Co to vlastně znamená, pečovat o sebe?

Jak krásně nám zní slovo «péče»! Máme ho spojeno s vlídností, láskou a ušlechtilostí. Péči věnujeme tomu, kdo nám není lhostejný. Snažíme se aby se cítil dobře, usnadňujeme mu těžké životní chvíle. A jak je to s péčí o sebe sama? Tam už to tak jednoznačné není.

Ne všichni tak docela chápou, v čem by vlastně měla spočívat. Mnozí si starost o sebe sama pletou s egoismem. Uvažují zhruba takhle: dnes nemám energii ani náladu se s někým bavit, ale vypnout si telefon by byla bezohlednost. Co kdyby mě někdo potřeboval… Nebo takhle: mě se na ten mejdan tak nechce, stejně to zas bude hrozná nuda… jenže holky by se urazily.

Některým lidem připadá něco takového jako hloupá a snad i přímo nemravná ztráta času. Hlídat si osmihodinový spánek, dostatek čerstvého vzduchu, zdravé jídlo, meditace..? To snad ani nemyslíte vážně, copak člověk nemá důležitější starosti? Povinnosti? Práci, studium, rodinu, ochranu přírody, toulavé kočky..? To je činnost, která má nějaký význam pro ostatní, pro společnost a ne jenom pro sebe!

Moderní životní rytmus péči o svou osobu také dvakrát nepomáhá. Většina lidí žije v běhu. Chtěli byste žít jinak? Řekněte si tedy «STOP» a začněte se učit péči o sebe.

Co to vlastně znamená, pečovat o sebe? Znamená to stavět na první místo svou fyzickou a psychickou pohodu. Všímat si, kdy se tělo unaví a rozum je přetížený a včas jim dopřát možnost relaxace. Tělesná únava a psychický stav se navzájem silně ovlivňují. Když o sebe pečujeme, jsme šťastnější a životaschopnější. Máme dostatek energie i k plnohodnotné péči o jiné a nemusíme se kvůli ní vydávat z posledních sil.

Naučit se o sebe pečovat není nic těžkého. Hlavní je pravidelnost. Něco pro sebe udělat každý den – někdy půl hodiny, jindy pět minut. I kdyby to byla minuta jediná, důležité je, že je to pravidelné, každodenní. Jen tak si vytvoříme návyk.

Stanovte si předem, že čas, který hodláte věnovat péči o svou osobu, patří pouze vám. Ostatní ať počkají, sdělte jim, že teď nemůžete. Soustřeďte se výhradně na to, co děláte a na svoje pocity. Nenechte se odvádět postranními myšlenkami, odložte všechny záležitosti stranou.


Co konkrétně je třeba dělat? Na to není jedotná odpověď. Každému vyhovuje něco jiného a vy si nepochybně najdete to své. Činnost, při které si odpočine vaše tělo i duše. Zamyslete se, udělejte si seznam nějakých čtyřiceti možností a den po dni je střídejte. Postupně vykrystalizuje to, co vám prospívá nejvíc.

Podívejme se na některé konkrétní způsoby. Začít můžeme tím, čemu jsme se učili od dětství. Obyčejnými, dobře známými věcmi, které ale ne vždy tak úplně dodržujeme. Ve většině rodin se snaží děti učit správnému stravování, lásce k fyzickým aktivitám, osobní hygieně, dostatečnému spánku, včasnému léčení, když nás obchází viróza. Jsou to možná banality, ale právě jimi začněte.

Co je velmi důležité – vždycky si dát pauzu, když cítíte, že máte energii na nule. Jste utahaní, hlavu máte prázdnou – je čas vypnout. V této konkrétní situaci je nejlepší odpočinek pasivní. Pospat si, něco si přečíst, podívat se na nějaké video. Rozhodně si nemusíte dělat nějaké výčitky. Abyste se sebrali, stačí většinou den či dva. A budete jako znovuzrození.

Pociťujete-li vyčerpanost především duševní, je nejlepším prostředkem vhodně zvolená fyzická aktivita, od procházky přes běh k tanci a cvičení. Někdo se lépe odreaguje nějakou lehkou komedií se sáčkem popcornu na klíně.

Zaveďte si pravidelné dny bez elektroniky. Notebook, tablet, telefon, televizní ovladač, všechno zamkněte do zásuvky. Přes vypnutý počítač přehoďte šátek a nepřibližujte se k němu. Zní to strašidelně? Vězte ale, že elektronická závislost vás zbavuje reálných dojmů a prožitků. Život bez elektronických udělátorů má docela jiné barvy a je nádherný. Nenechte si ujít příležitost to vyzkoušet.

Obecně vůbec platí, že kdykoli se cítíte unaveni kontakty s lidmi, máte hájit své právo na osobní samotu. Také to je součástí péče o sebe. Nemusíte vypínat telefon, ale dejte lidem znát, že teď potřebujete klid. Neostýchejte se to říct.

Něco o osobních hranicích. Za nimi se ukrývá to, co je nedotknutelné – vaše vnitřní pravidla, morální zásady a normy. Jednou jste se rozhodli, jakými pravidly se v životě budete řídit, a teď se to snažíte dodržovat. Dokud nic nenaruší vaše osobní hranice, pociťujete komfort, harmonii a spokojenost.

Jestliže vás situace nutí vzdát se svých osobních pravidel nebo překročit své normy, vaše osobní hranice jsou porušeny a pociťujete nepohodu. Lidé se určitě budou pokoušet v nějakém svém zájmu se do vašeho osobního prostoru dostat. To však nesmíte připustit. Hájit své osobní hranice je vaše právo. Každý má své individuální meze. Co je pro jednoho přijatelné, je pro dalšího už příliš. Řiďte se výhradně podle sebe. Zamyslete se, co je pro vás v životě důležité a zásadní. Například věnovat se pracovním záležitostem výlučně v pracovní době, nebrat pozdní telefony, nedělat za děti jejich domácí úkoly. Všechno, co pokládáte za správné. Hranice si musíte hájit, ať je chce narušit kdokoli – manžel, maminka, kamarádka, je jedno, kdo. Máte své hranice a musíte to umět dát lidem najevo. Nebojte se říkat: «Nechci teď tohle probírat“, „Teď ne, nezlob se, musím si odpočinout“, „Dík za názor, já si s tím nějak poradím sám/sama». Ochranou osobního prostoru rovněž pečujete o svoji osobu.

     
Spolu s uměním hájit si své hranice nastupuje také potřeba umět být sami sebou. Ne tím, koho by v nás rádi viděli jiní, ale právě jen a jen sami sebou. Musíte si jasně uvědomit své možnosti i své limity a mít k nim chápavý a trpělivý vztah. Naučte se volit pro sebe vhodné prostředí, lidi, kteří vás budou nabíjet životní energií a láskou k životu a nebudou vám naopak energii ubírat. Začněte ve svých potřebách spatřovat prioritu a rozhodně se zbavte každého náznaku tendence k sebeobětování.

Skoncujte s neuspořádaným, roztržitým životním způsobem, automatickým přeskakováním od jednoho k druhému, kdy ani pořádně nevnímáte, co zrovna děláte. Autopilot určitě život v mnohém zjednodušuje, ale také vás zbavuje volby, bezohledně nivelizuje řadu přístupů a způsobů řešení různých důležitých zálěžitostí. Automaticky si totiž můžete nejenom čistit zuby, ale také reagovat na určité situace. Mnohé automatické myšlenky jsou navíc negativní. Vyjadřují sebekritiku, zoufalství a nespokojenost. «To se mi nikdy nemůže podařit», «Každý mě jenom využívá», «Jsem věčně nemocný», «Mám tak mizernou paměť». To je slepá ulička a podvědomé sebeutvrzování v něčem, co vůbec nemusí mít skutečnou obecnou platnost. Uvědomujte si svůj život, každý jeho okamžik.

Další účinou a velmi oblíbenou formou péče o sebe je meditace. Meditace je rozjímáním o své vlastní podstatě, cestou k porozumění sobě samému. Ztišená, zklidněná mysl a pozornost zaměřená do vlastního nitra přináší klid, harmonii a radost. Prohlubuje sebevědomí a vyrovnanost a dodává vnitřní sílu. Meditací je nespočet druhů a záleží jen na vašem výběru vhodného způsobu. Důležitý je výsledek.

Co ještě vám doporučíme jako metodu péče o sebe? Věnujte se čatěji tomu, co vás těší. Buďte otevřeni novým zkušenostem. Pořiďte si deník svých úspěchů a děkujte každý den alespoň za několik věcí, které se vám přihodily. Nezapomínejte se pochválit za každou sebemenší maličkost, která se vám povedla.

Je snad už více než jasné, že péče o sebe není žádným egoismem. Je to druh osobního rozvoje, pohyb ke štěstí a harmonii. Práce na sobě je vždycky těžká, ale má smysl. Mnoho věcí, pro které se dlouhodobě trápíme, závisí jen na nás samých.

=========
Zvyk, který nám pomůže mít rádi sami sebe
Ať už jste si prо sebe přáli cokoli, dejte to někomu jinému

Více pro dobrou náladu: