O léčení vlastní minulosti

Nevracejte se k minulosti.
Neztrácejte se v budoucnosti.
Minulost již není.
Budoucnost ještě nenastala.
Prožívejte život plně takový, jaký je.
Právě v tomto okamžiku.
Moudrý člověk ví, jak zůstat všímavý dnem i nocí.
To je ten nejlepší způsob, jak být s
vbodný.
BHADDEKARATTA SUTTA

Dosud jsme se nenaučili vracet čas zpět a měnit události, které se odehrály v minulosti. Dokážeme však změnit svůj vztah k minulým událostem tak, aby nás přestaly trápit v přítomnosti, aby nám přestaly kazit naše „teď“.

Každý z nás s sebou nese velkou a často bolestnou zátěž minulosti: urážky, vědomá porušení zákona zaměřená proti nám, nešťastná láska, zraněné city, vzpomínky na ty, kdo nás podvedli nebo zranili, události, které nám způsobily bolest, promarněné možnosti, chybné kroky, věci, o které jsme přišli, to, co jsme udělali nebo neudělali, neporozumění, které nás bolí ještě dneska, ztráta přátel, naše vlastní skutky, které způsobily bolest anebo zklamání jiným lidem a kterých litujeme ještě v přítomnosti… V seznamu podobných záležitostí bychom mohli pokračovat prakticky donekonečna. Tohle bolavé břemeno z minulosti představuje neužitečný a těžký náklad, bez kterého by nám bylo daleko, daleko lépe.

Vyléčení ran minulosti nám pomáhá, abychom mohli být šťastni v přítomnosti.

Jak ale vyhojit rány minulosti? Pokuste se na události působící vám dosud bolest pohlédnout ve světle získaných zkušeností a nového porozumění. Pokuste se osvojit si myšlenku, že všechno, co se vám kdysi přihodilo, bylo anebo ještě bude k vašemu dobru.

Pro vaše štěstí je životně důležité vrátit se do minulosti, do doby, kdy jste byli ještě dítětem. A potom začněte pomalu postupovat vpřed. Vybavte si všechny význačné události svého života, oživte si je v paměti. Přitom je však nijak nehodnoťte, nedělejte ohledně nich žádné závěry. Musíte je plně přijmout srdcem i rozumem.

Což znamená, že si musíte odpustit ty svoje skutky vůči ostatním, za které si dosud nadáváte. Odpusťte také jiným lidem to, co zase oni udělali vám. Tím potvrdíte spravedlnost událostí, které, jak se vám alespoň zdálo, vám nebyly ku prospěchu. Všechno, ať to bylo cokoli, vám bylo anebo ještě bude k užitku. Překonáte nějaké slabé místo či okamžik anebo si osvojíte nezbytnou lekci, o kterou se následně budete moci podělit s těmi, kdo trpí a ztratili naději. Zářící světlo nového vnímání událostí je jako kouzelná hůlka, která dokáže sejmout ze člověka bolest a zbavit ho lítosti spojené s minulostí a nahradit je pocity přijetí, klidu a štěstí.

Vědomé zaplnění vlastní paměti potřebnými poznatky vám umožní podívat se na minulé události vlastního života novým způsobem. Pak budete při vzpomínce na minulost pociťovat štěstí, a ne bolest. Udělejte to jednou – a pokaždé, když vám minulé události vyvstanou na mysli, vaše nová filosofie vám napoví, že k nim ve vašem životě došlo jen a pouze pro vaše vyšší a absolutní dobro. Připomínejte si, že nemáte trpět kvůli událostem minulosti, protože byly tím nejlepším, co se vám i lidem kolem vás mohlo právě tehdy v onom okamžiku přihodit. Zvládnout to je těžké. Bude to od vás vyžadovat neúprosnou a nesmlouvavou vytrvalost. Jakmile však jednou zkusíte uplatnit tuto zásadu v praxi, pochopíte ihned, že vám dokáže kardinálním způsobem změnit život.

Dokážete být šťastní, protože se zbavíte minulých bolestí a získáte svobodu. Tehdy budete schopni volně se vznášet až k nebi. Je tak příjemné, zanechat veškerou svou bolest za sebou! Zbavíte se doslova celé hory problémů, které vám už nikdy nebudou způsobovat trápení. Dokážete si představit, jak to zvládáte? Jak se zbavujete celé hory problémů, které vás už nikdy nebudou trápit? Když se zbavíte tíhy nepotřebné zátěže, poletíte jako pírko ve vlahém vánku a stanete se šťastným člověkem – dnes a vždycky.

Přítomná chvíle.

Přítomná chvíle je nádherná chvíle.

THICH NHAT HANH

Mudrcové říkají, že nejlepším způsobem, jak se zbavit bolesti spojené s minulostí a získat skutečné štěstí, je žít „teď“. V Čínské knize proměn (I-ťing, soubor textů z 2. tisíciletí př. n.l.) stojí: „Vyšší bytost vidí a vnímá pomíjivé ve světle věčnosti“.

Představujeme si nekonečnou budoucnost, která před námi leží, a nekonečnou minulost, která zůstala za námi. Věříme, že existujeme v okamžiku, který označujeme slovem „teď“. „Teď“, to je pro nás křehoučká hranice, oddělující minulé od budoucího. Ve skutečnosti však je to všechno docela jinak: všechno, co je, bylo a bude, je jediná nekonečná přítomnost. Nemáme snad vždycky „teď“? Moudrý muž si tuto jistotu uvědomuje:

Jediné, co existuje, je okamžik, kterému říkáme „teď“.

Když žijeme v přítomnosti, uvědomujeme si ji a zcela se na ni soustředíme, jak nás tomu učí zenové myšlení, získáváme úplnou kontrolu nad nepolapitelnou představivostí. Přestáváme žít minulostí, přestává nás zneklidňovat budoucnost, netrýzníme sami sebe myšlenkami na události, které už se staly aneb o se teprve stát mají. Připomeňme si slova známého znalce asijské filosofie Alana Wattse (1915-1973): „Zen je jednoduše stav soustředěnosti na to, co se děje tady a teď“.

Není nijak udivující, že v zenové filosofii je tak veliký význam přikládán meditaci. Meditace je postup, který člověku pomáhá soustředit se, zkoncentrovat myšlenky na probíhající okamžik. Meditace nás učí vnímat život stejně soustředěným a vyváženým způsobem. Tehdy začínáme pozorovat, a ne reagovat, a protivíme se touze nahlížet události jako něco špatného. Známý vietnamský buddhista Thich Nhat Hanh (1926-2017) říkal, že „Meditace není útěkem od života… ale příprava na to, abychom žili doopravdy“.

Alan Watts přirovnává soustředěný život k bojovým uměním. V bojových uměních se člověk „musí vždycky nacházet ve středu a vždycky musí být tady a teď“. Watts říká: „Jestliže očekáváte, že událost se odehraje určitým způsobem, předem už se na ni chystáte. Jestliže však událost proběhne jinak, pak v době, kdy podle toho přeorientujete svoji energii, už bude příliš pozdě. Je proto třeba vždycky se držet uprostřed, abyste s lehkostí dokázali uhnout žádoucím směrem“. Když člověk žije tady a teď, pak podle Wattsových slov „se nalézá v daleko výhodnější situaci: je pro něj mnohokrát snazší poradit si s nepředvídanými okolnostmi, než kdyby se jimi už předem znepokojoval“.

Aby člověk mohl pocítit všechny přednosti meditace, neměla by být ani příliš dlouhá, ani příliš složitá. Pokud jste se meditaci nikdy dříve nevěnovali, radím vám začít pěti minutami denně. Nejlepší je věnovat se meditaci ráno, hned po probuzení. Je však možné meditovat i v jakýkoli jiný čas, kterým vám připadá vhodný. Pohodlně se usaďte s napřímenými zády. Zavřete oči a soustřeďte se na svůj dech.

Po dobu pěti minut sledujte pouze rytmus vlastního dýchání. Pokud zpozorujete, že vám myšlenky začínají utíkat někam jinam, mimo dechu, opatrně se vraťte do předchozího stavu uvolnění a naprosté soustředěnosti na vlastní dech. Potřebujete plných pět minut dokonalého uvolnění a naprostého soustředění na vlastní dech. Nádech, výdech, nádech, výdech, nádech, výdech. Když zdůrazňovali nezbytnost plného soustředění, mistři zenu říkávali: „Jestliže váš rozum nebude nikdy odbíhat ke konkrétním věcem, pak ať půjdete kamkoli, dosáhnete osvícení“.

Chris Prentiss

=========
ZRCADLOVÝ EFEKT: svět zobrazuje jenom to, co si sami myslíme
Eckhart Tolle: Přemýšlením člověk problémy neřeší, vytváří je