Světlo svíce nezeslábne, když od ní zapálíme další svíčky

Svíce je symbolem světla a tepla… Stejně jako člověk se svými myšlenkami a nápady, které jsou jeho světlem a teplem.

Když hoří jedna svíce, je množství světla a tepla, které může poskytnout, samozřejmě velmi omezené. Když člověk jedná sám, spoléhá jenom sám na sebe a při realizaci svých přání a myšlenek nemá jinou oporu než sebe sama, pak ať jsou jeho myšlenky sebevíc tvůrčí a záměry jakkoli ušlechtilé, výsledek jeho jednání bude jen omezený.

Osvítit jednou svíčkou celé město je nemožné. A i kdyby snad nějakým neuvěřitelným zázrakem mohla hořet tak intenzivně, že by celé město osvítila, stejně by příliš rychle – prakticky okamžitě – dohořela. Velkých i malých příběhů lidí, kteří shořeli příliš rychle a příliš brzy je veliké množství.

Osamělé jednání nejenom omezuje, ale fakticky i činí nereálným úplné dosažení cíle, protože má-li to být efektivní proces, pak musí každý z lidí vykonat svoji část tohoto procesu a opírat se při tom o rozsah vlastních kompetencí, talentu a schopností.

Aby toho mohlo být dosaženo, je třeba dělit se o svoje světlo a teplo – to znamená o své nápady, myšlenky a sny – s jinými lidmi, aby také oni vzpláli jasným plamenem, aby dokázali odhalit a projevit své nejsilnější stránky a mohli se zapojit do společných procesů.

Stejně jako svíce sdílením plamene, ani člověk nic neztratí, jestliže jeho myšlenky inspirují ostatní. Nejenom, že nic neztratí, naopak získává. Získává jeden ze základních zdrojů podpory, a to jeden z těch nejcennějších – spojení s jinými lidmi..

Když hoří velké množství svíček, vzniká mnoho světla a tepla. Každá ze svic doplňuje a zesiluje působení dalších. Výsledný účin převyšuje pouhý součet jednotlivých účinků. To je synergie. K témuž dochází, když se spojí lidé. Všechny nejvýraznější lidské schopnosti se odhalují a projevují, když jsou lidé pospolu.


Jistěže povaha činnosti bude vždycky dána jejím zaměřením a cílem, vždyť «spojení s cílem ničení» je také možné a podobných příkladů je v lidské historii bohužel až přespříliš. Avšak ani tyto zlověstné příklady nemohou popřít fakt, že když lidé jednají společně, dokáží uskutečnit ty největší činy.

Aby jednali společně, nemusejí být lidé nezbytně ve stejný čas na stejném místě. Koho spojuje s ostatními vnitřní světlo a teplo, společné myšlenky a sny, může jít svým směrem, řídit se přitom svým vnitřním smyslem a přitom zároveň přinášet ostatním světlo a poskytovat možnost vzplát jasným plamenem dalším a dalším svícím.

To neplatí pouze na úrovni jakýchsi globálních společenských nebo mírových otázek, tento princip není o nic méně účinný i na lokální úrovni každého jednotlivého dne a při řešení všedních, každodenních životních záležitostí.

Doporučení, které z toho vyplývá, je docela prosté. Věřte, že i vy jste jedinečnou svící, i vy máte svůj vrozený světelný potenciál. Potenciál zvětšovat množství světla a tepla. Proto byste měli dát možnost i jiným, aby díky vám se rozhořel také jejich plamen. Dělte se o svoje světlo, pomáhejte.

A jestliže sami dosud nesvítíte, rozhlédněte se kolem sebe, najděte ty, kdo už září a zapalte svou svíčku jejich světlem. V obou případech získáte novou energii, nové styky, budete moci projevit a rozvinout své nejsilnější stránky a dosáhnout co nejúčinnějšího výsledku.

Společně to je zcela unikátní stav. Stav, za kterého je možné vše.

=========
Když nám všechno připadá prázdné a nesmyslné…
Čemu mě naučila dcerka