David R. Hawkins: stupnice úrovní lidského vědomí

hawkins

David R. Hawkins (1927-2012) byl známý americký psychiatr a spirituální učitel. Po dvacet let se zabýval kineziologickým měřením duševních stavů lidí v různých situacích. Svůj výzkum konal po celém světě. Na jeho základě sestavil stupnici úrovní vědomí, kterou zveřejnil v roce 1995 v proslulé knize „Moc versus síla“. Úroveň vědomí podle Hawkinse sehrává v lidském životě klíčovou úlohu. Postoj člověka k sobě samému i k vnějšímu světu se na jednotlivých úrovních vědomí liší. Jak úroveň vědomí stoupá, roste také osobní spokojenost a pocit naplnění. Kvalita života se zásadním způsobem mění k lepšímu.

Stupnice úrovní od nejnižší po nejvyšší:

• stud
• vina
• apatie
• smutek
• strach
• touha
• hněv
• hrdost/pýcha
• odvaha
• neutralita
• ochota
• přijetí
• rozum
• láska
• radost
• mír
• osvícení

Jakkoli lidé mohou přecházet z jedné úrovně do druhé, obvyklé je přetrvávání jednoho „běžného“ stavu.

Názvy jednotlivých úrovní vytvořil Hawkins. Na nejvyšších úrovních je daleko méně lidí, než na nižších. Každý přechod z úrovně nižší do vyšší je doprovázen významnou životní změnou.

Stud – hotové peklo. Člověk možná pomýšlí na sebevraždu. Nebo je sériovým vrahem. Smrt je blízko. Jinak řečeno: je to nenávist obrácená proti sobě.

Vina – i když je o úroveň výš, než stud, mohou stále ještě přetrvávat myšlenky na sebevraždu. Člověk o sobě smýšlí jako o hříšníkovi a nedokáže si odpustit své minulé činy.

Apatie – člověk zakouší beznaděj, trápí se, pociťuje bezvýchodnost. Je si zcela jist svou bezmocí. Mnozí bezdomovci na této úrovni žijí.

Smutek – úroveň nekonečného smutku a ztrát. Sem se může člověk dostat po ztrátě někoho velmi blízkého a drahého. Deprese. Přesto však výše než apatie, protože člověk se postupně ze záplavy žalu vymaňuje.

Strach – svět se zdá být nebezpečný a nespolehlivý. Paranoia. Člověk obvykle potřebuje pomoc, aby se z této úrovně dostal, jinak nadlouho uvízne v její pasti – například v dusivém vztahu.

Touha – dosud bez vymezeného cíle. Je to úroveň snahy, špatných návyků i vášně – k penězům, chvále, síle, slávě atd… Spotřeba. Materialismus. Úroveň kouření, alkoholu a drog.

Hněv – úroveň zklamání, často způsobeného nemožností splnit si přání zrozená na předcházející úrovni. Tato úroveň může člověka postrčit k akci na vyšších úrovních nebo ho přiměje, aby se zalykal nenávistí. V dusivých vztazích (v manželství, v zaměstnání) můžeme relativně často narazit na takovou dvojici: jeden překypuje hněvem, druhý strachem.

Hrdost/pýcha – první úroveň, kdy se člověk začíná cítit dobře; je to však klamný pocit. Příliš totiž závisí na vnějších podmínkách (peníze, prestiž, postavení…), proto je velmi zranitelný. Hrdost/pýcha může vést k nacionalismu, rasismu a náboženským válkám. Vzpomeňme na nacisty. Úroveň iracionálního sebeobětování a sebeobrany. Také náboženští fundamentalisté jsou na této úrovni. Člověk je natolik připoután ke své víře (a spoután svou vírou), že jakýkoli útok na svůj obraz světa pokládá za útok na sebe.

Odvaha – první úroveň skutečné síly. Člověk si začíná uvědomovat, že život je plný zkoušek, ale naprosto ho to nedusí. Projevují se první známky zájmu o osobní rozvoj. Na této úrovni však ho člověk nejspíše bude pokládat za zdokonalení mistrovství, kariéru, postup, vzdělání atp. A také mu tak bude říkat. Začíná nicméně svou budoucnost vidět jako růst oproti minulosti, ne jako její pouhé pokračování.

Neutralita – dá se popsat známým „žít a nechat žít“. Pružný, poddajný, uvolněný a ničím nezatížený život. Ať se stane cokoli, dostaneš se z toho.

Člověk nemusí nikomu nic dokazovat. Cítí se bezpečně a dobře vychází s jinými lidmi. Na této úrovni je velmi mnoho zaměstnaných lidí. Je to velmi pohodlné místo. Úroveň spokojenosti a lenosti. Člověk se bez zvláštní námahy stará o své potřeby.

Ochota – když se člověk cítí pohodlně a bezpečně a začíná svou energii využívat efektivnějším způsobem. Žít od výplaty k výplatě už se mu nezamlouvá. Začíná věnovat pozornost a úsilí tomu, aby pracoval dobře, možná dokonce aby ukázal nejlepší výsledky, jichž je schopen.

Přemýšlí o plánovitém využívání času, produktivitě a organizovanosti, uvažuje v pojmech, které na úrovni neutrality zdaleka neměly takovou důležitost. Úroveň rozvoje vůle a disciplíny.

Tito lidé jsou „vojáky“ společnosti. Udělají svou práci a nijak zvlášť si nestěžují. Jsou-li dosud ve škole, jsou určitě nejlepšími žáky. Svědomitě plní své úkoly a čas vynakládají na to, aby je plnili co nejlépe. Na této úrovni se vědomí stává více organizovaným a disciplinovaným.

Přijetí – zde dochází k mohutnému vzestupu. Člověk se probouzí a otevírá možnostem proaktivního života. Na úrovni ochoty se stal kompetentním, nyní chce pro své schopnosti najít dobré uplatnění. Přijetí je úrovní nastolování a dosahování cílů. V podstatě to znamená, že člověk začíná přijímat (brát na sebe) odpovědnost za svoji roli na tomto světě.

Není-li něco v jeho životě jak má být (kariéra, zdraví, vztahy), pojmenuje si žádoucí stav a dosahuje ho. Začíná zřetelněji vidět celkový obraz vlastního života. Tato úroveň přiměje mnoho lidí ke změně kariéry, k založení vlastního podniku, nebo k dodržování diety.

Rozum – na této úrovni člověk překračuje emocionální aspekty nižších úrovní a začíná myslet jasně a racionálně. Hawkins tuto úroveň nazývá úrovní medicíny a vědy. Dosažením této úrovně se projevují schopnosti plného využití vlastního rozumu. Nyní má člověk dost disciplíny a je dost proaktivní na to, aby naplno projevil své vrozené schopnosti. Dostává se do bodu, kde dokáže říci: „Skvělé. Tohle všechno umím a vím, že pro to musím najít správné uplatnění. Takže – kde nejlépe uplatním svůj talent?“ Rozhlíží se kolem a začíná se věnovat věcem důležitým pro svět. Svým záběrem jde o úroveň Einsteina a Freuda. Je zřejmé, že většina lidí této úrovně za celý život nedosáhne.

Láska – bezpodmínečná láska, neustálé chápání svého spojení se vším, co existuje. Naplněnost soucitem. Na úrovni rozumu teď život funguje kvůli hlavě. Je to však slepá ulička. Člověk se dostává do pasti, v níž je rozumu příliš mnoho. Vidí, že potřebuje daleko širší kontext, nejen myslet pouze sám na sebe. Na úrovni lásky začínají hlava a veškeré lidské vlohy pracovat pro srdce. Nikoli pro emoce, ale pro lepší vnímání dobra a zla, pro svoje vědomí. Je tedy tato úroveň probuzením k poznání svého skutečného předurčení. Lidské motivy jsou zde čisté a nezakalené vášněmi ega. Jde o úroveň doživotní služby lidstvu. Gándhí, Albert Schweitzer.

Člověk se na této úrovni počíná řídit silami vyššími, než je on sám. Je to osvobozující pocit. Intuice se stává neobyčejně silnou. Hawkins tvrdí, že této úrovně dosáhne v životě pouze jeden člověk z dvou set padesáti.

Radost – pocit pronikavého a neochvějného štěstí. Úroveň světců a pokročilých duchovních učitelů. Člověk se cítí nádherně, protože je mezi lidmi. Život zcela podléhá intuici a shodám náhod. Odpadá potřeba cílů a podrobných plánů. Rozšířené vědomí člověku umožňuje operovat vyššími pojmy. Dočasně ho na tuto úroveň mohou zavést okolnosti blízké smrti.

Mír – dokonalý přesah, plná transcendence. Hawkins ujišťuje, že této úrovně dosáhne jeden z deseti miliónů lidí.

Osvícení – nejvyšší úroveň lidského vědomí, kde se lidské setkává s božským. Mimořádně vzácné. Je to úroveň Ježíše Krista. Už pouhé pomyšlení na lidi této úrovně může pozvednout lidské vědomí.

* * * * *

     
Hawkinsův model jistě stojí za zamyšlení. Nejen lidé, ale i jiné objekty, události a celá společenství se dají hodnotit za pomoci jednotlivých úrovní stupnice. Můžeme zjistit, že různé části našeho života se nacházejí na různých úrovních, ale dokážeme určit jeho aktuální obecnou úroveň. Člověk může obecně být na úrovni neutrality, ale kouří – úroveň touhy. Nižší úrovně, které u sebe také můžeme objevit, působí jako droga, která člověka vždycky táhne jen jedním směrem – dolů. Ale stejně tak můžeme ve svém životě najít úroveň vyšší.

Člověk může být na úrovni přijetí, avšak číst knihu na úrovni rozumu a být skutečně stržen. Zamyslete se nad tím, co v současnosti opravdu velmi silně ovlivňuje váš život. Co z toho váš život pozvedá? A co ho táhne dolů?

Jedním ze způsobů, jak zjistit svou skutečnou současnou úroveň, je zamyšlení nad tím, jak se chováme ve chvílích stresu. Když zmáčkneme pomeranč, teče z něj pomerančová šťáva, kryjící se uvnitř. Co vyjde na povrch, až budou okolnosti tisknout nás? Staneme se paranoikem a uzavřeme se do sebe (strach)? Začneme řvát na lidi kolem (hněv)? Zahájíme obranné akce (hrdost/pýcha)?

Všechno kolem nás ovlivňuje naši úroveň vědomí. Televize. Film. Knihy. Webové stránky. Lidé. Místa. Objekty. Jídlo.

Jestliže zaujímáme úroveň rozumu a sledujeme zprávy v televizi (které svým zaměřením zaujímají úroveň strachu a touhy), dočasně snižujeme úroveň svého vědomí. Pakliže je úrovní našeho vědomí úroveň viny, televizní zprávy ji naopak dočasně zvýší.

Přechod z jedné úrovně do další vyžaduje neuvěřitelnou energii. Kvantový skok. Bez vlastního vědomého úsilí nebo pomoci jiných lidí nejpravděpodobněji ze všeho zůstaneme na svojí aktuální úrovni, dokud se nám do života nepřiplete nějaká vnější síla.

Věnujme pozornost přirozenému sledu úrovní a zamysleme se nad tím, co se stane, když se pokusíme proces urychlit. Jestliže se pokusíme dosáhnout úrovně rozumu před zvládnutím disciplíny (úroveň ochoty) a nastolením cílů (přijetí), budeme rozptýlení a nesoustředění a nedokážeme naplno využít vlastní mozek. Pokusíme-li se dosáhnout úrovně lásky před ovládnutím rozumu, můžeme doplatit na svou důvěru a uvíznout v tenatech nějaké sekty.

Přechod ke každé z následujících úrovní může být neobyčejně obtížný. Většině lidí se to za celý nepřihodí. Změna o jednu jedinou úroveň může zásadním způsobem změnit celý náš život. Je proto málo pravděpodobné, že u lidí na úrovni nižší než je úroveň odvahy k tomu dojde bez cizí pomoci.

Nejdůležitějším snažením člověka by měla být snaha o zvýšení své osobní úrovně vědomí. Hawkinsova stupnice může být inspirací pro každého.

=========
Vadim Zéland: nebezpečí rozhovorů o zdraví
Kam se upírá mysl, tam odchází energie

Více pro dobrou náladu: