«Představ si, že její muž…», «Ta se vůbec neumí obléknout», «On ve skutečnosti žádný odborník není!», «Ty jejich děti jsou strašně nevychované» – alespoň jednou slyšel něco podobného každý z nás. Vždyť ani my sami nejsme proti občas tak trochu „probrat“ kamarády nebo kolegy. Lidé klepy milují. Ostatně, výzkumy potvrzují, že až 80 procent lidských rozhovorů se týká hodnocení jiných lidí a jejich zvyků.
Proč mají lidé tak rádi klepy?
Podle názoru psychologů je hlavním důvodem lidská snaha zjednodušit proces navazování sociálních vztahů.
• Sdílené antipatie spojují lidi daleko silněji, než shodné sympatie a společné zájmy.
• Když rozhlašují důvěrné informace o jiných, pociťují lidé určité vzrušení.
• Existují také drbny pociťující uspokojení nad cizími chybami a nezdary. V duchu přitom srovnávají sebe sama, „tak chytrého“, s někým jiným.
Jak to zastavit?
Zdá se, že drby se vyskytují všude a je těžké se jim vyhnout. Psychologové však přišli s jednoduchou větou, která může pomlouvače zastavit. Až se vás někdo bude snažit zatáhnout do negativního hovoru o někom dalším, zeptejte se:
«A proč mi to říkáš?»
Jednoduchá věta, že ano? Přesto však velice efektivní.
• Za prvé, otázka likviduje jakýkoli zištný pomlouvačův záměr.
• Za druhé, přiměje ho pochopit, že opravdu netoužíte se podílet na jeho klepech. Ztratí o vás zájem.
Drby a klepy nejsou nic nevinného. Šíření pomluv a lží se může negativně odrazit na emocionálním zdraví dotčeného člověka, stejně jako na jeho reputaci. Když člověk pomlouvá, škodí a ubližuje – přímo nebo nepřímo. Proto až se příště někdo pokusí vás do svých špinavých hovorů vtáhnout, vzpomeňte si na onu jednoduchou otázku: «A proč mi to říkáš?» Možná tím pomůžete zastavit proud špinavých pomluv.
Podle materiálů Davida Wolfeho
Test životní rovnováhy ZDARMA >>>
7 typů negativních lidí, které je třeba ignorovat
Urážky jsou perlami komunikace
Dobrý den. Kdych v práci řekla kolegyni , proč.mi to říkáš (drb) Měla bych pěkný peklo. Když se dotyčných lidí stranite , neuznavate jejich názor, tak se po vas vozí. Nedávno odešla jedna kolegyně , která řekla že s těmito lidmi dělat nebude. Uráželi ji a posmivali se jí. Posmivali se jí dámy kterým je 30 , 40 i 50 let. Mezi nimi jsou, ty co odstrčili postižené dítě a nebo si pořídily miminko už v 15 letech , nebo jejich děti dostávají ve škole poznámky že ubližují spolužákům . Pokud jde o mne , mám předkus. Kolegyně mne fotí a vysmivajise miKdyž mi bylo 10 let , můj táta mi řek , že když mě vidí, že má chuť na Raky. Co má člověk udělat, když to uvnitř bolí a přitom ma odpoušťet . Lidé jsou všude stejní , je těžké s nimi vyjít…..Ja jsem musela doma pomáhat . Jednou jsem nedala ovcim vodu , a otec mě vyhodil od stolu. Když nemají ovce, tak nebudu mít ani já. Neexistovalo že abych vytirala s koštětem. Dnes je mi 46 a mám zdravotní problémy. Nepíšu Vám proto že bych si stěžovala, ale proto že jsou věci které mně mrzí. S pozdravem Jana Burdová