Podobenství o náčelníkově dceři a deseti kravách

Kdysi se dva námořníci vydali na pouť po světě, aby našli svůj osud. Dopluli na nějaký ostrov, kde měl náčelník jednoho z kmenů dvě dcery. Starší byla učiněná krasavice, mladší zdaleka tak krásná nebyla. Jeden námořník řekl druhému:

— Tady končím, našel jsem své štěstí. Zůstanu tady a ožením se s náčelníkovou dcerou.

– No, máš pravdu, starší náčelníkova dcera je opravdu překrásná a k tomu i chytrá. Správně ses rozhodl, ožeň se.

— Ale tys mi, kamaráde, nerozuměl! Ožením se s tou mladší!

— Zbláznil ses? Vždyť ona je taková… no, není moc…

— Je to moje rozhodnutí, udělám, jak jsem řekl.

Jeho přítel plul dál za svým štěstím a ženich šel žádat o nevěstu. Je třeba říci, že u tohoto kmene bylo zvykem platit za nevěstu kravami. Dobrá nevěsta stála deset krav.

Přihnal tedy deset krav a šel za náčelníkem.

— Náčelníku, rád bych se oženil s tvou dcerou, dám ti za ni deset krav!

– Nu, dobře sis vybral, má starší je opravdu krásná, navíc chytrá, stojí za deset krav. Souhlasím!

— Ne, náčelníku, tys mi nerozuměl. Chci se oženit s tvou mladší dcerou.

— Žertuješ? Nevidíš, že ona… je taková nic moc…

— Chci za ženu právě ji.

— Dobrá, ale jako čestný člověk od tebe nemohu vzít deset krav, protože ona za tolik nestojí. Dej mi jen tři, víc ne.

— Ne, nesouhlasím, chci za ni zaplatit celých deset krav.

A tak se vzali.
Jak poznat, že nežijete svůj život (a co s tím dělat) - PDF průvodce ZDARMA >>>


Uběhlo několik let a námořník, který plul tehdy dál, se rozhodl – teď už na vlastní lodi – navštívit kamaráda a dozvědět se, jak se má.Připlul, jde po břehu a vstříc mu jde žena neuvěřitelné krásy. Zeptal se jí, kde najde svého přítele. Ukázala mu cestu.

Vešel do domu a vidí: přítel tam spokojeně sedí a kolem běhají jeho děti.

— Jak žiješ?

— Jsem šťastný.

Vtom vstoupila ona krásná žena.

— Seznamte se, to je moje žena.

— Jak to? Ty ses oženil znovu?

— Ne, to je stále stejná žena.

— Ale jak to, že se tak změnila?

— Zeptej se jí sám.

Šel tedy za ní a ptal se:

— Odpusť, je to ode mě netaktní, ale vrtá to mi hlavou – pamatuju, žes byla taková… no, nic moc… Co se stalo, že jsi tak nádherná?

— Prostě jsem jednoho dne pochopila, že stojím za deset krav…

Jak poznat, že nežijete svůj život (a co s tím dělat) - PDF průvodce ZDARMA >>>

Test životní rovnováhy ZDARMA >>>