Kde není láska, není ani pravda

Dostal se jeden mudrc do nebe.

— Jak jsi prožil svůj život? — ptal se ho anděl.

— Hledal jsem pravdu — odpověděl mudrc.

— To je dobře! — pochválil mudrce anděl. — Řekni mi, cos dělal, abys ji našel.

— Věděl jsem, že moudrost, nashromážděná lidmi, je zapsána v knihách, proto jsem hodně četl — řekl mudrc a anděl se usmál.

— Moudrost nebes předává lidem náboženství. Studoval jsem tedy svaté knihy a navštěvoval chrámy — pokračoval mudrc. Andělův úsměv byl ještě laskavější.

— Hodně jsem při hledání pravdy cestoval— vyprávěl mudrc dál a a anděl pochvalně přikývl.

— Rád jsem besedoval a vedl spor s jinými mudrci. Z našich sporů se rodila pravda— dodal mudrc a anděl znovu přikývl.

Pak se mudrc odmlčel a andělova tvář byla náhle chladná.

— Dělal jsem snad něco špatně? — podivil se mudrc.

— Všechno jsi dělal správně, ale neřekl jsi dosud nic o lásce— odpověděl anděl.

— Neměl jsem na lásku čas, hledal jsem pravdu! — prohlásil hrdě mudrc.

— Není pravdy tam, kde není lásky — zvolal anděl s hořkostí. — A nejhlubší pravda se rodí jen z nejhlubší lásky!