Občas se stává, že člověk hledá kdovíjaké složité způsoby zlepšení kvality vlastního života, a přitom existují až primitivní prostředky první pomoci sobě samému, které lidé odedávna používali při stresu, podráždění, frustraci, zkrátka v situacích, kdy člověku něco nebo někdo ničí nervy.
Využívali a doporučovali je také lékaři staré školy. Takoví, kteří se nebáli pacienta dotknout nebo ho vzít za ruku – a jemu se už jen tím dotekem ulevilo. Jak pomoci sám sobě učili lidi fyzioterapeuti, maséři i sportovní instruktoři. Dnes jsou jejich rady drahé a mnohem složitější. Umění pomoci si sám není na pořadu dne. Nevejde se totiž do zásad správného tržního přístupu.
Pojďme se zkusit vrátit do časů, kdy schopnost samostatné pomoci vlastní osobě byla ceněným a podporovaným jevem. Podívejme se trochu blíž na ty staré, přičemž docela prosté triky…
Způsob č. 1: zaměřte myšlenky na něco jiného
Tento způsob snížení emocionálního napětí se hodí v případech, kdy je člověk tak říkajíc v pasti, zahnán do kouta, protože nemůže odejít nebo utéct. Sedíte kupříkladu na pracovní poradě, posloucháte svého šéfa a doslova to ve vás vře.
Utéct nemůžete, ale…
Převést myšlenky úplně jiným směrem, najít si jiný, neutrální předmět, na který se soustředíte a budete ho se zájmem pozorovat, to je nejlepší způsob, jak se nenervovat kvůli věcem, které za to ve skutečnosti ani nestojí.
Příklad: «Páni, co to má Helena za manikúru… krásné nehty… Že by to byla ta japonská… jak to říkala – P-Shine?»
Fungovat to může pouze v tom případě, že sami uznáváte výhodnost takové strategie – tedy nevidět, respektive nevnímat lumpárnu nebo podraz a neposlouchat ohavné řeči. Jestliže však raději vzkypíte a jdete do sporu, je to vaše svaté právo.
Způsob č. 2: vyhnout se rozčilující situaci – tedy emociogenní zóně.
Zarmoutilo vás něco na nějaké narozeninové oslavě?
Na pikniku?
Nemůžete vystát nějakou skupinu nebo stránky na sociální síti?
Moc rádi byste z okruhu svých známých vyřadili nějakého konkrétního člověka?
Neváhejte nechat všechny ty známé prostě plavat.
Zamezte přístup tomu, kdo popichuje, provokuje, trolovi, hulvátovi nebo hlupákovi. Nebo jednoduše smažte svůj profil.
Zavolejte co nejdřív taxíka (tady šetřit opravdu není k ničemu), polibte na tvář hostitele nebo hostitelku a tradá domů, co nejrychleji. Pryč z oslavy, pryč od pití a dobrůtek, pryč od nesnesitelné situace, pryč z emociogenní zóny.
Způsob 3: napijte se vody
Tak tohle je špičkový recept všech geniálních lékařů a terapeutů, kteří ještě neznali trh s různými vitamínovými doplňky stravy a nebyli vystaveni osvícenému vlivu farmaceutických firem.
Zvolna vypitá sklenice vody předčí leckterý přísně vědecký postup.
To první, co se obvykle nabízí někomu, kdo byl vystaven něčemu hroznému, zažil strašlivé leknutí nebo utrpěl šok, je sklenice vody.
Vypitá voda spouští v organismu mechanismus obnovy normálního stavu.
Nejčastěji je lidem zle ze dvou příčin. Těmi mohou být:
– hysterie (sympaticko adrenální krize),
– včas nezpozorovaná dehydratace organismu.
Protože své tělo většinou neposloucháme a neovládáme základní podmínky jeho bezpečné činnosti, pijeme po celý den čaj, kávu a různé slazené nápoje, většina z nás je dehydrována, aniž si to uvědomuje. Ve chvíli, kdy čtete tento text, jste nejspíš dehydrováni také.
Takže teď jděte, vypijte pěkně pomalu sklenici vody a potom pokračujte ve čtení… 🙂
Způsob č. 4: ponořte se do něčeho zajímavého, co vás zaručeně pohltí
Takový způsob je velmi vhodný v situaci, kdy se nemůžete něčeho zbavit, pořád vám to vězí v hlavě. Zbavit se nekonečného přemílání myšlenek typu «A co když on, a co když já, a co když všichni» můžete tím, že je přebijete něčím naprosto ulítlým, klidně i hloupým, nevkusným, zkrátka praštěným.
Čtením detektivky.
Počítačovou hrou.
Pořádáním nějaké sbírky nebo focením ptáků či zvířat.
Sledováním čehokoli nebo kohokoli.
Snahou odhalit nějaké tajemství nebo rozluštit záhadu.
Dokonce i šmírováním a nasloucháním cizím rozhovorům, když už jsme zmínili ten nevkus.
Musíte zkrátka být vtaženi do hry, do detektivky, do rychle se rozvíjejících událostí a proměnlivých okolností, do lovu, hry, povznesené nálady, ulítlého stavu duše.
Měly by vám zčervenat tváře, nos i uši.
Určitě sami víte, co vás dokáže takhle zabavit a strhnout. Každý má něco svého, je to věc čistě individuální. Samozřejmě, že nesmíte nikomu ublížit nebo se ho nějak dotknout.
Způsob č. 5: fyzická aktivita
O užitečnosti tohoto způsobu slyšel v nejrůznějších souvislostech určitě každý, ovšem každému je jeho užitečnost většinou takříkajíc šumafuk. Přesto dovolte vám ještě jednou připomenout, že intenzivní fyzická aktivita, která může mít podobu:
- chůze
- plavání
- generálního úklidu v bytě nebo domě (třeba i cizím)
- sexu
- třídění a vyházení starého haraburdí
- práce na zahradě
- tance
- mytí podlahy nebo praní v ruce
uvolňuje křečovité stažení svalstva a zbavuje stresu a veškeré frustrace s opravdu fantastickou efektivitou. Jeden starý lékař dokonce doporučoval praní v ruce jako mimořádně účinný způsob, jak se zbavit nebo jak alespoň přitlumit velký žal.
Způsob č. 6: tělesný kontakt s vodou
Mytí nádobí je bezplatnou psycho-hypnotickou kúrou.
Šum čisté proudící, tekoucí vody vás zbaví veškeré únavy a odnese s sebou veškerou nečistotu nejenom v doslovném slova smyslu.
Krom mytí nádobí se nabízí všeobecně známá klasika – koupel, sprcha, sauna nebo lázeň, ranní nebo večerní koupání v moři, řece, rybníku či jezeře. Osvěžit vás může také pobyt u nějakého přírodního pramene.
Způsob č. 7: dejte stresové události jiný, pozitivní rámec
O pozitivním přerámování už toho bylo napsáno tolik, že to opravdu nevyvolává touhu se opakovat. V podstatě jde o rekonstrukci stresové situace, jíž byl někdo vystaven, o jejím zařazení do jiného kontextu.
Uveďme raději jednoduchý příklad:
«Jak je dobře, že se to letos vyvrbilo tak, že nikam v létě nepojedu! Konečně se mohu přihlásit na kurs angličtiny, chodit do fitness centra a vyzkoušet lekce osobního rozvoje. Kdy jindy bych si mohla takový «neužitečný»přepych dovolit? Navíc v létě je všude míň lidí a dávají velké slevy, takže ještě ušetřím. Bezva, že to takhle vyšlo!»
Starší lidé by možná řekli: Všechno zlé je k něčemu dobré.
Způsob č. 8: mohlo to být horší, jiní to mají ještě těžší
Nejste spokojeni s tím, jak skončila nějaká událost?
Zkuste si představit, že to mohlo být daleko horší. Představujte si, že to dopadlo úplně nejhůř.
Představujte si, jak špatně, jak zle a mizerně je některým lidem kolem vás. Pokud se tomuhle umění naučíte a přestanete nad takovým přístupem ohrnovat nos, nebudete potřebovat vůbec žádnou psychoterapii.
Způsob č. 9: smích přemůže všechno zlé a strašně důležité
Zasmát se, shodit a zbavit důležitosti cosi strašně nafouklého a velevýznamného, to je prastarý recept, součást lidské kultury už od dob neolitu. Moliére žádal, ať ho radši bijí, jen ať ho nechají se smát. Že je veselá mysl půl zdraví a smích léčí, bylo známo předkům snad všech národů. Při smíchu se do mozku vyplavuje velké množství endorfinů, dodávají k tomu lékaři. V nemocnici svatého Josefa v texaském Houstonu lékaři a sestry vyprávějí patnáct minut denně pacientům vtipy – zkušenost jim potvrdila, že pacienti pak mohou jít o dva dny dříve domů… Ostatně, i u nás jsou na dětských odděleních klauni, kteří přicházejí děti rozveselit a zvednout jim náladu – je to součástí léčby. Umění smát se i chmurným okolnostem a dělat si švandu téměř ze všeho je v české kotlině více méně domovem.
Smích posiluje krevní oběh a doslova masíruje tělesné orgány. Když se stokrát zasmějete, dosáhnete stejného účinku, jako byste deset minut veslovali. Smích zbavuje depresí a uvolňuje svalové křeče.
Indický lékař Madan Kataria dokonce vymyslel jógu smíchu, protože chtěl využít pozitivní odraz smíchu na duševním a tělesném stavu člověka. Ostatně, některé kultury pozitivních účinků smíchu využívají i bez lékařského poučení. Za dlouhých polárních zim hrávají Inuité „smíchovou hru“. Sedí proti sobě a smějí se na sebe, dokud se ve vzduchu udrží poletující pírko. Když dopadne, musejí zmlknout a pouze na sebe upřeně hledí. Než někdo vyprskne…
Umět se zasmát v těžké situaci je cestou k záchraně.
Způsob č. 10: počítejte do deseti
Ano, pěkně pomalu a soustředěně napočítejte do deseti.
Po-ma-lu. Hlídejte si přitom nádechy a výdechy.
Jen tak v duchu, pro sebe, ne nahlas. Tento postup doporučují lékaři a sportovní trenéři.
Způsob č. 11: poplačte si
Pláč uvolňuje stres. Je to velmi významný lidský projev. Doprovází člověka od narození až ke smrti. Slzy mají antibakteriální účinek a zároveň odplavují toxické látky, vznikající pod vlivem stresu. Pokud umíte plakat, buďte rádi. Jsou lidé, které dlouhodobé potlačování emocí přivedlo do stavu, kdy plakat nedokážou. Proud slzí očišťuje a uzdravuje nejen tělo, ale i duši. Pokud nedokážete plakat z důvodů osobních, najděte si zástupné smutné téma a zkuste se rozplakat nad ním. Velmi se vám uleví.
Způsob č. 12: verbalizace všeho, co máme na srdci
Vyslovením, neboli verbalizací vlastně dáváme čemusi nejasnému přesnou podobu. A to je velká věc. Hledáme, přemýšlíme nad přesnými výrazy, a tím spouštíme některé ze zde uvedených způsobů najednou. Především odvádíme pozornost od předmětu, protože hledáme způsob, kterým bychom co nejpřesněji popsali, co v nás vyvolal. Ještě účinnější je pokusit se to všechno vypsat. Samozřejmě čistě pro svoji vlastní potřebu.
To je tedy dvanáct rad k boji proti stresu a tím i nemocem, které ho následují. Dvanáct způsobů, které jsou zcela zdarma a přitom jsou velmi účinné.
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>Jak to zařídit, aby se v našem životě objevil ten, koho potřebujeme
Neztrácejte čas s lidmi, jimž jste lhostejní
