Žijte pro potěšení a pamatujte, že všechno je ve vašich rukou

Tenhle post jsem chtěla napsat už dávno. Jenomže dřív byste mi nevěřili, zato teď je ta pravá chvíle!

Nemoci nepřicházejí proto, že ekologie nestojí za nic, voda je špinavá, jídlo z plastu a málo se hýbeme. Ani náhodou! To za prvé.

Nemoci nepřicházejí proto, že žijete ve městě nebo na vesnici. Věřte, že lidský organismus je ideální stroj adaptující se na jakékoli podmínky a potravu. Tak třeba my vesničani nedokážeme jíst vaše městské instantní jídlo, pít vaši vodu a dýchat váš vzduch. Ne snad proto, že je to všechno špinavé. Ale proto, že je to jiné. Pro náš organismus je to nezvyklé. Vy zas máte u nás na horách s prominutím průjem z naší pramenité nebo říční vody, z kravského mléka, ze skopového a jiných věcí a z naší výšky a tlaku vám třeští hlava. Ale (!) ani tam, ani tam to není špatné! Prostě se jen liší prostředí, kde žijeme. Vy jste adaptováni tady, my zase támhle. Na horách se taky marodí, stejně jako ve městě, jenom klídek :))). A ve městě se taky najdou století staříci, jako na horách.

Za druhé: Jestliže člověk žije v harmonii s přírodou, modlí se, medituje, jóguje, jí naklíčená pšeničná zrna, nosí účes à la Ježíš nebo bohyně Kálí a přispívá na dětské domovy, neznamená to ještě, že bude žít do sta let a umře docela zdravý! Ani náhodou!

Kde jste vzali tu jistotu, že když budete žít na mořském břehu v pozici lotosového květu, nebudete nemocní? Kdybyste věděli, kolik mi umřelo kamarádů, kteří žili výhradně zdravým způsobem života! VÝHRADNĚ ZDRAVÝM!!! Byli mezi nimi sportovci, lékaři i léčitelé a lidé, kteří čtyřiadvacet hodin denně pracovali na svém duchovním růstu. Nekuřáci, abstinenti, sprostého slova neřekli, ale umřeli na rakovinu. Člověk nikdy nepochopí, proč se objevila nemoc. Přestaňte si plést hlavu výrazy jako „tohle nesmíš“, „dieta“ nebo „hřích“. To vám život neprodlouží.
Protože nemoci nesídlí v těle, nemoci se usazují v hlavě!


Takže zkrátka ŽIJTE PRO POTĚŠENÍ!!!
Všechno dělejte pro potěšení.

– Naučte se konečně jíst to, co vám chutná a ne to, co je prospěšné. Prostě to jezte. Ale neládujte se tím.

– Nedokážete přestat kouřit? No tak nepřestávejte! Ale nekuřte s výčitkami svědomí, nýbrž s potěšením. Nechávat kouření vůbec není třeba. Je třeba, abyste CHTĚLI nekouřit. Ale nějaký zákaz – to funguje přesně opačně.

– Vykašlete se na práci, která vás nebaví, nebo se naučte, aby vám dělala radost, ať už je jakákoli.

– Nenechte se zmást výzvami módy, doby, internetu a jiným podobným balastem… Nenasazujte si cizorodé a falešné masky vysoce duchovních osobností. Člověk se nemůže beze smutku podívat na účty na sociálních sítích. Každá pipina se označuje za „Hlas Vesmíru“ nebo „Letící duhu“! A kdejaký jouda si říká buď “Páchnoucí démon” nebo “Oko spravedlnosti”. Co zeď, to záplava obrázků s třetím okem, jin jangem a mandalami. Co účet, to přehled aforismů a citátů nejrůznějších lámů, veleduchů, učených starců, zničehonic prozřevších herců a nikdy neexistujících mudrců. Člověk na to kouká a říká si: jak jsem se tu vůbec ocitla, mezi takovými vysoce duchovními osobnostmi? Proboha, někdy se mi vážně chce hodit šavli z těchhle “vysoce duchovních” účtů, za kterými ve skutečnosti sedí úplně obyčejní lidi, stejní jako všichni, s beďary a zubními kazy, s pálením žáhy, sousedy, příbuznými, nešťastnými láskami a tak dále… Buďte takoví, jací jste! Buďte sami sebou!:)))

– Věnujte se tomu, čemu jste se chtěli věnovat a o čem jste snili od dětství. Naučte se na kytaru, na piáno, naučte se zpívat nebo lyžovat, malujte akvarely, dělejte mozaiku, keramiku atd. Neexistuje člověk, který by v sobě neměl tvůrčí žilku, to vám říkám jako výtvarnice. Nesněte o motorce a kupte si ji! Neschraňujte své sny, protože pak začnou zatuchat a hnít někde v zákoutích mozku. Snili jste vždycky o horách a dusíte se v kanclu? Hurá na hory! Žijete na horách a toužíte se dusit v kanclu? Jděte do města!:))) Všechno je ve vašich rukou!

– Líbí se vám samota? No tak si ji najděte, co hrdlo ráčí. Bojíte se samoty? Jděte k lidem! :)))

– Nacházejte radost a potěšení VE VŠEM. I v tom, v čem se vám zdá, že žádná radost ani potěšení být nemůžou.

– A teď to hlavní: lidi, pamatujte, váš způsob života má být nikoli zdravý, ale ŠŤASTNÝ!

A vůbec – teď vám odhalím nejdůležitější životní tajemství, tajemství samotného životního smyslu: život žádný smysl nemá! :)))
Je prostě Život. Ráno, den, večer, noc a znovu ráno. Je planeta, na ní lidi, svět rostlin a svět zvířat. Dny všední i sváteční. Štěstí a neštěstí. A taky je Smrt. Ta přichází v jakoukoli dobu, v jakémkoli věku. Máte tedy snad čas, abyste žili cizími sny, něčími vnucovanými ideály nebo společenskými normami?

Žijte pro potěšení a nepátrejte po příčinách nemocí a úmrtí příbuzných nebo herců. Není nám dáno tohle pochopit. Ale je nám dán Život. A ten je třeba prožít Radostně. Aniž bychom bránili radovat se jiným. Dokonce jim můžeme pomáhat :))).


A jestli se vám tak strašně moc líbí hledat smysl života, tak tady ho máte – právě v tomhle je: žít pro radost.

PéEs: to všechno vůbec neznamená, že pátrat, být hledačem je špatné. Ne. Když vám to dělá radost, tak spánembohem :))). Ale ti mí kamarádi, příbuzní nebo i cizí lidi, když umírali, se mi přiznávali: “Celý život jsem něco hledal, něco dělal, někam běžel, а přitom to hlavní jsem měl zrovna před nosem. Lidi, které jsem miloval. A všechno, co bych byl pro ně chtěl udělat, už nikdy neudělám…”

Tohle všechno jsem, lidičky milí, napsala proto, že jsem dostala spoustu otázek na tohle téma. Radši se mě víc na nic neptejte, protože moje názory na život jsou svérázné a těžko se vám budou líbit :)). Doufám, že nejste zklamaní :)))… I když, po pravdě řečeno, je mi to fuk… Vždycky mám co dělat. Jak se říká, jeden život mi na všechny mé nápady a přání ani nestačí… Ale budu se snažit :)). Vždyť je to Můj Život.

Jo – a moc vás prosím, nezapomeňte: štěstí není na vesnici, ani ve městě, ani na horách nebo v nížině, ale V HLAVĚ!!! Žijte si, jak chcete a nesrovnávejte své štěstí s jinými. VAŠEMU štěstí stejně nikdo jiný neporozumí :))). Kdyby lidi nehodnotili a nesrovnávali své štěstí, náboženství a hodnoty, nebyly by války.

S láskou, Svetlana Kazina

Světlana Kazina je známá ruská fotografka a výtvarnice, která žije na Horním Altaji. Britský list Daily Mail o ní loni napsal: Světlaně Kazinové bylo dvacet devět, když nechala svého zaměstnání a odstěhovala se s dvěma dětmi z města na Horní Altaj blízko hranic s Kazachstánem, do sedmdesát let staré chalupy bez topení, toalety i tekoucí vody. Žije tam už přes dvacet let. Děti vyrostly a odešly žít do města, ale Světlana, jak říká, zůstala věrná matičce přírodě a nehodlá své děti následovat. Její fotografie uchvacující čisté přírody, hor, jezer a řek, jsou nádherné. Některé z nich otiskl i renomovaný časopis National Geographic.

=========
11 citátů, na které byste si měli vzpomenout, až si budete něčím zbytečně lámat hlavu
Jak se přestat trápit minulostí: jednoduché a moudré řešení