Ernest Hemingway se jednou vsadil, že dokáže napsat úplně kraťoučkou povídku, která musí každého dojmout. Sázku vyhrál: „Prodají se dětské botičky. Nenošené.“ Od té doby jeho příklad strhl mnohé. Leckdo se pokouší napsat v pěti, šesti či sedmi slovech celý příběh, který byl dojmul, udivil i ohromil čtenáře:
Neznámí. Přátelé. Nejlepší přátelé. Milenci. Neznámí.
Cestující! Teďka s váma nemluví kapitán!.
Potkal jsem spřízněnou duši. Ona však ne.
Prodám padák. Neotevíraný, lehce znečištěný.
Naše zlatá svatba! Stůl pro jednoho!
Dnes se znovu představím své matce.
Cestovatel stále vysílal signály. Země nikoli.
Přinesl jsem domů růže. Klíč nepasoval.
Máma mě naučila se holit.
Na rozbitém předním skle stálo: „Novomanželé“.
Naše ložnice. Dva hlasy. Ťukám.
Seskočil jsem. Pak jsem si to rozmyslel.
Můj odraz na mě právě mrknul.
Promiň, vojáku, boty vedem jenom v párech.
Krmí z lahve vraha své ženy.
Představoval si dospělost. Dospěl. Ztratil představivost.
Chirurg zachraňuje pacienta. Pacient děkuje bohu.
3 příběhy, které mění pohled na život
Prosil jsem Boha, ať ztrestá mého nepřítele…