Svým negativním postojem si člověk sám maluje svět načerno. Svět, stejně jako zrcadlo, prostě jen konstatuje obsah jeho postoje a ignoruje jeho snažení.
Ať se vám odraz zamlouvá nebo ne, myslíte na něj. Význam má obsah vašich myšlenek. Kontrolu svých myšlenek a postojů si proto stanovte jako pravidlo. Ať se děje cokoli, najděte na všem pozitivní stránku.
Upřete svou pozornost na to, co konec konců chcete získat. Časem si tak sami pro sebe vytvoříte docela pohodlnou realitu. Můžete se dokonce chystat na záplavu příjemných událostí.
Negativní prožitky obvykle úplně pohltí lidskou pozornost. Starost nám dělá to, co nás neuspokojuje. Myslíme na to, co nechceme a nechceme to, na co myslíme.
Zrcadlo ovšem lidské přání nebo odmítání nebere na vědomí – zkrátka jen přesně zobrazuje odraz – nic víc a nic méně. Dochází tak k naprosto nesmyslné a z hlediska člověka nežádoucí situaci: věčně s sebou vláčíme to, co odmítáme. Proto chudí chudnou a bohatí bohatnou – všichni se dívají do zrcadla světa a každý z nich po svém konstatuje tvářnost reality, která ho obklopuje. Je to realita, která pohlcuje, stejně jako pohlcuje bažina.
Stařenka ve frontě. Unavená žena s těžkými taškami v nacpaném autobusu. Nemocný putující z jednoho lékařského zařízení do druhého. Všemi svými myšlenkami jsou přítomni v chmurné skutečnosti. A jiný si ve stejné chvíli užívá života: moře, jachty, cestování, elegantní hotely, drahé restaurace – má, nač si vzpomene.
Ve všech těchto případech, bez ohledu na povahu situace, dochází ke konstatování faktu: „Tak takhle žijeme“. Přesnější by bylo – žijeme tak, jak myslíme svou existenci. Zrcadlo utvrzuje a stále silněji upevňuje obsah obrazů našich myslí.
Svět je veliké zrcadlo
Základní zákony života