10 nejhorších životních chyb

Důsledky některých chyb v životě jsou tak krásné, že by se člověk rád mýlil znovu a znovu… Jsou však také chyby, kterých bychom se neměli dopustit nikdy.

Doslova se nám vnucuje Desatero přikázání… Svět už je tak starý, a přece nic lepšího se asi nedá vymyslet: «Nezabiješ», «Nepokradeš», «Nepožádáš manželky bližního svého…», «Cti otce svého a matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi…»… to je text tak dokonalý, že na první pohled to vypadá, jako by už nic dokonalejšího být nemohlo. Od časů Evy a Adama se hříchy nezměnily. S každodenními lidskými chybami se můžeme setkat kdekoli. Přesto však – svět nestojí na místě. Každý den jsou v něm tisíce nových objevů, stovky nových vynálezů.

Někdy jsou chyby motorem jednání vedoucího k důsledkům tak krásným, že bychom se rádi mýlili znovu. Existují však také chyby, kterých bychom se nikdy a za žádnou cenu dopustit neměli.

1. Žít minulostí

Mnoha lidem stačí ke štěstí ztráta paměti a trocha whisky. Pohyb vpřed mají zaručen. Jiní zas ani za nic nedokážou opustit vlastní komfortní zónu. Každý je jiný, možnosti však máme stejné. Nemám tím na mysli sociální rámec, hovořím o životních cílech, které si každý z nás mže vytknout. O štěstí. I kdyby nám minulost přinesla celé moře štěstí, jestliže vzpomínky na ně jsou pro nás dnes brzdou, která nám brání jít dál, musíme se dokázat smířit se skutečností, že už jsme překročili hraniční mez, která se teď jako kamenná zeď tyčí za našimi zády.

Šťastná minulost je určitou etapou utváření lidského života. A když už není a zůstaly jen šťastné vzpomínky, je třeba získávat nové pozitivní emoce, aby za rok byl také dnešní den světlou vzpomínkou. Štěstí spočívá v životě, který vedeme, ve způsobu, jakým ho vedeme. Život sám je pouhý okamžik.



2. Bát se riskovat

Asi každý zná pověstný výrok: «Titanik stavěli profesionálové, archu Noemovu amatéři». Je to věta, která dává křídla a inspiruje. Většina věcí v životě je jednoduchá, jenomže nám je dáno a líbí se nám dělat je složitými. Vysezené místo není vždycky životní metou. Možná, že vaše dnešní rozhodnutí zavolat člověku, kterého potřebujete, poslat své sívíčko na výběrové řízení do nadnárodní korporace, vyzvednout peníze z vkladu před termínem, oslovit nejnepříjemnějšího klienta nebo se vyznat ze svých citů osobě na první pohled zcela nedostupné, změní celý váš další život.

Člověk se bojí riskovat, protože se obává, že by to mohla být další z jeho chyb. Jenomže svět chyby často ocení. Díky nim se rodí dialog a v dialogu pravda. Některé chyby – jako třeba neuvážená rozhodnost nebo vytrvalé opakování bez záruky úspěchu – mohou vést k úspěchu a přinést světovou proslulost. Vezměme za příklad Joanne Rowlingovou a dvanáct odmítnutí nezajímavé knihy o jakémsi Harry Potterovi, která musela vyslechnout…

Člověk musí věřit sám sobě, ve své vlastní síly. A musí věřit i těm kolem sebe. Bez víry v budoucnost, bez odvahy riskovat by nebyla jízdní kola ani auta, nelétala by letadla, nebylo by nic z toho, co dnes pokládáme za všední a samozřejmé. Takže svět potřebuje vaše riskantní rozhodnutí. A nejen svět. Vy sami je potřebujete.

3. Nežít tak, jak žít chceme

Existují lidé, kolem nichž život doslova kypí. Myslí nestandardně, výrazně a výstředně, někdy snad i nelogicky, ale opravdově. Jestliže někdo takový nezvedá telefon, nedokážeme si ani představit, co se mu před deseti minutami mohlo vylíhnout v hlavě a kam ho jeho dobrodružné sklony zavedly tentokrát. Možná telefon prostě vyhodil, protože se rozhodl koupit si nový. Možná dnes nešel do práce a rozhodl se navštívit dětský domov, aby si tam pohrál s dětmi.

Na první pohled to vypdaá nezodpovdědně a lehkomyslně. Takoví lidé však jsou šťastní. Určitě vás nepřemlouvám, abyste byli nepředvídatelní, ale apeluji na váš selský rozum. Neutrácejte život v práci, která vás nebaví, mezi nezajímavými lidmi, někde, kde to nesnášíte vás tam nemají rádi. Zavřete oči a představte si, co byste chtěli dělat doopravdy, právě teď, v tuhle chvíli. Máte chuť na zmrzlinu? Jděte si ji koupit! Toužíte po dovolené? Začněte promýšlít, jak ji co nejvíc přiblížit. Někdo se vám líbí? Hledejte záminky pro setkání, hledejte témata k hovoru, snažte se! A nemějte zbytečnou trému.

Hledejte cesty, jak nevyčkávat na štěstí kdesi v budoucnu, ale jak se jím opájet hned teď.

4. Nevážit si toho, co máme

«Nevážíš si toho, co máš». Jakkoli tahle věta zní banálně a karatelsky, je to věta mnoha hloubek a životní zkušenosti. Vždyť často sníme o pokladu kdesi na bájných ostrovech, zatímco se nám válí doma na dvorku. Chováme se nevšímavě a bez respektu k lidem, o kterých si myslíme, že nikdy nemohou odejít. Podléháme náladám, vztekle přerušujeme hovor. Jenomže negativita nikomu štěstí nepřinese. V konfliktech se mír neukrývá.

Maličkosti kolem nás ozvláštňují náš svět i nás samé. Náš svět je odrazem našich myšlenek. «Vyčistěme» si hlavu a výsledek na sebe nenechá čekat.

5. Myslet si, že štěstí se dá koupit

Lidé automaticky opakují, že štěstí si nekoupíš za žádné peníze, nicméně každý se snaží vydělat co nejvíc, sedí v práci od rána do večera a zapomíná, jak vlastně vypadají jeho děti. V soudobém světě je život bez peněz těžký. Jsou však lidé, kteří pracují, aby žili, a jsou tací, kteří žijí, aby pracovali. Není to jednoduché, ale je třeba najít nějakou rovnováhu mezi krajnostmi.

I kdyby se štěstí za peníze koupit dalo, nejspíš bychom ho už před stovkami let poztráceli. Skoupili by ho spekulanti, rozprodali za přemrštěné peníze, skončilo by hluboko ve chřtánu nenasytnosti a egoismu. V čem je hlavní půvab štěstí? V jeho dostupnosti. Je v něžném polibku, v prvním dětském pláči, v upřímném objetí, ve vědomí, že ten, koho milujeme, tiše pochrupává vedle nás. Štěstí se koupit nedá, v tom je krása a vzrušení lidského života.

6. Žít tak, jako by ten druhý pro nás nic neznamenal

Nikdo nechce na smrtelné posteli vzpomínat na celou armádu svých hříchů a přehlížet svůj život prizmatem lítosti a výmluv. Je fakt, že pravidla našeho života jsou tvrdá. Zda podle nich budeme nebo nebudeme hrát, si musí každý z nás rozhodnout sám. Nenasytnost, ziskuchtivost, nesrdečnost, slepota a hluchota k trápení či prosbám jiných, to vskutku nejsou nejlepší nástroje k očištění vlastní karmy.

Místa pod sluncem je dost pro všechny. V každé, sebevíc těžké situaci však musíme zůstat lidmi. Nemá smysl žít pro nějaké utopie, žít je třeba pro šťastné okamžiky. A ty rostou jenom ze vzájemného pochopení, umění ustoupit a vyjít vstříc.

7. Bát se

Všechen strach, všechny obavy se rodí v hlavě. Kolem nás ani zdaleka není tolik démonů, jako jich máme uvnitř. Vnějšek jen pomáhá vnitřnímu strachu vykvést a utvrdit své pozice. Co bude dál nevíme, ale nemusí to přece nutně být bitevní pole. A nemusí to být ani obavy, neklid nebo marné úsilí. Jenomže často už máme v hlavě takový scénář uložen, myšlenky se vydaly do Vesmíru a tělo ustavičně očekává nějakou bolest nebo útlak.

Se strachem je třeba bojovat, což je možné pouze tehdy, zbavíme-li se jeho vnitřních příčin.

Těšte se z každé životní situace i ze života samého. Smysl má úplně všechno, stačí se jen pozorně dívat.



8. Být perfekcionistou a totálně všechno kontrolovat

Šikmá věž v Pise je názorným příkladem špatného odhadu a propočtu architekta. Kdyby byly její základy dva až třikrát hlubší, byla by se stala vzorem dokonalé věže a nejvyšší zvonice své doby, tak jak to bylo půvdoně zamýšleno. Stála by pevně jako voják. Ale už během stavby se v měkkém podloží tak odchylovala od své osy, že nebylo možno vyhnat ji do zamýšlené výšky. A tak tu dnes stojí se svým velkým náklonem a perfekcionisté z ní mají bolení hlavy. Všichni ostatní si ji donekonečna fotí na památku.

Život je jeden velký zmatek. Hledáním jeho dokonalého uspořádání se dá úspěšně zabít spousta času, aby nám nakonec zbyly příslovečné oči pro pláč. Život se nedá řídit. Jeho proud nás unáší a my si můžeme jenom vybrat, na který prám si naskočíme. Na prám radosti nebo věčné nespokojenosti. Buďme pro život v plném smyslu toho slova!

9. Myslet si, že něco musíte…

Někdy je zkrátka třeba vyslovit drsnou pravdu. Občas cítíme přímo vnitřní odpor ke stovce změkčujících frází. Téměř vždy platí, že jestliže nechcete, pak nemusíte. Poslouchat lidi, kteří vám chtějí vsugerovat, že vaše osobní chtění není důležité, nemá smysl. Překonáváním „ já nechci“ se nemůže nic podařit.

Každý si píše svoji historii a každý bojuje za svoji pravdu. Jestliže nechcete, nemusíte nic. To je jednoduché pravidlo. Nedá žádnou práci si ho osvojit.

10. Litovat něčeho, co jsme už udělali

Nadávat sám sobě k ničemu není. Ať to vyšlo nebo ne. Ať jste něco udělali nebo neudělali. Řekli nebo mlčeli. Napsali nebo smazali. Všechno zůstalo tam, kde to mělo být. Propásli jste nějakou možnost? To znamená, že to nebyla vaše možnost. Udělali jste všechno tak, jak jste to udělat chtěli. V tu chvíli jste to zkrátka jinak udělat nemohli. Udělejte patřičný závěr a příště ty hrábě na své cestě obejdete. Pokud tedy chcete. Máte-li touhu na ně šlápnout znovu, pak prosím, třeba s rozběhem. Je to věc jen a jen vaše, stejně jako modřiny, které pak budete mít na čele.

Bez náhodných chyb by nedošlo k žádným objevům. Žádná téze se neobejde bez množství dodatečných oprav a úprav. Neomylní lidé neexistují.

Jedny chyby mění život milionů lidí k horšímu, jiné vytvářejí zázraky. Nemá smysl ztrácet čas věčným přemítáním, má-li to nebo ono nějaký smysl. Smysl spočívá ve štěstí jednoho každého člověka. Cesta ke štěstí vede přes poznávání vlastních přání.

M. Pozňaková