Děti rodičům ubližují dost často. Jednou protože nechtějí jíst, jindy mluví sprostě, nebo prostě neposlouchají. V takovou chvíli přijdou vhod slova útěchy a po nich střízlivá rada. Poradíme vám, jak se na své děti nezlobit.
I když obvykle na dítě nekřičíte a dokážete ovládnout hněv i podráždění, mohou vzniknout situace, které vás úplně vykolejí. Například totální nepořádek v místnosti, kterou jste předtím půldruhé hodiny uklízela, hned po tom, co jste přišla z práce a ještě navíc nejste ve své kůži. Prosíte o ticho a v odpověď se organizuje hra na válku se všemi odpovídajícími výkřiky a výstřely.
A to vůbec nejhorší – věty a výrazy, které se do hlavy vašeho miláčka dostaly neznámo odkud.
—Sněz si tu polívku sama! Mám toho plný zuby: pořád jen polívka! Je hnusná!
Čtyřicet minut jste ten recept hledala a hodinu pak v kuchyni čarovala.
—Proč jdeš zas pro mě ty!? Já chci ze školky chodit s babičkou! Nechci jít s tebou!
Člověku prostě vhrknou slzy do očí. Nechce jít s maminkou… omrzela jste ho snad?
—Ty si se mnou vůbec nikdy nehraješ!
V paměti vám proběhnou všechny hry, co jste si pro dítě navymýšlela, všechny pečlivě připravené zábavy, všechny přečtené knížky a vyprávěné pohádky, samozřejmě vždycky na úkor vlastního odpočinku.
Jak poznat, že nežijete svůj život (a co s tím dělat) - PDF průvodce ZDARMA >>>
V takových chvílích matku prostě zaplaví lítost. Už nepřemýšlíte o příčinách chování dítěte a jeho surových slov. V hlavě vám buší jediná myšlenka: „To je nespravedlivé. Tolik se snažím!“ Slzy už už tečou po tvářích (někdy doopravdy tečou) a v srdci cítíte hněv, lítost a protest.
Jste rozzlobená Doopravdy jste se na dítě rozzlobila.
Stop!
Byla ta situace, co vás rozlítostnila, hodně nepříjemná? No… ano …
A má smysl se na dítě zlobit? No … copak se nemůžu rozzlobit?
Můžete. Ale stojí to za to? No … asi nejspíš ne …
Ne. Určitě ne! Na dítě nemá smysl se zlobit a víc než to, na dítě se zlobit nelze. Tady jsou důvody:
– Když se rozzlobíte, stahujete se do sebe, do svých emocí, dovolujete jim, aby vás pohltily. Vzdalujete se dítěti. Informaci, kterou vám přináší. Je obsažena v každém jeho ošklivém slově, v každém zlém pohledu.
– Lítost vás uzavře do skořápky vlastních pocitů a nedovolí vám pochopit, co se stalo: je dítě unavené? Možná velmi silně postrádá vaši pozornost? Možná, že vy jste ublížila jemu a ani jste si toho nevšimla?
– Navíc, když se poddáte pocitu lítosti, přestáváte být silným dospělým člověkem, který se vypořádá s jakoukoli situací a ovládá ji. Stáváte se malým dítětem, které si ujasňuje vztahy s vrstevníkem. A vaše dítě, i když podvědomě a nakrátko, nicméně ztrácí tu oporu a ochranu, kterou ve vás vidí. Ztrácí pocit stability, spolehlivosti a bezpečnosti světa, protože to všechno mu může dát jenom silný dospělý.
Pro dítě je samozřejmě užitečné vědět, že jeho slova a jednání mohou velmi silně ublížit. Že je to špatné. Avšak seznámit ho s tím, co znamená ublížit a poddat se lítosti z toho, že vám bylo ublíženo, není ani zdaleka jedno a totéž. Výchovnou hodnotu má v sobě to první. Aby zapůsobila, nesmíte v žádném případě ztratit kontrolu nad sebou ani nad situací.
Dítěti pomůžete správně pochopit, co se stalo a udělat z toho závěry do budoucna, když mu především o svých pocitech řeknete:
«Bylo mi to moc líto, když jsi mi řekl, že polévka je hnusná».
«Moc se na tebe zlobím, že jsi neuklidila hračky, když jsem tě o to prosila».
Všimněte si: nejenom přesně pojmenováváte pocit, který zakoušíte, ale zároveň poukazujete na konkrétní skutek, chování/slova dítěte. To je velice důležité, protože děti ne vždycky chápou, co přesně udělaly špatně.
Test životní rovnováhy ZDARMA >>>
Pak můžete dát dítěti pocítit následky:
«Úplně mi ta tvoje slova zkazila náladu, nechci si s tebou číst ».
Můžete také jít do jiné místnosti a na dotazy dítěte říci: «Je mi moc smutno a chci být sama. Nebudu si teď s tebou hrát. ».
Tak dítěti jednak dáte najevo své city, jednak mu sdělíte, co udělalo zlého a nakonec i to, že když něco podobného udělá, musí počítat s tím, že se na něj budou nějakou dobu zlobit. To je užitečná zkušenost. Užitečnější, než hněvivé, lítostivé a nezvládané emoce, z nichž si dítě odnese především to, že maminka nemá náladu.
Proto se na děti doopravdy nezlobte. Ač se to může zdát podivné, taková ošklivá, lítost vzbuzující situace je konec konců užitečným a důležitým poučením i pro vás i pro dítě.
Věra Korehová
Jak poznat, že nežijete svůj život (a co s tím dělat) - PDF průvodce ZDARMA >>>
Test životní rovnováhy ZDARMA >>>
Kde se berou hysterické děti
Nezahrnujte dítě hračkami