Mnozí lidé sní o tom, že z jejich dítěte vyroste úspěšný, nezávislý člověk s pevným charakterem. Velmi často se však setkáváme s mladými lidmi neschopnými žít mezi lidmi. Rodiče jsou šokováni: „Jak se to mohlo stát?“
I jedna jediná na pohled nevinná věta dokáže ovlivnit psychiku malého dítěte. Proto když s dítětem mluvíte, volte pečlivě slova a přistupujte k němu se vší vážností. Vybrali jsme sedm vět, které by měli rodiče raději navždy zapomenout.
1. Ve tvých letech jsem byl premiantem!
Pro dítě představují rodiče lidi, kteří všechno vědí. Rodiče formují vztah dítka k sobě samým i ke světu kolem. Ve větě „Já se učil vždycky na jedničky“ spatřuje dítě konkurenci. Děti, které tuhle větu slýchají často, pak celý život svými výsledky cosi dokazují vlastní rodině.
Na jednu stranu je jistě dobře, jsou-li úspěšné, na druhou však to znamená, že dítě o něco neusiluje kvůli sobě, ale kvůli mamince a tatínkovi. To všechno dělá dítě proto, aby rodiče viděli, že si je zaslouží.
Takový člověk nemá ze svých úspěchů prakticky nikdy žádnou radost. Existují výjimky, ovšem pouze tehdy, je-li onen „rodič-premiant“ ochoten uznat úspěchy svého potomka. To se však stává jenom vzácně.
2. Když zlobíš, nemám tě rád!
Pod vlivem této věty se dítě může začít snažit chovat se dobře. Přitom však potlačí všechny své potřeby a přání a bude se snažit uhodnout očekávání jiných. Pro rodiče je to jistě výhoda, osobnost dítěte se však nerozvíjí. Až bude dospělé, bude se snažit každému vyhovět a bude žít s heslem «Chci, aby mě měli rádi a proto musím dělat to, co chtějí druzí. Nemám vlastní přání, zato mají přání lidé kolem mě.»
3. Petra má v pololetí jedničky a ty jen dvojky.
Rodiče chtějí to nejlepší. Avšak podobná srovnání jsou pro dítě velmi bolestná. Mnohé to přenášejí do svého dopělého života. Dítěti není příjemné, je-li s někým srovnáváno. V dospělém životě takoví lidé ve srovnávání pokračují, poměřují se s jinými a to ne vždy ve svůj prospěch. Tato věta rozhodně v dítěti neprobudí úsilí být lepší.
4. Když to všechno nesníš, budeš slabý a hloupý.
Věty tohoto typu jsou zcela jasnou manipulací. Často je používají babičky a dědečkové. Jsou to věty předávané z pokolení na pokolení. U dítěte se to může změnit v jistý kult jídla a v budoucnu to může vést k nadváze.
5. Nedělej mi ostudu!
Věta vyvolávající v dítěti komplex. Začne si myslet, že je ostudou nejenom pro mámu nebo tátu, ale pro všechny ostatní. Touží po pozornosti, ale neví, co si s ní počít. Ukrývá se, uzavírá a ztrácí.
6. Když se budeš špatně chovat, dáme tě strejdovi, sousedovi, policajtovi…
Dítě je potřebné pouze tehdy, když rodičům vyhovuje. Takový je smysl té věty. V dospělosti pak lidé často nevědí, co chtějí, snaží se vyhovět všem a každému.
7. Nechci tě ani vidět!
Dítě, které vyslechlo tuto větu, žije s pocitem viny před rodiči. Cítí se provinile, protože jim brání dobře žít. S prohlášeními podobného druhu je třeba být velmi opatrní!
Zbavte se těchto sedmi vět, pokud nechcete svému dítěti přivodit komplexy. Mluvte s ním o tom, jak ho máte rádi a jak pyšní na něj jste.
Sdílejte s přáteli toto moudré poučení o výchově dětí!
Trik, který pomůže uklidnit každé dítě
Přijď dřív domů, tati! Malý životní příběh.