Jak se naučit správně se hádat

hadat

Pohádali jsme se s manželem. Řekla jsem mu, ať si sebere, co mu patří a vypadne. Přinesl si kufr a začal do něj cpát mě se synem… Tak jsme se smířili.

Konflikty jsou nevyhnutelné i v těch nejvíce harmonických vztazích. Jak se však ukazuje, hádat se je možné různým způsobem. Můžeme vršit další vyřčené i nevyřčené urážky, nebo udělat krok směrem k vzájemnému porozumění.

Jakých chyb se při hádkách nejčastěji dopouštíme a jak se naučit hádat se produktivně a bez následků? Obvykle se má za to, že důvodem k rozpadu vztahu bývají časté hádky, různost povah, neporozumění. Neplatí to tak docela. Nejčastěji nevedou ke krachu samotné konflikty, ale naše nesprávné a stereotypní chování v nich.

Známý odborník na rodinné vztahy, profesor university ve Washingtonu John Gottman odhalil „čtyři jezdce z Apokalypsy“. Stanovil čtyři modely chování, podrývající pocit bezpečí a důvěry ve dvojici.

1. Kritické poznámky

«Už mě nebaví, jak na všechno kašleš!», «Kolikrát ti to mám říkat!», «Věčně jen…», «Nikdy ne…», «Proč už zase…?».

2. Pohrdání

Zavírání očí v reakci na nějaká partnerova slova nebo chování, odfrkávání, posměšky, popichování, jedovaté a zlé vtípky a věty typu „Máš ty vůbec na to?“

3. Sebeobrana

«Hlupák jsi leda ty», «Podívej se na sebe…», «To je tvoje vina…», «Problém je v tobě, ne ve mně!» a jiné. Patří sem popírání vlastní odpovědnosti, přání popřít omyly a neuznat chyby, neochota žádat o odpuštění.

4. «Studená zeď»

Odpuzující ledové mlčení jako způsob potrestání partnera, jako snaha ohradit se a odejít s prásknutím dveří.


Tam, kde jsou podobné modely chování praktikovány den po dni, láska dlouho nepřežije. V přátelském, šťastném vztahu žijí pouze dvojice, které se umějí správně hádat. Následujících sedm pravidel vás naučí hádat se bez hysterie a dojít k výsledku i v těch nejvypjatějších emocionálních okamžicích.

  1. Nevyužíváte jako způsob řešení konfliktu útěk (to znamená neodcházejte s prásknutím dveří, neuzavírejte se do sebe). Zároveň by měl každý z vás vědět, že si může dát přestávku, pokud si potřebuje uspořádat myšlenky, poněkud vychladnout a zbavit se napětí.
    Váš partner by se k tomu měl stavět s porozuměním, i kdyby sám takovou chvíli nepotřeboval, protože má plno argumentů a je připraven opět „se dát do boje“.
  1. Nehromadíte nedořečené věty, podráždění a nespokojenost. Proto vaše hádky nekypí zbytečnou emocionalitou (neplést si s bouřlivým ujasňováním vztahů jako možností milostné předehry). Když se vám v chování milovaného partnera něco nelíbí, nemlčíte a netrápíte se v naději, že to přejde samo o sobě, nebo že si na to zvyknete, ale hned (to jest okamžitě) poskytujete klidnou zpětnou vazbu: „To je mi nepříjemné, nedělej to prosím!“
  1. Hádáte se v podmínkách důvěry a bezpečí. Ve vašem životě nemají místo výroky typu „Buď zticha, ženská, pokud vím, váš den je jen 8. března!“ nebo „Prosím tě, čemu ty vůbec rozumíš, radši sklapni!“ I přes různost názorů každý z vás ví, že má právo na svůj názor, který bude vyslechnut a vzat v úvahu.
  1. Zaměřujete se na vyřešení problému, nikoli na vzájemné obviňování, vyčítání a výtky. Neshazujete a nekritizujete jeden druhého, nenálepkujete a nepronášíte negativní osobní soudy, nekladete vinu jenom na jednoho.

    Jste-li s něčím nespokojeni, hovoříte o sobě, o svých pocitech. „Nelíbí se mi (uráží mě, je mi smutno z, bolí mě, dráždí mě, je mi moc líto apod.), že (když) …“ a následuje konkrétní (!) a nehodnotící (!) popis toho, co se vám nelíbí. „Navrhuju (prosím, moc chci)“ – a tady uvádíte, jak vypadá pro vás ideální možnost vývoje situace nebo podobných situací příště.


     
  1. Vždycky dáváte partnerovi najevo, že je milován, i když udělal chybu, uklouzl nebo se špatně zachoval. Ve společnosti, před širší rodinou i vlastními dětmi vystupujete jako jeden tým.
  1. Jedinou možnou cestou k řešení konfliktních situací je spolupráce. To znamená, že každý z vás vysloví své stanovisko, svůj nesouhlas se stanoviskem partnerovým, každý z vás zformuluje své potřeby, promluví o svých zájmech a svém vidění situace. A hledáte řešení, které uspokojí vás oba. Vždycky.
  1. Pokud z nějakého důvodu spolupráce možná není, je možné najít kompromis. Dobře funguje systém kompenzací: „Příliš pracuješ a jsi málo doma. Vadí mi to, ale bylo by to pro mě snazší, kdybys: a) jednou týdně přišel včas a šli jsme spolu někam do společnosti, b) mě jeden víkend pustil s kamarádkami, po nákupech atp.“ Nezapomínejte, že až na vzácné výjimky nestačí přistoupit na malé ústupky. Vede to jenom k hromadění vnitřní nespokojenosti a nepohody.

Je třeba zvláště zdůraznit, že tímto způsobem se hádají dvojice, které nemají problémy s komunikací a kde zůstala zachována intimita (důvěra, otevřenost, podpora).

Jestliže se vaše hádky zatím podobají spíše výtržnostem, než rozhovoru civilizovaných lidí, nezoufejte. Teď už víte, jak se hádat správně.

I. Česnová

=========
Existuje celkem šest typů vztahu. Jaký je ten váš?
Jak nám falešná očekávání komplikují vztahy

Více pro dobrou náladu: