Jak znovu stvořit sami sebe a mít vše, co si přejeme

Jak-znovu-stvorit-sami-sebe

Člověk, který chce „všechno a hned“ zpravidla nemívá nikdy nic. Alespoň do té doby, dokud nezmění svůj přístup. Chybička se vloudila do onoho „ a hned“.

Zase tak často se s podobnými lidmi nesetkáme. Aby člověk oznámil světu svůj požadavek na „všechno a hned“, musí přece jen vládnout jistou vnitřní kapacitou a rozmachem. Zhusta se však najdou případy ujišťující samy sebe, že toho přece tolik nechtějí, vlastně vůbec nic nechtějí, jen aby je měl někdo rád. A když je má někdo rád, objeví se nová „aby“. Aby byl kožich, aby byl luxusní vůz, aby byl nový byt či dům… a tak dále až donekonečna, podle toho, co už ze svých realizovaných „aby“ stihli na sociálních sítích předvést jejich „přátelé“. Důležité je, že podobné případy stejně tak jako dřív budou tvrdit, že „vlastně nic moc nechtějí“.
Jenomže «ucpáváním» vnitřních děr se problémy neřeší. Neřeší se vůbec nic.

Můžeme všelijak látat vlastní potřeby a dělat záplaty až když nám dírami teče na hlavu a doufat přitom, že nám dům nespadne na hlavu (jiným přece taky na hlavu nespadl, normálně tak žijí). Můžeme ho však také stavět podle vlastního návrhu. V takovém případě je třeba znovu od základu stvořit svůj život, aby hned od počátku byl jasný plán i design a abychom správně položili základy. To jsou velmi podstatné věci.

– A proč znovu? Žádné znovu nepotřebujeme. Sem tam je třeba nějaká ta nová omítka, ale vcelku je všechno v pohodě…

Ti, kdo nás obklopovali v dětství – rodina, škola, přátelé atd. – stavěli základy a vztyčovali první zdi skromného 3×3, ve kterém pak žijeme v potu tváře celý svůj život, pokud se neodhodláme pustit se do stavby samostatně. Můžeme se samozřejmě také uchýlit k vylepšování: donekonečna ony zdi malovat a přemalovávat, rozvěšovat obrazy a přestavovat nábytek, rozměry místnosti však nezměníme. Budeme žít ve stejném rámci, který se vepsal i do našeho vidění světa. Můžeme tomu říkat „karma“ nebo „osud“ nebo třeba „horoskop“. Stejně jako dřív budeme kopírovat osud svých rodičů a kolegů, protože do 1+1 zkrátka zařízení patrového domku nenacpeme. Ovšem můžeme si postavit nový dům. Úplně znovu.

Lidi, kteří úplně znovu stvořili sebe sama, znáte. Jsou to jednotlivci, ale jsou mezi námi.

– Zemře ten nejdražší člověk.

– Nemoc.

– Vyhazov z práce, které byla obětována většina životních sil.

Zní vám to povědomě?

Jakýkoli závažný otřes schopný zbourat domek z karet s názvem „má světlá budoucnost“ po sobě zanechává stavební jámu naplněnou otázkami k sobě samému:

– Kdo jsem?

– Co chci doopravdy dělat?

– Proč s odchodem mého nejdražšího se můj svět zřítil? Kým to jsem, jestliže celá má podstata se držela pouze blízkostí toho člověka?

– Proč nejsem zdráv?

– Proč jsem vydal tolik sil a energie na práci, která se mě tak snadno zbavila?

– Proč se mi do cesty připletou vždycky ty samé hrábě? Chodím snad v kruhu?

Tito lidé se ocitli před volbou: obnovit sebe sama stejného jako dřív, najít podobnou práci, najít podobného partnera, podobný scénář vývoje událostí a neodpovědět si na výše uvedené otázky poctivě – nebo začít žít nový, uvědomělý život. Existují i tací, kteří zvolí druhou možnost.

Jsou ovšem i lidé, kteří nehodlají vyčkávat, až se jim dům zřítí na hlavu. Od počátku je jim jasné, že je to jejich „sídlo“ nějak stísněné. Rozjedou generální rebranding života a zahajují vlastní stavbu.

Není třeba čekat a zkoušet, co naše základy vydrží. Do stavby se můžeme pustit kdykoli, stejně jako žít podle svých vlastních pravidel.

Jak znovu stvořit sebe sama a mít všechno, co člověk chce?

Existují čtyři pro člověka významem a důležitostí rovnocenné životní oblasti: Duše, tělo, aktivita a vztahy. Chtít „všechno“, to znamená zdraví, krásu, peníze, oblíbené zaměstnání, rodinné štěstí a potravu nejenom pro tělo, ale i pro duši, je pro nás víc než přirozené.

Úvodní rovnice tohoto textu: «chtít všechno a hned» naprosto dokonale vystihuje lidskou přirozenost – podstatu obalenou nevědomostí.

     

Člověk je jedinečný tvor; on jediný v přírodě není programován pouhými instinkty a má právo volby. Sami si volíme svou zkušenost. Chtít VŠECHNO je podvědomou snahou dostat život do optimální rovnováhy, dosáhnout dostatku ve všech oblastech. Chtít to HNED je formou nevědomosti, neschopnost uvědomit si vztah příčiny a následku: co na jaře zaseješ, to na podzim sklidíš.

Takový je univerzální zákon přírody: nejprve setba, pak péče o ni, teprve potom sklizeň, přičemž to nemusí být hned v prvním roce – vždyť některé rostliny plodí až po dvou, po třech letech.

Přání mít hned, bez vynaložení patřičných sil a náležitého času, je odrazem té nejhlubší hibernace, v níž sladce přebýváme.

Příroda říká doslova toto:

Všechno, ale postupně. Jestliže jsme schopni to uslyšet a porozumět tomu, nebude třeba dál strádat a trápit se. Stačí na tom důsledně pracovat.

Ony čtyři životní oblasti bychom mohli stanovit takto:

Duše, to jsou vztahy se sebou samým. Vše, co z vás zbude, když vyloučíme jiné lidi, jejich názory, věci a záležitosti. Všechno to, co z vás zůstane i po rozchodu s někým blízkým.
Tělo je fyzický stav, to jak se cítíte, váš vzhled, energie, síla fyzická i morální.

Aktivita je vaším vkladem, vynaložením sil a energie k uskutečnění čehokoliv. Jako její výsledek se vám vracejí peníze, emoce, zajímavé kontakty a tak dále. V tomto řetězci je to, co se vrací, stejně důležité jako vklad. Jedno bez druhého nemůže pokračovat. V tomto smyslu věnovat se aktivitě, která se nám líbí, je stejně důležité, jako vydělávat jí velké peníze.

Vztahy. Všechny vzájemné vztahy počínaje rodinou a partnerem a okruhem známých konče, ať jsou to dobří nebo jen vzdálení známí.

Čím tedy začít? Stvořit sami sebe znovu znamená zabudovat do základů dobrý, pevný vztah se sebou samým. Pak teprve zvedat stavbu založenou na aktuálních prioritách a lhůtách. Ne všechno najednou, ale zeď po zdi, etapu po etapě, úsek za úsekem. Postupnost je tou nejrychlejší cestou k hodnotnému výsledku.

=========
Čí život žijete?
Tony Robbins: zaměňte očekávání vděčností a váš svět se rázem změní

Více pro dobrou náladu: