5 nápadů ke zlepšení života

To, o co se všichni snažíme, není nic jiného než rovnováha mezi prací a osobním životem. Dá se ovšem něčeho takového vůbec dosáhnout? A jak moc těžké to je? , Konec konců, možná je to spíš otázka terminologie.

Vědecký výzkum potvrzuje, že více než polovina mužů a žen odvozuje svůj úspěch v kariéře právě od vyváženosti mezi prací a osobním životem. I když se snad někomu nezamlouvá termín rovnováhy něčeho s něčím, určitě se shodneme na jednom – každý chce být šťastný. Jak v zaměstnání, tak v životě vůbec.

Podělíme se s vámi o pět myšlenek, jejichž uskutečnění by mohlo pomoci s dosažením rovnováhy.

1. Dovolená

Bylo zjištěno, že až 75 procent lidí nevyužívá dovolenou úplně. Důvodem je fakt, že jsou natolik vytíženi, že si prostě plné čerpání času na odpočinek nemohou dovolit, nebo tak alespoň chtějí vypadat.

Plnohodnotný odpočinek však zásadním způsobem ovlivňuje zdraví, štěstí a schopnost dobrého pracovního výkonu – všechno tu souvisí se vším. Důležité není vzdálit se z práce pouze fyzicky, ale také mentálně. Na čas je zkrátka třeba zapomenout, že jsme vůbec zaměstnáni. Odborníci zdůrazňují, že aby se dalo mluvit o skutečném odpočinku, kdy tělo i mysl totálně zrelaxují, jsou nezbytné alespoň tři týdny v kuse. Týden trvá, než se člověk adaptuje, o odpočinku se dá mluvit až další dva týdny. Relax sám je záležitost čistě individuální, někdo si rád poleží na pláži u moře, jiný vyrazí na túru. Trochu pohybu lze jen doporučit. Podstatné je doopravdy vypadnout ze zavedeného režimu, jehož rytmus určuje pracovní doba.


2. Off-line

Člověk je dnes spojen s ostatními tak, jako nikdy dříve. V kteroukoli chvíli se může zapojit do 15-20 dialogů (email, sociální sítě, chaty, mobily). Občas je třeba dokonce vyvinout značné úsilí, abychom svou koncentraci zamířili správným směrem – na rodinu, na blízké, na práci a neodkladné povinnosti.

Proto je třeba se občas odpojit. Zbavte se návyku ustavičného připojení a komunikace, jak v práci tak – a to zejména – ve svém volnu. Zapomeňte na internet, když sledujete, jak si syn vede při fotbale, nebo jste zašli na pivko s kamarádem. Odborníci mluví o tom, že se stále množí případy takzvané hyperkonektivity, kdy si lidé prostě nedokáží představit, že by zůstali bez technologického spojení se světem, mají potřebu být neustále k zastižení, být on-line a schopní komunikovat na dálku. Je však třeba naučit se všechny své přístroje, všechny komunikační zdroje odříznout. Robert Brooks, profesor psychologie na medicíně v Harvardu tomu říká «získání ticha» a je to podle něj jediná cesta k životu bez stresu.

3. Zaujetí

Nic není důležitější pro dosažení lidského štěstí než nějaký zájem, činnost, která člověka totálně zaujme, strhne, odvede jeho pozornost od vnějšího světa k nějakému procesu, v němž zapomene na čas a všechno kolem. Podle koncepce lidského štěstí, vypracované americkým pozitivním psychologem Mihaly Csikszentmihalyim je stav, ve kterém jsou lidé tak ponořeni do určité činnosti, že nic jiného se jim nezdá důležité, stav úplného, neporušeného soustředění, kterému dal jméno «flow-proudění», podstatou lidského štěstí.

Ponoříte se do motoru auta, hrajete si s dítětem nebo se věnujete nějaké tvůrčí činnosti. Hodiny míjejí naprosto nepozorovaně. Kdybyste se v podobných chvílích zeptali sami sebe, co pociťujete, nebylo by to nic jiného, než naprosté a čisté štěstí. Jestliže je v životě člověka takových chvílí více, je jeho život bohatší, pracovní výsledky kvalitnější a více oceňované, vztahy, které má s lidmi, jsou daleko pevnější a v důsledku toho všeho je v životě mnohem více šťastný.

Ve světle tohoto konceptu je představa mobilu věčně po ruce nesmyslná. Pokud tedy máme zájem o obyčejné lidské štěstí.

4. Pracujte méně

Práce není nepřítel. Pokud je však její objem příliš velký, pak se v nepřítele mění. Co je to práce? Podle jedné z definic je to smysluplná a cílená tělesná a duševní činnost zaměřená na výdělek, obživu, sebeučení či seberozvoj, uspokojování sociálních, materiálních i duchovních potřeb člověka. Má-li však být smysluplná, nesmí být člověk přetížen. Pracovat v plném nasazení po celých osm hodin pracovní doby dnes člověk zkrátka nedokáže. Objevují se první pokusy se zkráceným pracovním týdnem, se snížením každodenního počtu pracovních hodin. Průkopníkem kratší pracovní doby se stala už před třinácti lety pobočka japonské automobilky Toyota ve švédském Göteborgu. Od té doby hlásí každý rok o 25 procent větší zisk. A také spokojenější zaměstnance a příjemnější pracovní prostředí.


Podobných pokusů bylo více, ne všechny tak úspěšné jako tento. Dokud se nestanou obecným trendem, je třeba vyhýbat se přetížení individuálně. Přepracovanost snižuje kreativitu i pracovní výkonnost a v dlouhodobé perspektivě vede ke zdravotním problémům, jejichž řešení vyžaduje spoustu času a je ekonomicky neobyčejně náročné pro zaměstnavatele i společnost.Milovat svou práci je jistě výhoda a mnoho lidí ve své práci vidí koníčka. V každé činnosti je však dobré držet se zlaté střední cesty.

5. Rodinné večeře

Uvědomme si, že únavu z práce nepociťují pouze dospělí. Také v dětském životě je řada povinností, které děti zatěžují a čas od času mohou vést ke vzniku napětí a problémů. Každé z nich má své povinnosti, úkoly, svou školní práci i vztahy nejrůznější povahy v dětském kolektivu. Právě proto by každodenním společné a neuspěchané večeře měly být pravidlem. Časem, kdy je možno probrat své problémy, rodinné otázky a potřeby. Časem uvolnění, kdy z nás všech v bezpečném, důvěrně známém prostředí mezi těmi nejbližšími spadá napětí a stres, kdy se můžeme zbavit starostí, pocítit podporu a společně se zasmát.

Možná vás překvapí výsledek nedávného průzkumu, který ukázal, že 79 procent dospívajících rodinné večeře velmi oceňuje.

=========
Co to vlastně znamená, pečovat o sebe?
15 kroků k odhalení vnitřního zdroje lásky