Dobré vztahy vždycky znamenají srdečné a laskavé emoce, o které se chceme podělit s ostatními. Jak se správně chovat, jak získávat nové přátele a jednat tak, aby po rozhovoru s námi zůstal na tváři toho druhého úsměv? Přečtěte si několik jednoduchých rad.
Když začínáte s někým mluvit, v duchu si řekněte: «To jsem rád, že jsem byl právě teď zrovna tady». Lidé to vycítí.
Naučte se říkat poklony. I sebemenší kompliment udělá radost.
Není nutné na konci rozmluvy vyslovovat svůj názor nebo zaujímat nějaký postoj .
Chovejte se k lidem tak, jak byste si přáli, aby se oni chovali k vám. Mluvte a jednejte s klidem a úctou. Chcete-li žertovat, vyhýbejte se sarkasmu.
Buďte vnímaví k melodii řeči. Všimněte si včas, kdy se tón mění z pozitivního na negativní.
Pokládejte velké otázky – dostane se vám velkých odpovědí.
Před tím než dáte najevo nějakou nespokojenost nebo vyslovíte svůj nesouhlas, by mělo uplynout půldruhé minuty. Po té malé chvilce nám důvod nespokojenosti nebo příčina nesouhlasu obvykle připadají nicotné.
Jak poznat, že nežijete svůj život (a co s tím dělat) - PDF průvodce ZDARMA >>>
Radujte se společně. Společně prožité kladné emoce lidi sbližují.
Nemluvte jako oběť nebo naopak jako soudce, působí to nepříjemně.
O sexu, náboženství a politice se vyslovujte velmi obezřetně.
Říkejte lidem, že to dokážou, že jsou skvělí, nic opačného.
V rozmluvě vždycky hledejte společné téma a u každého jednání předpokládejte, že bylo vedeno dobrým úmyslem.
Neskákejte do řeči, nepřerušujte, umění naslouchat je velice vzácné.
Rozloučení má být srdečné a milé, to je zcela ve vaší moci. Příjemný pocit si odnesete s sebou vy i váš společník.
Usmívejte se a ještě lépe: na úsměv reagujte úsměvem.
Je-li váš společník příliš sebekritický a nadává sám sobě, tvrdě s ním nesouhlaste!
Všímejte si dobrých úmyslů a děkujte za ně.
Nesnažte se vyplnit pauzu, vzniklou během rozhovoru.
Říkejte vždycky pravdu, je to ušlechtilé.
Jak poznat, že nežijete svůj život (a co s tím dělat) - PDF průvodce ZDARMA >>>
Test životní rovnováhy ZDARMA >>>
11 mýtů, ve které začínáme věřit, když se rozhodujeme pro návrat ke svým bývalým
Jak jsem přijala svou negativně naladěnou matku