“Existuje jedno účinné cvičení, celkem jednoduché, které jsem začal využívat před dlouhými lety. Ať už jsem na své cestě potkal kohokoli, člověka nebo třeba hmyz.
PRVNÍ myšlenka, kterou si připustím ve vztahu k té druhé bytosti: „PŘEJI TI ŠTĚSTÍ!“ Hlavní je, aby ta myšlenka byla opravdu úplně první: „PŘEJI TI ŠTĚSTÍ!“
Naprosto to změní všechno další, k čemu dojde mezi vámi a tím druhým. Říkám to na základě vlastní zkušenosti.
Někdy je to krajně obtížné, když se setkáte osobně s nepřítelem, když stojíte tváří v tvář neočekávané drsné situaci. Mě velmi pomáhají meditace, které mě naučily nepřipustit záporné emoce.
Získáte schopnost vytvořit si kolem sebe jakýsi prostor. Uvidíte, jak se v něm vznáší ta negativní emoce, a než vás ovládne, dokážete ji přeměnit.
Všechno uvidíte tak, jak to je: tady se projevuje nevědění; hněv není nic jiného, než nevědění – z mojí strany i z té druhé. Přetvořte ho, nechte ho odplout, změňte ho v LÁSKU: „PŘEJI TI ŠTĚSTÍ!“ Zkuste to a uvidíte, jak se všechno ve vašem životě změní.“
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>Test ZDARMA - Nakolik jste hodná holka? >>>
Dopis sobě samému ve věku 16 let
8 příznaků zdravé lásky – pro hezčí život
Čím se liší moudrá žena od chytré
1 komentář
Dovolim si oponovat.
Veta, ze meditace povazujete za neco, co vam pomohlo nepripoustet si (negativni) emoce ve me zanechava silnou pachut potlacovani a nepochopeni smyslu meditace. Tedy tak jak ho chapu ja. A ja ho chapu tak, ze mi maji pomoci naopak citit vsechny sve emoce a rozumnet jim, resp. tomu, co je za nimi. A to znamena nenaplnene potreby a ocekavani. At uz aktualni, akutni ci nekdy v minulosti, ktere se s nami nevedome tahnou do dnes a plizive ovlivnuji nase jednani a chovani. A vim-li o n techto potrebach, zpetne to muze pusobit na me prozivani emoci. A ja ho pak muzu, diky pochopeni, zmenit, protoze muzu napr. hledat realne cesty naplneni, ci se treba zacit vyrovnavat s tim, ze to uz treba neni mozne (a k tomu opet potrebuju pristup ke VSEM svym emocim) a pod… A meditace mi zprostredkovava tento kontakt se sebou. A samozrejme neni samospasna a je potreba pak zaujmout nejaky postoj po novych zjistenich (treba ten, ze zadny zaujimat nechci)
Proto s tvrzenim, ze jde vlastne jen o nevedomost (ci jak jste to psal) , takze si to teda muzu premenit na lasku (vedome), sice souhlasim, ale tento zpusob, kdy „preskocim“ vlastni citeni za ucelem „byt nad veci“ a vytvorit si ten hluchy prostor, povazuju za pohodlnou zkratku, ktera mi ma dat pocit toho, ze jsem lepsi nez ostatni, protoze jsem prece nad veci a vsem preju jen to nej, i kdyz to tak vlastne vubec necitim. Je to podle me takove obchazeni sebe sama, potlacovani sebe sama a tim padem i, zrejme nevedome takove chovani k ostatnim, ktere muze byt paradoxne vnimano jako nadrazene. Tudiz je to i takove obchazeni zivota samotneho se vsim, co prinasi.
A nakonec takoveto potlacovani a premahajici se prani neceho nekomu, kdo je mi proti srsti (ale ja jsem prece nad veci a umim si udelat „prostor“ a nechat v nem vznase tu „neprijemnou emoci“ a pak ji bez pochopeni honem premenit, hlavne od ni mit distanc – takto na me to vypraveni pusobi) vede jen k frustraci (protoze neco ve me chce skrze tu emoci na nece prece upozornit) a dalsim a dalsim potrebam meditaci az treba k zavislosti, protoze bez ni se ze sveho pripadneho neprijemneho prozivani nikdy nevysekam..Zacarovany kruh, kde neni prostor pro zivot v jeho variantach, ale je tam prostor pro potlaceni, zavislost a natlak na prozivani pouze toho „dobreho“, tedy vlastne touha vratit se do detstvi…A tady bych tedy zacala znova (v detstvi) a skrze to se, pomoci mj. meditaci znovu ucila navazovat kontakt se svym skutecnym prozivanim, namisto dnesniho zkratkoviteho nadrazeneho preskakovani vuci vlastnim negativnim emocim:-):-)