11 vět, které vašemu dítěti vrátí sebevědomí

Je hrozně smutné vidět, jak naše dítě, které pokládáme za krásné a dokonalé, se ušklíbá nad vlastním tělem, kritizuje svůj zevnějšek a samo sebe ponižuje. To se snadno může stát, vychováváte-li dítě ve světě, kde je všechno utvrzuje, že jeho tělo nikdy nebude dost dokonalé. Nabízíme vám jedenáct vět, které se vám mohou hodit, je-li vaše dcera nespokojená se svým zevnějškem. Jsou to věty pomáhající vytvoření atmosféry přijetí a kladného vztahu ke svému tělu. Hodí se stejně pro dívky jako pro chlapce.

A pokud snad i pro vás osobně je těžké se smířit se svým vzhledem, můžete na svých pocitech zapracovat společně s dcerou nebo synem. Vaším úkolem není dítěti dokazovat, že nemá pravdu, ale vyslechnout ho, uznat důležitost jeho pocitů a pomoci mu dosáhnout takového stavu, v němž se jeho pocity mohou změnit. Když dcerka říká, že je tlustá, nebo že není hezká, je velice důležité, jak budete reagovat. Vaše odpověď může velmi silně ovlivnit další rozvoj jejích myšlenek.

Věta 1: «Proč si to myslíš?

«Nesnáším svůj úsměv. Nesnáším svoje vlasy. Nenávidím svoje nohy. Nesnáším, jak vypadám. Nenávidím celou svou osobu. Nenávidím sebe sama.» Věta 1 je otevřenou otázkou. Umožní dítěti říci vám, co ho trápí a proč. Otázka neobsahuje žádné hodnocení (typu „to je hloupost“), neshazuje trápení dítěte jako nějakou banalitu a zároveň ukazuje, že mluvit o svých pocitech je normální. Získáte informace, která vám umožní rozhodnout se, jak mluvit dál.

Věta 2: «Takové pocity jsou normální a přirozené.»

Potvrzujte, potvrzujte a ještě jednou potvrzujte, že pocity dítěte nejsou žádná hloupost a že jsou velmi důležité. Vytváříte tak v něm a posilujete vědomí, že je s ním vše v pořádku, že není nějaké „nesprávné“ nebo „divné“. Pomůže mu to překonat stud a pokud bude mít někdy v budoucnu problémy se sebevědomím, je tu naděje, že s nimi za vámi přijde.

Věta 3: «Co myslíš, že by se stalo, kdybys vypadala tak, jak si přeješ?»

«Z obálek všech časopisů se na mě dívaly opravdu velmi hubené holky a já si z nich brala příklad. Byly můj ideál. Dnes ale nechci, aby holčičky měly takovéhle ideály. Je to špatně“. (Demetria „Demi“ Lovato, americká herečka a zpěvačka).

Věta 3 může být velice složitou otázkou a hodně záleží na věku dítěte. Hlavním cílem otázky je ujasnit si, proč chce dítě vypadat jinak, než vypadá, proč tak nesnáší své tělo a co mu vadí například na jeho bříšku. Otázka by vám měla pomoci dopídit se podstaty ideálního obrazu, který vaše dítě nosí v mysli. Měli byste mu pomoci překonat mezeru mezi tímto obrazem a jeho reálným zevnějškem. Vaše dcera si třeba může myslet, že by se svému okolí víc líbila, kdyby byla vyšší a měla světlejší vlasy. Možná je přesvědčená, že kdyby zhubla o 5 kilo, byla by šťastnější. To všechno je třeba ujasnit, abyste mohli dítěti pomoci jeho názor přehodnotit.

Věta 4: «Která část tvého těla se ti opravdu líbí?»

Když se dcera ujistí, že jí nasloucháte a nepokládáte její trápení za nějakou nepodstatnou hloupost, soustřeďte pozornost na to, co se jí na jejím těle naopak líbí. Pomůže jí to najít k němu alespoň poněkud kladnější vztah. Všechno přece není jen špatné, že ano?

Věta 5: «Je na tvém těle něco, co máš ráda?»

«Beru se taková, jaká jsem a líbí se mi, jak vypadám» (Serena Wiliams, nejlepší světová tenistka).

Pomůžete-li dítěti soustředit pozornost na tu část vlastního těla, která se mu velmi zamlouvá, i kdyby to byl jen malý kousíček (například řasy), bude tento jeho kladný vztah v opozici proti nenávisti, kterou pociťuje k ostatním částem těla. Může to být dobrý začátek celkové změny.

Věta 6: «Co skvělého umí tvé tělo?»

V naší kultuře se velmi mnoho pozornosti věnuje tomu, jak tělo vypadá. Bohužel však téměř úplně pouštíme ze zřetele, co všechno dokáže. Každé tělo vypadá jinak a také jejich možnosti jsou různé. Požádejte dítě, ať vám uvede nějaké schopnosti svého těla: možná umí hrát fotbal, vysoko skáče, dobře tančí, nebo má dobrý čich a jemnou chuť.

Věta 7: «Pojď, řekneme to společně.»

«Probouzíš se bezchybná…» (Píseň Beyoncé: «Flawless»).

Hlasité vyslovení pozitivních vět je často vnímáno jako nezáživné a také dost trapné, ve skutečnosti však může velmi pomoci. Navíc je v tom užitek i pro maminku. Zvolte nějakou kladnou větu typu „Mám se ráda“ nebo „Moje tělo je krásné, protože je to moje tělíčko“ a říkejte ho spolu s dítětem nahlas před zrcadlem. Poraďte mu, ať si to tak opakuje každé ráno.

Věta 8: «Mívala jsem ty samé pocity, jako ty.»

„Je opravdu podivné žít v kultuře, která dívkám agresivně vnucuje myšlenku, že vzhled je jejich hlavní hodnotou“ (Laci Green, kalifornská videobloggerka, aktivistka feministického hnutí).

Věta 8 dítěti ukáže, že není jediné, že není samo. A bude ještě mnohem lepší, budete-li mu vyprávět, jak vy sami jste se museli zbavit opovržení k vlastnímu tělu a jak jste je nakonec dokázali přijmout a mít je rádi. Pokud jste ve skutečnosti k takovému přijetí svého těla ještě nedospěli, můžete nabídnout, že na tom budete pracovat spolu.

Věta 9: «Já myslím, že máš pozoruhodné tělo.»

Slovo „pozoruhodné“ na rozdíl od slova „hezké“ tolik nezdůrazňuje právě jen vzhled. Ukazuje, že své dítě znáte a ceníte si ho, i když ono samo sebe ještě moc dobře nezná.

Věta 10: «Všechna těla jsou vlastně skvělá.»

Tenhle zeširoka pojatý výrok dítěti ukazuje, že těla se jedno od druhého liší velikostí, barvou a možnostmi, a přece každé z nich má svou cenu a není vůbec nutné něco na něm měnit.

Věta 11: «Tvou cenu neurčuje konfekční velikost nebo váha, o kterou se snažíš.»

Řekněte dceři, že její hodnotu vůbec nejde čísly vyjádřit, je daleko větší a spočívá v něčem daleko důležitějším, než jsou velikosti oblečení. Dítě samozřejmě nepřijme vaše věty najednou, ale s vaší trpělivou a láskyplnou pomocí bude jeho cesta k lásce nebo alespoň přijetí sebe sama mnohem snazší.

Britni de la Cretaz