K čemu je nám nemoc?

nemoc-k-cemu

Nemoc může být cestou k získání něčeho, co se nám bez nemoci získat nedaří.

Někteří psychoterapeuti se domnívají, že základem prakticky každého onemocnění je psychologická příčina. Z první poloviny 20. století je známa tzv. chicagská sedma,  seznam sedmi onemocnění, u jejichž kořene má stát především lidská psychika.

Dnes je často zdůrazňován biopsychosociologický charakter nemoci.

Podívejme se blíže na názor, že vznik nemoci je způsobem uspokojení potřeb, které vlivem okolností zkrátka jinak uspokojit nelze. Co nám tedy umožňuje nemoc?

1. Pečovat se o sebe bez pocitu viny

Léky, všemožné zdravotní pomůcky, drahé rozbory, procedury a vyšetření – to vše si můžete dovolit prostě proto, že jste nemocní. Zkuste vynaložit stejnou částku jako na to všechno na relaxaci, služby stylisty a kosmetičky nebo na sérii masáží. Pro celá pokolení bylo něco takového prostě nepřípustné. Vždycky se přece našlo něco, na co byly peníze potřeba daleko víc.

2. Právo na odpočinek

Paradox spočívá v tom, že většina moderních lidí, i když jsou třeba svobodnými podnikateli nebo na volné noze, stejně žije podle nepsané zásady, která hlásá: „Je  pouze jediný důvod, pro který může člověk nic nedělat: nemoc“.

Celý soudobý systém na této zásadě stojí. Dítě nemůže nechodit do školy, jestliže se mu nechce. Jediný oprávněný důvod k vynechání výuky je – nemoc.

3. Právo na péči druhých

Možnost být člověkem, o kterého je pečováno. V moderní společnosti jaksi není obvyklé pečovat o „silné, chytré a úspěšné“, tím spíše pak o ty, kteří se přece mohou o sebe postarat sami. Nemoc s sebou přináší oprávněný nárok na tuto péči, na vlídnost. Pokud naši blízcí dokážou ignorovat i zcela jednoznačné signály nezbytné pomoci, nemoc bude progradovat a nastane chvíle, kdy přehlížet její signály už nebude možné. Pak už ovšem jde spíše o reanimační péči.

4. Pozornost blízkých a přátel

Nemoc poskytuje možnost cítit se zvláštním, někým, kdo si zasluhuje pozornost.  O člověku se mluví, jeho stav je hodnocen. Může se stát „tématem dne“. Čím závažnější a složitější onemocnění, tím víc soucitu a litování.
5. Respekt

Člověk vystavený těžkému utrpení budí v nás lítost a soucit, stejně jako myšlenky typu „Panebože, nedej, aby mě něco takového potkalo!“. A má také náš respekt. Věnujeme-li se něčemu, co žádný repekt nebudí (především u nás samých), pak závažné onemocnění nám takový respekt poskytne. Přání „být za hrdinu“ zatím ještě nikdo nezrušil…

6. Možnost vyhnout se rozhodnutí

Když vážně onemocní dítě, rozvodové plány se odkládají. Vlastní vážné onemocnění nás přiměje počkat s novými projekty, s přechodem k jiné oblasti podnikání. Mnohaletá péče o blízkého člověka je závažným důvodem k opomíjení osobního života a kariéry.

7. Možnost zabrzdit, nespěchat, naslouchat sobě samému

Když člověk onemocní, život se rázem zpomalí a do popředí vystupuje to, co bylo dříve ignorováno, co zůstávalo nepovšimnuto. Každé nadechnutí a každý krok se stávají důležitými.

8. “Poslední vůle”

Přání nemocného člověka jsou obvykle vyslyšena a když člověk onemocní, je možné přimět manžela, aby konečně opravil kohoutky a přišrouboval kliku u dveří. Nehledě na další globální potřeby.

9. Nahlédnout svět z jiné strany

Nemoc poskytuje možnost průniku do jiné reality.
Pokud jste někdy dlouhé dny nekonečnou řadu hodin prohlíželi jen záhyby na stínítku lampy anebo hledali figury divokých zvířat v prasklinách na stropě, pak víte, o čem je řeč. Pokud jediné, čeho je člověk schopen, je zírat celé hodiny na čtverec zdi velikosti metr krát metr, svět se mu náhle ukáže z docela jiné stránky.
      10. Dát svému životu nový smysl

Vážná nemoc nás přiměje k zamyšlení nad tím, nad čím jsme dříve přemýšlet nechtěli. Když před člověkem vyvstane možnost, že tohle je konec, všechno lhaní o sobě samém a o životě vůbec se vytrácí kamsi do dáli. Zůstáváme tu sami s pravdou. A tehdy dochází k celkovému přenastavení systému. K přehodnocení veškerého dosavadního života.

Potřeby je nutné uspokojovat. Otázkou je pouze způsob uspokojení. Jestliže dospělý člověk z nějakých příčin nedokáže své potřeby dát otevřeně najevo, zapojuje se čistě podvědomě „tělesné divadlo“ a k uspokojení potřeb dojde cestou manipulace s tělem – tedy nemoci.

Abychom se zbavili nemoci, musíme si správně uvědomit, co se vlastně děje.

1. Položte si otázku: Čeho se mi v souvislosti s touto nemocí dostává? Napište si seznam. Buďte upřímní.

2. Zamyslete se realisticky nad každým z bodů. Neodsuzujte se, poctivě sami sobě přiznejte, co touhle cestou získáváte, co to je, to důležité, čeho se vám nemocí dostává.

3. Dovolte sami sobě žádat a dostávat to „něco“ otevřeně ve svých vztazích. Mluvte o tom, co chcete, co potřebujete. A především to přiznejte sami sobě.
Nemoc odchází, když už jí není zapotřebí.

=========
Děti jsou karmou rodičů
Mateřská terapie. Kouzelná síla slov

Více pro dobrou náladu: