Na první pohled to vypadá, že všechno je pořádku: dostali jste skvělé zprávy, okolnosti se vyvíjejí ve váš prospěch a život vám konečně přinesl příjemné překvapení. Zdálo by se, že tohle je ten pravý čas radovat se, jenže vy místo radosti pociťujete přímo hmatatelný neklid. Proč to tak je a jak proti tomu bojovat?
Stalo se něco úžasného: byli jste povýšeni, dokončili jste zajímavý projekt, na kterém jste celý rok pracovali, anebo se vám podařilo úplně splatit půjčku. Zdálo by se, že v takových chvílích by člověk měl cítit jen úlevu a klid. Nebo to snad není pravda? Jak se ukazuje, neplatí to vždycky. Nezřídka se totiž stává, že radostné zprávy nebo úspěch v člověku vyvolají dokonce větší úzkost než blázinec kolem měsíční uzávěrky v práci nebo nějaké nepříjemnosti.
„Ono to s tou úzkostí není tak jednoduché. Úzkost je opravdu prastará reakce a člověk ji má v mozku velmi pevně zafixovanou. Systémy, které řídí pocity strachu, fungují velmi rychle a ne vždycky stíhají odlišit radostné vzrušení od úzkosti,“ vysvětluje klinická psycholožka Carla Marie Manlyová, autorka knihy „The Joy of Fear“ (Radost úzkosti). Podle jejích slov tedy mohou v radostných chvílích u člověka skutečně vznikat fyziologické příznaky, které si obvykle spíš spojujeme se strachem a panikou.
Ale i když snad člověk nezaměňuje radostné vzrušení („dobrý“ stres) za paniku („špatný“ stres), návrat z „vrcholu euforie“ tak říkajíc zpátky na zem u něj může probudit úzkost. Jestliže je organismus navyklý na ustavičnou úzkost, pak radost z dobrých zpráv může paradoxně vyvolat pocit, že „něco je špatně“ čistě už proto, že takový pocit, takový stav mysli je pro nás prostě neobvyklý. V důsledku toho se organismus ustavičně nachází ve stavu zvýšené bdělosti, jakési nastraženosti.
Naštěstí si s podvědomým nastavením můžeme poradit.
Uvedená reakce může být o to silnější, o co pevnější je naše přesvědčení, že za radostnou událostí bude nepochybně následovat něco špatného. Klinický psycholog Jo Eclaire, který je autorem knihy „Nemohu vás opravit, protože nejste rozbití“ zastává tento názor: „Je možné, že v minulosti se vám všechny velké nepříjemnosti stávaly právě v obdobích, kdy všechno bylo v klidu a pohodě. A v důsledku toho teď místo co byste si naplno užívali radostné chvíle, čekáte podvědomě nějaký podraz.“
Poplašné reakce na dobré zprávy mohou vznikat i z jiných důvodů. Mohli jste například vyrůstat v rodině, kde úspěch se vždycky setkával s černou závistí. Náhodně se mohlo opakovat, že jste něco ztratili krátce poté, co jste to získali. Můžete se také cítit v nebezpečí, když skutečně máte o co přijít, co ztratit. „Lidé si toho v dětství docela hodně vštípí podvědomě,“ připomíná Eclair. „Avšak i podvědomá nastavení jsou naštěstí řešitelná.“ Podívejte se, co radí odborníci těm, kteří marně přesvědčují sami sebe, že je zbytečné se bát, když jde všechno dobře
- Přiznejte si nervozitu.
V první řadě je důležité si problém přiznat. „Když si uvědomíte, že dobré zprávy ve vás opakovaně vyvolávají zároveň obavy, budete alespoň vědět, co máte očekávat,“ vysvětluje doktorka Manlyová. „Ve chvíli napětí si připomínejte, že váš neklid není vyvolán strachem. Je to rozrušení spojené s tím, že došlo k něčemu významnému, něčemu kladnému, co vás opravňuje mít z toho radost. Aby se vám takový způsob uvažování stal obvyklým, budete nicméně potřebovat určitou praxi.“
- Dovolte si dělat si starosti.
Nebojujte s pocitem blížícího se neštěstí, dovolte si trochu se do něj ponořit, abyste si mohli připravit plán činnosti pro případ, že by se vaše nejhorší obavy potvrdily. Například když jste byli v práci povýšeni a teď máte obavy jít do zaměstnání, protože kolegové vám mohou závidět nebo na tu novinku negativně reagovat. Promyslete si předem své chování pro případ, že by k tomu opravdu došlo.“
„Když si dovolíme být neklidní, abychom mohli najít řešení situace, úzkost obvykle zmizí,“ říká klinická psycholožka Alisha Clarková. Když si pro každý případ začnete rychle chystat akční plán, poskytnete tím svojí úzkosti určité východisko a neklid začne slábnout.“
- Nespěchejte, dejte si pauzu.
Když je poplašný systém těla aktivován, může to být pomalá činnost, co mu může dát signál, že všechno je v klidu. Jednoduše tedy zpomalte. Pomalu objeďte zrakem celé své bezprostřední okolí, všímejte si každé drobnosti včetně nejmenších detailů jako je barva židle, na které sedíte. Poslouchejte zvuky, které k vám zaléhají zvenku. Lidé obvykle mají tendenci ulpět pohledem na jednom místě. Tento postup vám pomůže nepodlehnout instinktu. Snažte se pohybovat co nejpomaleji a plynule a zvolna a zhluboka při tom dýchejte.
- Dobré zprávy neodmítejte.
„Jestliže pro vás radostná zpráva nebude zase tak neočekávaná a těžko uvěřitelná, je také menší pravděpodobnost, že ji váš mozek bude pokládat za chybnou a spustí poplach,“ říká doktorka Anna Kressová.
V rámci tréninku se zkuste čas od času alespoň pár vteřin radovat prostě jen tak, z přítomné chvíle. Učte se užívat si příjemného okamžiku. Vůbec to nemusí být něco významného a grandiózního, člověk si může vychutnávat pohodlí měkkého polštáře, horkou sprchu anebo chuť svého oblíbeného nápoje. Postupně tak svůj mozek naučíte ochotněji přijímat pozitivní vjemy a příjemné emoce.
- Promluvte si s někým, komu můžete důvěřovat.
Jestliže se vám stále nedaří zbavit se často se opakující úzkosti, cítíte trvalý neklid a je pro vás obtížné doufat v něco lepšího, doporučuje doktorka Kressová zamyslet se nad možností návštěvy psychoterapeuta. Pomohl by vám nejenom pochopit základní příčiny vaší neschopnosti cítit a prožít si radost, ale naučil by vás také lépe zvládat své emoce.
Zdroj: The Huffington Post.
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>Kouzelná metoda pozitivních otázek
Tony Robbins: zaměňte očekávání vděčností a váš svět se rázem změní
