Bojovat, nebo se dát na ústup? Nápověda pro případ těžkých rozhodnutí.

Čím víc je ve hře, tím těžší je rozhodnout se, co dělat. Odejít od partnera, který nám tak docela nevyhovuje, nebo dát vztahu ještě šanci? Změnit práci, nebo svůj vztah k ní? Klinická psycholožka Bostonské university Ellen Hendriksenová radí, jak těžké rozhodování podstatně usnadnit.

Každý z nás se nejspíš nejednou ocitl v situaci, kdy rozhodnout se bylo těžké a nebyla žádná záruka, že později nebude litovat. Člověk by si nejraději hodil mincí a nechal to na osudu…Jenomže to by byl pouhý sebeklam. Pochyby by nikam nezmizely.

Dejme tomu, že jste nastoupili do nového zaměstnání. Zpočátku se vám všechno zamlouvá: prostorná kancelář, sympatičtí kolegové, zajímavé úkoly. Zdá se, že tohle je to, o čem jste snili. Brzy však zjistíte, že šéf se s oblibou po každém vozí kvůli maličkostem a sympatičtí kolegové vás za zády pomlouvají. Nebo jiný příklad: po několika letech společného života vás partner najednou ohromí prohlášením: «Já nechci děti». Nikdy dřív jste spolu o tom nemluvili, ostatně, dítě pro vás ještě teď není prioritou… Ale teď přes veškerou lásku k němu pochybujete. Není tohle důvod se s ním teď raději rozejít?

V životě si nemůžeme dát pauzu, ani ho dočasně uložit, jako to jde v nějaké videohře, aby si člověk mohl vyzkoušet všechny v úvahu připadající scénáře. Vždycky se nakonec stejně nějak rozhodneme. I tehdy, když neuděláme vůbec nic. Pokud však zvládneme umění dělat těžká rozhodnutí, zbavíme se lvího podílu pochyb a pozdější lítosti.

1. Co by udělal kapitán Amerika?

Pochyby nás činí zranitelnými. Zaplavuje nás strach, neklid a sklíčenost. Aniž si to sami uvědomujeme, přestáváme situaci hodnotit objektivně a nakonec už myslíme jenom na jediné: aby to už proboha skončilo. To je jedno jak, ať to vezme jaký chce konec, jen už se konečně vymotat z tohohle začarovaného kruhu…

Abychom nedospěli až takhle daleko, je užitečné dát si odstup. Položte si otázku: «Jak by se zachoval někdo jiný?» Někdo, o kom ani nevíte, jestli třeba nemá splácet půjčku nebo zaplatit autoškolu. Na tom není nic špatného: nadbytečná informace vytváří v hlavě šumy bránící vidět hodnotu každé z variant.

Nevyžadujte od sebe sama nic, co byste nežádali po jiných. Jestliže se budete držet dvojitých standardů, odsoudíte sami sebe k budoucímu trýznivému váhání.


2. Odpojte mozek, zapojte city

Někdy nám nejsou zrovna moc k užitku – třeba když se vztekle utrhneme na maminku, i když jen klidně komentovala náš nový účes. Když však rozum uvázne na detailech a stále dokola si přehrává jeden jediný scénář, jsou city skvělým pomocníkem.

Naslouchejte sami sobě. Počkejte, až hněv opadne, až smutek ustoupí a stud poněkud vyprchá. Pobuďte chvíli se svými city, pokuste se rozšifrovat, co vám napovídají. Pokuste se dát svým prožitkům jméno, prozkoumat jejich sílu. Co je to za momenty, které vás dráždí? Nadšení? Hněv? Údiv?

3. Rozšiřte svůj obvyklý seznam «pro» a «proti»

Seznamy obvykle sepisujeme takto: stránku rozdělíme na dvě části, jednu pro každou ze dvou možností, a zapisujeme do nich argumenty ve prospěch jedné i druhé možnosti. Zkuste pro zpestření sestavit seznam, kde u každé možnosti zapíšete nejenom «pro» , ale i «proti».

Možná se zdá, že argumenty ve prospěch jedné možnosti se přece automaticky přesunou do argumentů «proti» u možnosti druhé. Jenomže často právě tento způsob odhalí jemnosti, které nás dřív zkrátka vůbec nenapadly. Nepřemýšleli jsme nad nimi. Například argumenty proti rozchodu s partnerem mohou zahrnovat i vaše city k němu, vaši potřebu jeho péče a podpory, váš strach z osamění. Na druhou stranu však, když sestavujete seznam důvodů pro rozchod, můžete více myslet na sebe: na své potřeby, které jste ve stávajícím vztahu realizovat nemohli, na své nové nároky na vztah nebo na rodinu. A i když se snad nakonec rozhodnete vztah zachovat, tento seznam vám pomůže lépe si o sobě některé věci ujasnit.

4. Než odejdete, zabojujte

Možná, že otázka konec konců nestojí tak ostře? Možná by se problémy daly vyřešit bez prásknutí dveřmi? Třeba vysvětlit šéfovi, že přehnaný formalismus vám brání se soustředit a odevzdat všechno v pořádku a včas. Nebo se blíž podívat na kolegy – možná jsou mezi nimi takoví, kterým se atmosféra v týmu taky zrovna moc nezamlouvá…

Pokud váš partner nechce děti právě teď, neznamená to, že je nebude chtít i za rok. Možná se za jeho odmítáním rodičovství skrývají nějaké obavy. Třeba se mu jeho vlastní rodiče příliš nevěnovali, byli na něj zlí a on má teď obavy, jak on sám by se s rodičovskou rolí dokázal vyrovnat? Promluvte s partnerem, přesvědčte ho, aby se vám svěřil se svými problémy. Zajděte společně k psychoterapeutovi, který vám pomůže vyznat se v situaci a dojít k rozumnému a uspokojivému závěru.

Budete-li při vyslovování svého přání naléhaví, není to nic zlého, buďte však korektní. Jestliže jenom pasivně přijímáte, co se vám děje, nebo naopak vyletíte při prvním sebemenším podráždění, je možná příčina ve vás a měli byste se zamyslet nad svým sebevědomím.

Jistěže, nedělejme si žádné iluze – lidé se předělávat nedají a vždycky je tu riziko, že vás prostě nebudou poslouchat. Pak se alespoň můžete rozhodnout s lehčím srdcem, protože budete vědět, že jste udělali, co se udělat dalo a vyzkoušeli všechno, co vyzkoušet šlo.


5. Představte si, že žádnou volbu nemáte

Vezměme jako příklad rozhodnutí ohledně zaměstnání.

Vaše práce nejspíš není ta nejlepší na světě. Kdybyste měli možnost, asi byste našli něco ještě lepšího. Ale je to jediná práce na světě. Musíte zůstat. Představujete si to?Tak teď se zaposlouchejte do svého nitra. Co cítíte – úlevu, lítost, nebo snad ještě něco jiného?

Stejný postup volte i s druhou možností: co když vás propustí? Nebudete vědět kudy kam, budete znovu donekonečna projíždět internet při hledání volných míst a posílat sívíčka na x adres. Jak se cítíte při téhle představě? Zvažte své prožitky a rozhodněte se podle toho, co převáží.

6. Možná, že rozhodnutí už padlo

Jenom jste si to neuvědomili. Pokud se přistihnete, že vaše myšlenky se ustavičně točí kolem jedné možnosti, kterou se vám nechce opustit, přestaňte dál sami sebe obelhávat Udělejte to, k čemu vás srdce táhne. Lepší je udělat to, co chcete, ať to stojí, co to stojí, než kroutit se jako had a ve výsledku být nespokojení. Uvědomte si, že důležitá rozhodnutí se snadno nedělají. Neexistuje žádný kouzelný prášek, který by vám odblokoval tu část mozku, v níž se ukrývají pouze správná rozhodnutí. Místo abyste nervózně chodili jako lev v kleci od zdi ke zdi, dejte si lhůtu – den, týden. A potom jednejte.

=========
Syndrom chorobného hromadění věcí
Život bez čekání