Svou přednášku zahájil profesor tím, že uchopil do rukou sklenici a zeptal se studentů v auditoriu:
– Zná někdo váhu téhle sklenice?
Mezi studenty bylo slyšet šepot.
– Asi dvacet deka! Třicet! Čtyřicet! – ozvaly se výkřiky.
– Upřímně řečeno, já sám přesnou odpověď neznám, – řekl profesor. – To ale teď není to hlavní. Mám k vám otázku: co se stane, když budu tuhle sklenici držet v natažené ruce po dobu dvou minut?
– Nic, – zněly udivené odpovědi studentů.
– Opravdu nic, – souhlasil profesor. – А co když ji budu držet dvě hodiny?
– Bude vás bolet ruka, – zavolal jeden ze studentů.
– А co když ji budu v natažené ruce držet celý den?
– Nejspíš vám ta ruka ochrne. A je dost pravděpodobné, že dojde ke svalové ochablosti.
– А myslíte, že se nějak změní váha té sklenice tím, že ji po celý den budu takhle držet? – Ne, nezmění, – vyměnili si studenti udivené pohledy.
– A co se dá k napravení této situace udělat?
– No… jednoduše postavit tu sklenici na stůl, – navrhl jeden ze studentů.
– Přesně to! – zvolal profesor.
– Pamatujte si, studenti: Právě tak je třeba jednat s životními problémy. Zamyslete se nad problémem dvě minuty – tím ho pustíte vedle sebe. Přemýšlejte nad ním dvě hodiny a začne vás pohlcovat. Myslete na něj celý den – a paralyzuje vás. Dlouhým přemýšlením „tíha“ problému neklesá, naopak roste. Pouze čin umožňuje se s ním vyrovnat. Velmi často je právě to nejjednodušší, ale včasné jednání lepší než nekonečné úvahy. Problém musíte buď vyřešit nebo ho odsunout. Jinak vás celé pohltí.
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>Další lekce starého profesora
Plná sklenice. A co je důležité ve Vašem životě?
20 vybraných myšlenek Alberta Einsteina
