10 psychologických jevů často ovlivňujících lidský život

Lidé tvrdící, že lidské jednání je výsledkem lidského rozhodování se tak trochu pletou. Mozek se totiž ustavičně snaží všelijak nás přelstít a vydává iluzi za skutečnost…

1. Syndrom žáby v horké vodě

Tento syndrom vychází ze skutečného fyzikálního pokusu: jestliže žábu umístíme do vody, jejíž teplota jí vyhovuje, a vodu postupně zahříváme, ztratí žába sílu ke stabilizaci tělesné teploty. Až bude voda příliš horká, nedokáže vyskočit a zahyne. Pokud žábu rovnou vložíme do nádoby s horkou vodou, okamžitě vyskočí.

Stejně tak lidé, kteří se ocitnou v nepříjemné, avšak nikoli přímo životu nebezpečné situaci, jsou ochotni snášet neustálé menší nepříjemnosti, dokud je to emocionálně zcela nevyčerpá. Nezdravé vztahy s blízkými, práce, kterou nesnášíme, to všechno jsou pasti, do kterých lapíme sami sebe kvůli neochotě něco změnit.

2. Konzervativní myšlení

Dost často se mozek doslova zasekne na zastaralých přesvědčeních a představách pevně usazených u většiny lidí, přičemž popírá nové, důvěryhodné údaje a fakta. Klasickým příkladem je dlouhodobé popírání kulatosti Země (ostatně, takoví lidé existují ještě dneska). Informace o tom, že Země je plochá, byla tehdy pro lidský mozek stravitelnější a pohodlnější. Všechno nové, jak známo, vnuká lidem obavy.

Také v každodenním životě je mnoho lidí krajně konzervativních: je pro ně těžké opustit zastaralé informace, ba dokonce i city, které už dávno nejsou aktuální.

3. Pštrosí přístup

Když je všechno špatně, stává se, že odmítáme znát příliš mnoho podrobností o svých nepříjemnostech a podobně jako pštros strkáme hlavu do písku. Špatné informace ignorujeme a přednost dáváme nevědomosti o problému. Máme kupříkladu radost, když zkoušející nestihne dosud opravit seminárky, protože se obáváme výsledku. Nechceme ho znát. Co když je špatný?


4. Efekt slepé skvrny

Co je slepá skvrna v tomto smyslu? Prožitky nebo projevy, které u nás vnímá naše okolí, my sami si jich však nejsme vědomi. Nejčastěji maskují nějaká naše slabá místa, odporující tomu, jak vidíme sami sebe. Je to vlastně druh psychické obrany před skutečnostmi protiřečícími tomu, jak se vnímáme a hodnotíme. Lidé mají sklon pozorovat chyby v jednání jiných, avšak ignorovat chyby vlastní, a to i zcela očividné. Podle výzkumů doslova každý člověk podlehl působení tohoto efektu alespoň jedenkrát za život.

5. Heuristika dostupnosti

Často přeceňujeme význam nejsnadněji dostupné informace, takové, která je, jak se říká, první na ráně, napadne nás jako první, a to zejména v situacích, kdy se rozhodujeme. Prosazujeme tedy to první, co nás napadne a tvrdošíjně na tom trváme. Podle úsudku založeného na nesprávné informaci pak vytváříme další, zaujaté názory – rovněž nesprávné. Například někdo, kdo obhajuje svůj zlozvyk, bude tvrdit, že ví o někom – ne, že by ho znal osobně – kdo kouřil tři balíčky cigaret denně a dožil se sta let. Jeho mozek přitom zcela racionálně tuší, že tento případ, pokud není rovnou vycucaný z prstu, musí být naprosto ojedinělý. Nicméně dotyčný vztahuje automaticky uvedený případ i na sebe a svoji situaci a má za to, že se nemusí ničeho obávat.

6. Dunningův-krugerův efekt

Když se nám něco podaří v oblasti pro nás nové, naše představy o vlastních schopnostech začínají zpravidla podléhat zkreslení a stoupá nám sebevědomí. Právě proto jsou nováčci schopni poskytovat „cenné“ rady starým matadorům, zkušeným odborníkům v oboru, přičemž vlastní chyby nepozorují. Naopak lidé s vysokými schopnostmi a velkou zkušeností, kteří odvádějí špičkové výkony, mají sklon své výsledky poněkud podceňovat. David Dunning a Justin Kruger dostali za výzkum a popis tohoto jevu v roce 1999 Nobelovu cenu.

7. Upřednostňování nulového rizika

Výzkumy ukázaly, že pokud člověka postavíme před volbu mezi snížením nevelkého rizika na nulu a podstatným snížením rizika opravdu velkých rozměrů, většina lidí zvolí první možnost, a to i bude-li to kontraproduktivní rozhodnutí. Snížit i tak velmi nízkou četnost leteckých neštěstí, nebo podstatně snížit obrovský počet automobilových havárií? Nulové riziko je pro lidský mozek často daleko přitažlivější.

8. Efekt emoční předčasnosti

Představte si, že jste se rozhodli našetřit si na auto. V určitou chvíli, dejme tomu pár týdnů před koupí, si uvědomíte, že už záhy budete mít celou částku pohromadě a prožíváte velmi silné emoce: v duchu už auto kupujete, už ho máte. A právě proto nebudou vaše emoce zas tak silné, až se skutečně stanete majitelem vytouženého vozu. Možná dokonce pocítíte jisté rozčarování.

     
9. Efekt kbelíku s kraby

Bylo pozorováno, že krab polapený do kbelíku se dokáže z nádoby dostat výhradně je-li v ní sám. Jakmile je v kbelíku krabů více, chytají se jeden druhého a v důsledku se ven nedostane žádný. Totéž se děje ve společnosti Lidé si podvědomě nepřejí, aby někdo v jejich okolí měnil život k lepšímu, protože na pozadí jeho úspěchu by oni sami vypadali hůře. Typické je kolektivní přemlouvání dívky, která se v práci pochlubí, že si zaplatila abonentku do fitnessu: „Nech to bejt, jsi i tak dost štíhlá, k čemu ti to bude, škoda času…“. Kolegyně si podvědomě nepřejí, aby se dívce podařilo, co si předsevzala.

10. Efekt doktora foxe

Velmi častý a výrazný jev. Absolutní většina lidí má tendenci věřit slovům výrazných, dokonalých řečníků, kteří mají charisma. Mají-li přitom také pravdu, už není tak důležité. Na počátku 70. let minulého století byl podniknut pokus před společností unávaných psychologů a psychiatrů, jimž „odborně“ jakožto „doktor Fox“ přednášel tajně najatý herec, který o problematice nevěděl vůbec nic, svou přednášku si vycucal z prstu, prošpikoval ji výrazy, které nechápal a přidal i nemálo naprostých nesmyslů. Ovšem byl vynikajícím orátorem. Měl opravduvelký úspěch, po přednášce ještě půl hodiny odpovídal na dotazy odborného auditoria, kterým naprosto nerozuměl – samozřejmě, že rovněž velmi úspěšně – a jeden z posluchačů si dokonce v písemném hodnocení přednášky „vzpomněl“ že nějakou práci tohoto „znalce“ už četl.

Efekt doktora Foxe je důvodem, proč řada sekt a různých pseudověd má takový úspěch u veřejnosti.

=========
Máte jen jedinou karmu — sebepřijetí
Metoda 7 otázek, aneb: Chci to, nevím co

Více pro dobrou náladu: