Tátovi bylo čtyřicet let, Adamovi deset a ježek byl vůbec nejmladší.
Adámek přinesl domů ježka v čepici, utíkal ke gauči, kde se táta schovával za rozloženými novinami a zajíkaje se štěstím volal:
— Tati, podívej!
Táta odložil noviny a podíval se na ježka.
Ježek měl ohrnutý čumáček a byl opravdu roztomilý. Kromě toho otec sdílel synovu lásku ke zvířátkům. Sám měl zvířata rád.
— To je pěkný ježek!- prohlásil. Sympaťák! Kdes ho vzal?
— Jeden kluk venku mi ho dal – řekl Adam.
— Jako že daroval? – upřesňoval si otec.
— To ne, vyměnil jsem ho – vysvětloval Adámek. Já mu dal tiket a on mě ježka.
— Počkej, jaký tiket zase?
— No, loterijní, teda – los – řekl Adam a pustil ježka z čepice na podlahu. – Tati, musíme mu dát mlíko.
— Počkej s mlíkem! – řekl přísně otec. — Kde jsi vzal ten los?
— No, koupil – řekl Adam.
— Od koho?
— Od takovýho chlapíka na rohu… Prodával jich spoustu. Měl je za pět korun.
Jé, tati, on vlezl pod gauč!
— Dej teď pokoj s ježkem – nervózně řekl otec a posadil Adámka vedle sebe na gauč.
— Jak jsi mohl tomu klukovi dát svůj los? Co kdyby ten los vyhrál?
— Taky vyhrál – řekl Adam a nepřestával přitom sledovat ježka.
— Cože? Jak to? Jak to, že vyhrál? – zeptal se potichu otec a na špičce nosu se mu objevily malé kapičky potu. – Co vyhrál?
— Ledničku! – řekl Adámek a usmál se.
— Cože? Otec se nějak divně otřásl.
— Ledničku?!.. Co to meleš?.. Jak to můžeš vědět?!
— Jak co můžu vědět? — urazil se Adam.
— Našel jsem si to v novinách… První tři čísla se shodovaly.. i ty další… Přece si to umím zkontrolovat, tati, jsem už dospělej!
— Dospělej?!
— Otec tak zaržál, že ježek, který mezitím vylezl zpod gauče, se strachy svinul do klubíčka.
— Dospělej?!.. A vyměníš ledničku za ježka!!?
— No, myslel jsem, — vysvětloval polekaně Adámek, — myslel jsem, že ledničku stejně už máme, ale ježka ne…
— Sklapni! —zařval otec a vyskočil z gauče.
— Kdo?! Kdo je ten kluk, jak se jmenuje?! Kde bydlí?!
— Bydlí vedle v domě, — řekl Adámek a rozplakal se.— Jmenuje se David…
— Jdem! — zařval znovu otec a popadl ježka holýma rukama.
— Pojď rychle!!
— Nepůjdu — popotahoval Adámek. — Já nechci ledničku, chci ježka!
— Pojď, ty tupče, — vyrazil otec. — Jak nám ten los vrátí, koupím ti sto ježků…
— Ne, brečel Adam, nekoupíš. — A David mi ho i tak nechtěl dát, sotva jsem ho přemluvil …
— No, to se hned pozná myslitel! —řekl zlomyslně otec. —Tak dělej!
Davidovi bylo osm. Stál před domem a s hrůzou se díval na rozkaceného otce, který jednou rukou táhl Adama a v druhé držel ježka.
— Kde ho máš? — ptal se otec a vrhl se k Davidovi. — Kde máš ten los? Kriminálníku, tady si vem toho ježatce a vrať ten los!
— Ale já ho nemám! — řekl David a rozklepal se.
— A kde teda je?! — řval otec.
— Co si s ním udělal, ty lichváři? Prodal, co?
— Udělal jsem si z něj vlaštovku, — zašeptal David a začal pofňukávat.
— Nebreč! — řekl otec a snažil se být klidný. — Nebreč, chlapečku… Takže, udělal sis vlaštovku. A kde teď je, ta vlaštovka?.. Kde je?..
— Spadla na římsu… — řekl David.
— Na kterou?
— Tamhle na tu! — a David ukázal na římsu ve druhém patře.
Otec si sundal sako a začal šplhat po okapu.
Děti ho s nadšením sledovaly.
Dvakrát to tátovi ujelo, ale nakonec se přece jenom dostal až do druhého patra a sundal ze římsy už trochu navlhlou maličkou žlutou vlaštovku.
Celý udýchaný se otec pomalu spustil na zem, rozložil vlaštovku a zjistil, že los byl vydán před dvěma lety.
— Kdy sis ten los koupil? — zeptal se Adámka.
— Ve druhý třídě, — odpověděl syn.
— A kdy sis kontroloval tu výhru?
— Včera.
— To je úplně jiná emise… — řekl unaveně otec.
— No a co? — řekl Adam. — Ale všechny čísla byly stejný…
Táta mlčel a posadil se kousek dál na lavičku.
Srdce mu v hrudi mlátilo jako zběsilé a před očima se mu dělala oranžová kola…
Těžce svěsil hlavu.
— Tati, — řekl potichu Adámek a přistoupil k otci. — Nebuď smutný! David říká, že nám toho ježka stejně dá …
— Díky! — řekl táta. — Díky, Davide…
Vstal a šel domů.
Najednou mu bylo strašně smutno. Pochopil, že už nikdy se nevrátí ten šťastný čas, kdy člověk s lehkým srdcem vymění ježka za ledničku…
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>Co to je proboha za rodiče?! (K zamyšlení)
Obyčejný projev laskavosti vytváří nekonečné vlny…
Nežijte jen pro děti! (K zamyšlení)
