Jak ke zlepšení svého života využít vlastní představivost

Není to vždycky jen logické myšlení, co může člověka učinit šťastnějším a přivést ho k úspěchu. Občas se vyplatí vědět, jak ke zlepšení svého života využít vlastní představivost. Výsledky bývají daleko markantnější a jejich efekt je větší. Podle Alberta Einsteina nás logika dostane z bodu A do bodu B. Představivost nás však dostane všude. Einstein si uvědomoval význam imaginace a fantazie v životě lidí, a to i u činnosti, kterou mnozí lidé pokládají za suchopárnou a úmornou – u vědeckého bádání. Člověk s velkými sny je mocnější než ten se všemi fakty, tvrdil.

Představivost je jedním ze způsobů, kterým lidé zpracovávají informace. Souvisí velmi úzce s fantazií. Má-li člověk nedostatek informací či zkušeností s nějakým jevem nebo skutečností, pomáhá si k vytvoření přesnější představy o ní fantazií.

Jak můžeme představivost využít ke zlepšení svého života? A můžeme svoji představivost rozvíjet?

Představivost dokáže všechno.

V podstatě každý se ve vlastní mysli dokáže vzdálit ruchu všedního dne a světa kolem sebe a představovat si své vlastní obrazy života, zcela konkrétní životní výjevy, jako jsou šťastné chvíle s milovaným partnerem, vlastnictví luxusního auta, sláva nebo uznání veřejnosti. Problémem je, že na to lidé nemají většinou dost času, anebo – a to je mnohem smutnější – vlastně nevědí, jak si představovat to, co ve skutečnosti chtějí. Takže se stává, že po celý svůj život si člověk může vytvářet nějaké představy a nic z nich neproměnit ve skutečnost. Proto to první, čím musíme začít, abychom se naučili svou představivost využívat ke zlepšení života, je uvědomit si, že lidská představivost má naprosto neomezenou moc a dokáže cokoli. Záleží jenom na tom, co si člověk představuje.

Představujte si něco velkého

Seberte odvahu a představujte si něco velkého. Nerozmělňujte životní plány na vlastnictví domů nebo aut. Stanovte si opravdu velký cíl. Takový, který právem může nést označení „životní“. Zapište si ho. A zapište si jednotlivé etapy, po kterých k němu půjdete. Odvahu mít velký sen musíte doprovodit odhodláním jít za ním s plným nasazením, nedat se odradit překážkami, zrazováním okolí, prvními pády a neúspěchy, ani posměchem. Nebojte se vymknout stereotypům a nemějte strach z nepohodlí.

Občas se na své cestě k realizaci svých představ budete cítit velice sami, slabí a opuštění, ale nesmíte podlehnout. Představujte si svůj cíl. A pokaždé když překonáte nepohodlí, posměch i vlastní pocity osamělosti a sklíčenosti, posunete se výš, uděláte další krok směrem k cíli. Vaše snažení nemusí mít žádnou záruku úspěchu, nikde není psáno, že se vám to podaří a cíle dosáhnete. Přesto se nesmíte bát to riskovat. Každá chyba, každý propad, každý dílčí neúspěch jsou lekcí. Poskytují vám šanci něčemu se naučit, zlepšit se a s důvěrou jít dál.

Neztrácejte sebevíru a nezdaru se nebojte. Ani pád až na dno vám nevezme pod nohama půdu k odrazu – je jí dno samotné. Po cestě zpátky na trať k cíli vás bude posilovat jeho představa. Velký cíl, ke kterému jdete. Ve vašich představách zůstane stále – velký a neměnný, nic jím nemůže otřást. Pokud cestou zakopnete nebo narazíte na překážku, postavte se znovu na nohy a hledejte, kudy překážku nejlépe zdolat. Nezabývejte se překážkou jako takovou, hledejte řešení. Jednou, dvakrát, třikrát – tolikrát, kolikrát bude třeba. Zachováte-li si víru, důvěru a vytrvalost, nemůžete neuspět. Představa velkého cíle vám bude svítit na cestu jako maják. Lidé nemusejí vaši představu chápat a mohou se vašemu úsilí smát. Vydrží jim to však jen do chvíle, kdy svůj sen uskutečníte. Kdy dojdete k cíli.

Sněte o tom, co si doopravdy přejete.

Zamyslete se nad tím, co je pro vás v životě hlavní. Pro co existujete, pro co jste na světě. Čeho chcete dosáhnout. Představujte si to. Myslete na to, čeho chcete dosáhnout, jako na něco, co už se uskutečnilo. Podpoří to vaši víru v sebe, důvěru v dosažení cíle a odhodlání.


Důležité je představit si to, co je pro vás to pravé.

Lidé bohužel nejsou vždycky úspěšní při naplňování svých představ, svých myšlenek a přání, protože nemyslí na to, co skutečně chtějí, ale podřizují se egoistickému rozumu. Usilují o splnění svých egoistických přání. Pocit nenaplněnosti se tím však jenom prohlubuje, protože tato přání nemají v úsilí o zlepšení života žádný skutečný smysl. Hlavní důvodem takového stavu je fakt, že lidé velmi často vůbec nevědí, co by si vlastně přáli a velmi zřídka se zamýšlejí nad nějakým vyšším smyslem svého života, nad cílem, který by je něčím přesahoval. Touží po materiálních požitcích, chtějí mít hodně peněz a žít v pohodlí a luxusu, pokud možno s co nejmenší námahou. Netuší, že žádný blahobyt nezaplní vnitřní prázdnotu. Neuvědomují si, že právě ono úsilí, ona námaha, ta klopotná cesta k cíli je naplněním. Tvůrčí úsilí při formování vlastního života jim připadá namáhavé. Nemají žádnou představu o tom, kam jdou a jaký smysl má jejich život. Nikdy nedojdou k žádnému cíli, protože se stále jenom točí sami kolem sebe. Často tak promrhají velké příležitosti a velký talent.

=========
Jak se dívat na život pozitivně
Jak se naučit vesele žít