Jak zpomalit čas


Prostor a čas jsou bohužel mimo veškerý náš vliv. Avšak své vnímání času ovlivnit můžeme. Svou roli v tom hrají pozornost a citové podněty.

Každý ví, jak střemhlav letí čas, když děláme něco zajímavého nebo příjemného. Pro šťastné lidi hodiny neexistují. Když se dostaneme do nějaké výjimečné nebo extrémní situace, čas se pro nás naopak zpomalí.

Kdyby naše představy o plynutí času odpovídaly skutečnosti, nemuseli bychom se ani dívat na hodinky. Na subjektivním čase je dobré, že ho můžeme alespoň do určité míry ovlivnit. Podle zjištění vědců ovlivňují naše vnímání času dva základní faktory: pozornost a citové podněty. Jak se jimi dá manipulovat?

Zapojte se do přítomnosti

Jak ukázaly výzkumy, když se lidská pozornost zaměřuje na něco nového, čas jakoby se zpomalil. Vybavte si situaci, kdy jste se ocitli na místě, kde jste nikdy předtím nebyli. Všechno bylo nové a soustředili jste se na podrobnosti objektů kolem sebe… Když jste se pak vraceli, čas jako by se rozběhl rychleji.

Je jasné, že nemůžeme dvakrát poprvé projít nějakou ulicí. Zpomalit subjektivní čas za pomoci pozornosti ale je možné. Abychom se lépe soustředili na to, co se děje, je třeba si to důkladněji uvědomovat. Vědci potvrdili, že meditace uvědomělosti, vedoucí k umění být plně zapojen do přítomnosti, zpomaluje subjektivní čas.

Pokud se člověk zabývá jednou konkrétní věcí, letí čas daleko rychleji. Jak potvrdili neurobiologové, čím více jsme něčím zaujati, tím rychleji čas běží. To je konec konců pocit, který každý zná.

Abychom tedy zpomalili nebo urychlili subjektivně vnímaný čas, musíme si dávat pozor, jak mnoho pozornost – v kvalitativním i kvantitativním slova smyslu – věnujeme určitému objektu nebo procesu..

Zapojte své city

V situacích vyvolávajících silné emoce a zrychlujících tep rovněž máme pocit, že čas plyne pomaleji. Tento stav psychologie nazývá citový vzruch.

V průběhu jednoho experimentu předkládali badatelé jeho účastníkům fotografie rozesmátých nebo naopak rozzlobených obličejů. Obrázky vyvolávaly u zkoumaných osob citovou odezvu. Posléze potvrdily, že podle jejich subjektivního vnímání jim tyto citově expresivní snímky byly předkládány déle, než o něco později snímky citově neutrální. Ve skutečnosti však čas předkládání snímků byl u obou typů stejný.

Krom toho skenování mozku, které v průběhu experimentu rovněž probíhalo, potvrdilo rozdíly také v aktivitě těch částí mozku, které odpovídají za subjektivní vnímání času. Možná někde zde je důvod, proč sportovci ve vrcholných okamžicích zápasů a soutěží mají pocit, že čas se zpomalil.

Jiný výzkum měl daleko extrémnější okolnosti. Účastníci měli zažít pocity volného pádu. Cílem bylo silně je vyděsit a přitom sledovat jejich vnímání času. Výsledky skutečně potvrdily, že čas se pro ně zpomalil, vyjádřeno percentuálně o 36 procent. Ne však při pokusu samém, ale při vyprávění, respektive vzpomínání na něj. Všichni měli dojem, že to trvalo daleko déle.

Závěry

Aby vám tedy čas neplynul tak rychle, měňte druhy činnosti a snažte se co nejuvědoměleji vnímat přítomnou chvíli. Uvědomělost celkově pomáhá více prožít, procítit a vychutnat si to, co se děje, čemu se věnujeme, čím se zabýváme. Čas od času si můžete dopřát i nějaké citové pohnutí, ať už pozitivní (příjemné vzrušení) nebo negativní (hněv, nějaký adrenalin). Můžete to střídat…

Pokud jde o obecně rozšířený názor, že když člověk dělá něco zajímavého nebo příjemného, čas utíká rychleji, je to pravda. Jak se ukázalo, je souvislost mezi subjektivním vnímáním času a potěšením z činnosti, kterou člověk vykonává, daleko silnější, než si vůbec dokážeme představit. Vědci navíc prokázali, že to funguje i opačně. Když máme dojem, že čas uběhl jako mávnutím proutku, máme také pocit, že jsme ho strávili příjemně.

Subjektivní vnímání času je výlučně naše. A to je moc dobře.

=========
Dodržuj čtyřiadvacetihodinovou pauzu…
Jak si dodat sebejistoty během 5 minut

Více pro dobrou náladu: