Abychom něčeho dosáhli, zvykli jsme si dávat si cíle. Třeba postoupit na služebním žebříčku nebo zhubnout do plavek. A právě v tom je problém, domnívá se podnikatel a blogger James Clear. Nepotřebujeme cíl, potřebujeme systém.
Každý chce v životě něčeho dosáhnout. Pro většinu lidí začíná cesta stanovením konkrétního, splnitelného cíle. Do nedávna jsem to dělal taky tak. Měl jsem cíle pro všechno možné – vzdělávací kursy, cvičení ve fitnessu, výhledové klienty. Časem jsem ale pochopil, že existuje mnohem lepší způsob, jak dosáhnout pokroku v tom, co je opravdu důležité. Nesoustředit se na cíl, ale na systém.
Rozdíl mezi cílem a systémem
Když jste trenérem, je vaším cílem vítězství vašeho družstva v zápase. A systémem jsou každodenní tréninky mužstva.
Když jste spisovatelem, vaším cílem je napsání knihy. Systémem je rozvrh práce na ní. Dodržujete ho každý den.
Když jste podnikatelem, je váš cíl vytvoření miliónového byznysu. Systém: analýza strategie a postupu na trhu.
Teď to nejzajímavější:
Co když necháte cíle plavat a soustředíte se jenom na strategie? Dosáhnete výsledku? Když například jako trenér nebudete myslet na vítězství, ale na to, jak kvalitní je trénink vašeho družstva – dosáhnete cíle? Myslím, že ano.
Třeba já jsem nedávno spočítal slova v článcích, které jsem napsal za uplynulý rok. Bylo jich 115 tisíc. V jedné knize bývá průměrně 50 až 60 tisíc slov, takže jsem napsal tolik, že by to stačilo na dvě knížky. To pro mě bylo nečekané. Nikdy jsem spisovatelské ambice neměl. Takový cíl jsem si nedával. Nesledoval jsem své úspěchy. Všechno, co jsem dělal bylo, že jsem každé pondělí a středu napsal jeden článek. Dodržoval jsem ten rozvrh a tak jsem napsal 115 tisíc slov. Soustředil jsem se na systém, na proces psaní.
Proč systémy fungují účinněji nežli cíle? Má to tři důvody.
1. Cíle vám kradou štěstí
Když pracujete na dosažení cíle, v podstatě sami sebe uzemníte. Jako byste říkali, že ještě nejste dost dobří, dobří budete, až dosáhnete cíle. Štěstí a spokojenost odkládáte na okamžik splnění cíle.
Sledováním cíle na sebe uvalíte těžké břemeno. Jak bych se asi cítil, kdybych si vytyčil cíl napsat za rok dvě knihy? Z pouhého pomyšlení na to bych byl nervózní. Ale přesto to lidé stále dělají. Vystavují se zbytečnému stresu jen aby zhubli, napsali bestseller nebo udělali terno v byznysu. Mnohem jednodušší je rozplánovat si čas a soustředit se na každodenní práci. Myslet na proces a ne na výsledek.
2. V dlouhodobé perspektivě nejsou cíle pomocí
Určitě už jste v nějaké souvislosti slyšeli o efektu jo jo. Dejme tomu, že trénujete na maratón. Řadu měsíců tvrdě dřete. Až přijde den X, odvedete plný výkon, máte výsledek. Cílová páska je za vámi. A co dál? U mnoha lidí tato situace vede k pohřbení veškeré snahy. Už před sebou nevidí žádný cíl, který by je motivoval. A to je efekt joja – výsledky skáčou nahoru dolů.
Systémový přístup z vás nedělá otroka hesla «Třeba umři, ale cíle dosáhni».
Systémový přístup z vás nedělá otroka. Vyžaduje pouze pravidelnost a píli. Vím, že když nebudu vynechávat cvičení, dokážu někdy později zvednout větší zátěž. Systémy jsou cennější než cíle, protože ve finále píle vždycky vyhrává nad úsilím.
3. Cíl předpokládá, že ovládáte něco, co ve skutečnosti ovládat nemůžete
Nemůžeme předpovídat budoucnost. Jenomže přesně o něco takového se pokoušíme stanovováním cílů. Pokoušíme se odhadnout, kde budeme za měsíc, za půl roku nebo rok a jak se tam dostaneme. Děláme prognózy rychlosti svého pokroku, ačkoli nemáme ani páru, na co můžeme cestou narazit.
Cíle se dobře hodí pro plánování rozvoje, systémy k reálnému dosažení úspěchu.
Každý pátek věnuju patnáct minut vložení nejdůležitějších ukazatelů svého byznysu do jednoduché tabulky. Do jedné kolonky vkládám ukazatele konverze (počet návštěvníků stránky, kteří si objednali zasílání novinek). Málokdy na to číslo myslím, ale stejně ho kontroluju, protože je součástí řetězce zpětné vazby, který mi říká, jestli dělám všechno dobře. Pokud číslo klesá, je mi jasné, že musím na stránky přidat nějaké dobré články.
Smyčky zpětné vazby jsou potřebné k vytváření dobrých systémů, neboť umožňují zjistit počet jednotlivých článků řetězce. Nevytvářejí žádný tlak na prognózu celkového vývoje. Zapomeňte na prognózy, stvořte systém, který sám bude signalizovat co a kde je třeba zkorigovat.
Mějte rádi systémy!
Nic z výše uvedeného neznamená, že cíle jsou k ničemu. Ale dospěl jsem k závěru, že cíle jsou vhodné k plánování rozvoje, zatím co systémy se skvěle hodí k reálnému dosažení výsledku.
Cíle vám určí směr a mohou krátkodobě motivovat. Ve finále však vždycky vyhrává dobře promyšlený systém. Hlavní je mít životní plán, který budete pravidelně plnit.
Všechno bude ok (i když vám to teď tak nepřipadá)
Jak se přestat spokojovat s málem
