme si ji od vás, přesněji vy nám ji dáváte. Zpočátku samozřejmě plníme sny bezplatně. Ale tvůj limit už je vyčerpaný, takže musíš zaplatit zálohu.

-A jak to, že můj limit je už vyčerpaný? O čem to mluvíš, já nemám ani tuchu o nějakém limitu! — rozzlobila jsem se.

-Jak jen mají někteří lidé krátkou paměť! — zasmál se červenolící anděl.- Akorát že když jsi snila o vlastním bytě a pět let jsi ho budovala, my všichni jsme ti pomáhali a pak přišlo co?

-Co přišlo? — ještě stále jsem nechápala, kam vlastně směřuje.

     
-Pak jsi byt konečně měla a ani na chviličku ses nezaradovala, naopak ses dala do pláče, jak si pamatuju, a myslela jsi jen a jen na to, kolik práce ti ještě dá ho zařídit. A vysoká tvojí dcery, ostatně velmi drahá, pamatuješ? Šest let jsi snila o tom, že dostane doktorský diplom, získala ho a co? Kde byla tvá radost?

-Vždyť ona chtěla být lékařkou, takže jsem ji tam přihlásila…

— No to zas ne, ona to nijak zvlášť nechtěla, ale je to její život, rozhodla se… Zato ty sis splnila svůj sen, poskytla jsi jí možnost tu drahou školu dokončit, ale neradovala ses ani minutku. Ani malou chviličku. Jak to mám vůbec nazvat? Nikdo z nás, kdo jsme ti pomáhali, nezískal nic, vůbec nic, absolutně a docela vůbec nic… Tak smutně se vyčerpal tvůj limit.

-Takže jestli tomu správně rozumím, platbou za vaši pomoc je energie radosti— ujistila jsem se pro každý případ.

-Zcela správně, ano. Pochopilas to přesně. Právě energie štěstí a radosti nám poskytuje možnost plnit všechny vaše sny. Když energie není, nedá se nic dělat, nic se nesplní. To je velmi jednoduché. Takže teď složíš platbu. Minulé dluhy, to podotýkám, nezapočítáváme, i když bychom nejspíš měli, rozesmál se anděl na celé kolo.

Ještě nikdy jsem tak veselého anděla neviděla. Prostě jsem se musela smát s ním. Ještě se chechtal, když mě zavedl do jakési zvláštně vybavené místnosti, kde zapnul monitor s předmětem mé touhy – malým něžným prstýnkem se smaragdem v podobě kapky. Při tom pohledu mě zaplavilo neskonalé štěstí a uslyšela jsem nezvyklý hlas stříbrných zvonečků.

-Co to je? — ptala jsem se anděla a naslouchala té krásné melodii.

— Zvuk zvonečků signalizuje, že tvá radostná energie zaplnila všechny rezervoáry, které jsme připravili, a teď se předává jiným, kteří neměli dostatek energie, aby jejich sny mohly být splněny. Všem jsi nám uspořádala svátek, doslova báječný den! Jeho smích splýval se zvukem zvonečků a zdálo se, že i vzduch se tetelí a třpytí. A já jsem pořád cítila to veliké štěstí a bylo mi neobyčejně lehko a veselo…

— Ale že v té Nebeské kanceláři panuje hnusná byrokracie! — říkala jsem si, jak jsem se probouzela a vzpomínala na svůj sen …

— Jakou nádhernou byrokracii to mají v té Nebeské kanceláři! — pomyslela jsem si o několik dnů později, když jsem vděčně políbila svého muže, který mi na malíček navlékl kouzelný prstýnek se smaragdem ve tvaru kapky…

Teď už byl ten malinký kousek oceánu napořád se mnou…

Jaké štěstí, že jsem se naučila správně snít!!!

Olga Jimenez

=========
Čas opravdu prožitého života
Stvořil jsem tento Vesmír pro tebe

Více pro dobrou náladu: