6 pravidel lásky podle Buddhova učení

„Ať pronášíš jakákoli slova, vybírej je se vší možnou pečlivostí, neboť lidé kolem tebe je nevyhnutelně uslyší a budou je ovlivňovat v dobrém i ve zlém.“

1. „Jestliže si doopravdy zamiluješ sám sebe, nedokážeš víc působit bolest jiným.“

Abyste našli pravou lásku, musíte nejprve milovat sami sebe. Protože teprve když skutečně milujete sebe sama, jste schopni vidět odraz této lásky v očích jiného člověka.

Všichni jsme spojeni na hlubinné, duchovní úrovni, a teprve když si uvědomíme povahu tohoto spojení, nabudeme schopnosti plně a beze zbytku se zasvětit někomu jinému.

2. „Klid a mír vycházejí z nitra, nehledejte je venku.“

Jak řekl Buddha svým učedníkům, pokud se budeme pokoušet hledat štěstí výhradně ve vnějším světě, může nás to přivést jenom ke zklamání – dříve či později, ale dojde k tomu. Proč? Jednoduše proto, že všechno v tomto světě je pouze vnější a přechodné. A ten klid a smířenost, které získáme z něčeho vnějšího, se mění a mizí spolu s předměty a lidmi, kteří jsou jeho zdrojem.

Místo toho bychom se měli pokusit najít mír, klid a lásku, které jsou již nyní ukryté v hloubi naší duše. Tam, pod nánosem dočasného a naplaveného, leží věčná dokonalost a završenost, které ani s vynaložením největšího úsilí nelze najít ve vnějším světě.

Teprve tehdy, když dosáhneme duchovního završení, můžeme se cele oddat vztahu.

3. „Miluj celý svět tak, jako matka miluje své jediné dítě.“

Ano, kdyby se všichni lidé, kteří žijí v našem světě, chovali k lidem kolem sebe stejným způsobem jako se chovají ke své rodině, bylo by svět docela jiný… Daleko radostnější. Měli bychom si uvědomit, že naši lásku si zaslouží nejenom ti nejbližší lidé, ale i celý svět.

A jestliže my všichni jednoho dne dokážeme dosáhnout takového stavu, budeme žít ve skutečně úžasném světě, kde nikdy nikdo nikoho neopustí v nouzi a kruh lásky se bude stále rozšiřovat a rozrůstat.

4. „Ať pronášíš jakákoli slova, vybírej je se vší možnou pečlivostí, neboť lidé kolem tebe je nevyhnutelně uslyší a budou je ovlivňovat v dobrém i ve zlém.“

Jednou pronesená slova zpátky už nevezmeš. A když mluvíme s těmi, které milujeme, musíme slova volit pozorně. Rozhněvat se a zaplavit někoho nadávkami je ve skutečnosti velmi snadné, avšak obnovovat takto narušený vztah budeme muset dlouho.

5. „Kruh nenávisti nemůže být přerušen nenávistí. Nenávist lze zastavit pouze pomocí lásky. To je nezměnitelný zákon.“

Je třeba pamatovat na to, že když se někdo s námi dostane do konfliktu, zasypává nás nadávkami a urážkami, zajisté se můžeme v odpověď také rozhněvat… Avšak neměli bychom to dělat, protože ani zdaleka to není jediná možnost, kterou máme. A už vůbec ne ta nejlepší.

Hněv nejenom způsobuje nenapravitelné poškození vztahu, ale také ještě více prohlubuje nedorozumění. Jestliže však místo hněvu odpovíme rozhněvanému člověku klidem a porozuměním, nejenom že uchováme vztah mezi námi, ale možná naše pouto ještě posílíme.

6. „Štěstí nikdy nepřijde k těm, kdo neumějí náležitě ocenit to, co již mají.“

Jestliže neustále budeme odmítat zkoušet najít štěstí v tom, co již máme, a budeme ho zkoušet hledat v něčem, co je pro nás nedosažitelné, jen těžko ho vůbec někdy najdeme.

Je důležité vděčit osudu za lidi, kteří jsou nyní s námi a pokoušet se najít štěstí v tom, že je máme vedle sebe. Budeme-li však na ně stále jen hledět zvysoka a očekávat, že časem najdeme někoho lepšího, riskujeme, že přijdeme o všechny a zůstaneme sami.