Pyramida Roberta Diltse: proč máte to, co máte

Přiznejte se – kladete si občas otázku „Proč žiju tak jak žiju“ anebo „Proč mám to, co mám“?

Jestliže ano, chci se s vámi dnes podělit o odpověď na tuto otázku a povědět vám něco o Diltsově pyramidě. Nebo přinejmenším o tom, jak jí já rozumím a jak ji využívám pro sebe i pro své klienty.

Robert Dilts je jedním z nejznámnějších odborníků v oblasti takzvaného neurolingvistického programování. Já osobně ho něžně miluji za jeho práce určené spisovatelům a novinářům. Dilts navrhl model, umožňující jednoduchý popis lidského života. Má tvar pyramidy.

Zvláštnost jeho modelu spočívá v tom, že pro každou z úrovní pyramidy leží odpověď na otázku „Proč je to tak?“ o jednu úroveň výš.

Spodní úroveň pyramidy představuje vaše prostředí, vaše každodennost. Odpovídá na otázku „Co mám?“. Týká se to jak vašich financí, tak i vaší práce nebo byznysu, vašeho domova, vaší rodiny, okruhu lidí, s nimiž se stýkáte atd.

Pokud si kladete otázku „Proč mám to, co mám?“, budete muset odpověď hledat o patro výš, kde se nachází vaše jednání, chování, to, jak se projevujete, jak vystupujete. Tato úroveň odpovídá na otázku „Co dělám?“ a je evidentní, že na tom, co den za dnem děláte, velmi silně závisí to, co ve výsledku máte.

Jestliže si položíme otázku „Proč dělám to, co dělám?“, budeme odpověď na ni hledat na třetí úrovni, kterou bychom mohli pojmenovat úrovní strategie. Jde o schopnosti, znalosti, o způsobilost, o postup. Tato úroveň nám odpovídá na otázku „Jak se rozhoduji, co si vybírám?“ a na tom, jak se rozhodujete, jakou strategií se při tom řídíte (usilujete o co nejvíc, anebo se pokud možno co nejmíň namáháte, žijete prostě každý den naplno, anebo plánujete na roky dopředu atp.), tak tedy na tom závisí, jak budete jednat a postupovat v každé konkrétní situaci.

Například zda když se vrátíte z práce domů budete číst odbornou literaturu, budete se věnovat sportu anebo budete pít pivo u televize. Nebo jestli budete v zaměstnání navrhovat nové projekty a brát si jejich provedení na zodpovědnost, nebo se budete usilovně snažit dělat rutinní práci, každodenní, obvyklou a srozumitelnou.

Pokud se zeptáte sami sebe „Proč si vybírám to, co si vybírám?“, budete muset postoupit ještě o jeden stupínek Diltsovy pyramidy výš, abyste tam nalezli odpověď.

Na této úrovni jsou vaše přesvědčení. Odpovídá na otázku: „V co věřím?“ a je vcelku jasné, že pokud jste například přesvědčeni, že dobrou práci člověk najde jenom s protekcí, se studiem se zrovna nepřetrhnete. Pokud však zastáváte názor, že vytrvalost překoná jakékoli překážky, je očividné, že pokud se vám něco hned nepodaří, bude pro vás zcela přirozené opakovat svůj pokus znovu a ještě jednou a znovu…

No a pokud si kladete otázku „Proč věřím v to, v co věřím?“, pomůže vám s odpovědí na ni následující úroveň pyramidy, odpovídající za vědomí sebe sama, za sebeidentifikaci. Odpovídá na otázku: „Kdo jsem?“ a na odpovědi na ni velmi závisejí vaše přesvědčení. Je jisté, že člověk, který říká „Jsem k ničemu, nikomu nepotřebný smolař“ a člověk tvrdící „Jsem génius zrozený k úspěchu“ vidí svět každý úplně jinak.

A konečně poslední úroveň pyramidy, úroveň mise, úroveň smyslu života. Není nijak těžké uhádnout, že odpovídá na otázku „Proč žiji?“ Podle mého názoru je tato úroveň dostupná pouze lidem nábožensky založeným, protože předpokládá, že smysl vašeho života leží mimo sám život a je určen někým jiným, nikoli vámi.

Proč byste měli znát Diltsovu pyramidu?

Za prvé proto, že vám pomáhá pochopit, proč žijete právě tak, jak žijete a proč máte právě to, co máte. Umožňuje vám udělat si jakousi expresní analýzu vlastního života. A za druhé, poskytuje možnost pochopit, co konkrétně bychom měli ve svém životě změnit, abychom dosáhli jiného výsledku, který by nám dělal větší radost. A k tomu je třeba dosáhnout vyšší úrovně pyramidy.

Jak hlásá jedna ze zásad systémové analýzy, „Problém obvykle není řešitelný na té úrovni, na které byl nastolen“.

Pokud vás neuspokojuje to, co máte, ať už je to vaše okolí nebo třeba finance, Diltsův model vám ukáže, že je třeba změnit své jednání. Jestliže napohled správné jednání nevede k potřebnému výsledku, je třeba změnit strategii jako celek. Jestliže není zřejmé, kterým směrem strategii změnit, znamená to, že je třeba zapátrat ve svých přesvědčeních, protože s nimi zřejmě není něco v pořádku. Atp.

Když jste teď uplatnili Diltsův model sami na sobě, co vidíte? Zjistili jste, kde váš život uvázl a co je třeba dělat, aby váznout přestal?

Alexander Levitas

=========
Silvova metoda «Sklenice vody»
O léčení vlastní minulosti