Lidský život je plný problémů. Přirozeně se s nimi střetávají i naši blízcí a známí, a často tak posloucháme jejich stížnosti na to či ono. To je jistě přirozené, lidé se rádi vypovídají a trochu si uleví ve svém stresu. Na druhé straně však věčné naslouchání něčím stížnostem nás připravuje o energii. Jestliže si někdo umíní, že život je k němu zlý a nespravedlivý a že si na něj zasedl, nic s tím neuděláte. Takový člověk se stylizuje do role oběti, snaží se svou odpovědnost přenést na jiné lidi, na osud nebo alespoň na smůlu.
Je proto svrchovaně důležité umět podobné situace včas odhadnout, vědět, jak mohou zapůsobit na naši náladu nebo dokonce nějak ovlivnit náš život a podle toho na ně správně reagovat.
Proč není dobré naslouchat stížnostem?
Lidé, kteří si věčně jenom stěžují na svůj život, se sice často předvádějí jako oběti, stěžují si na všechno a na všechny, avšak nedělají nic ke změně situace a svého života jako celku.
Nějakou dobu podobné nářky bereme jako normální projev (co si má člověk v těžké situaci počít má takovou smůlu…), záhy si však uvědomíme, že problém nespočívá v nějaké konkrétní situaci, ale v dotyčném. Ustavičné stížnosti na všechno a všechny kolem se staly neoddělitelnou součástí jeho životního způsobu. Zkrátka k němu patří. Jinak ani žít neumí. Vědomě či podvědomě využívá svých stížností jako prostředků manipulace, jejímž cílem je vyvolat ve vás pocity viny, soucit a lítost. Zároveň se tak chce zbavit zodpovědnosti za situaci, v níž se ocitnul.
Nezřídka této manipulaci podléháme a pociťujeme jakousi povinnost řešit jeho problémy nebo alespoň soucitně vyslechnout všechny jeho výlevy a utěšovat ho.
Je určitě správné projevovat empatii a dávat najevo soucit, když je někomu blízkému nebo známému zle, musí to však mít jistou míru. Ustavičné naslouchání stížnostem člověku zkrátka škodí.
Zároveň však není nijak jednoduché poskytnutí ochotného ucha odmítnout. Nikdo si rozhodně nepřeje, aby v očích stěžující si osoby vypadal jako jako nějaký necitelný egoista.
Jak na nás působí, jestliže stále nasloucháme něčím stížnostem.
Podobný typ stěžovatelů obvykle perfektně dokáže probudit ve svých posluchačích lítost a soucit. Ti jsou pak nezřídka prodchnuti jejich neštěstím, ať už skutečným nebo smyšleným a často problémy stěžovatele vnímají jako by byly jejich vlastní.
To je ovšem zbavuje podstatné části energie. Jejich emocionální stav se mění, jejich pocity jsou do značné míry určovány situací, v níž se nachází stěžovatel, tedy jiný člověk.
Frustrace, pocity viny a smutek vyvolávají v mozku hormonální změny, jejichž důsledkem bývají:
- citová nevyrovnanost
- obtížné řešení vlastních problémů
- problémy s koncentrací
- negativní myšlení
Co můžeme dělat, abychom se neocitli ve vleku chronických stěžovatelů?
Život často mění a všelijak zamotá naše plány. Čas od času se každý člověk střetne s nepříjemnými, nečekanými okolnostmi a zapeklitými problémy, na které ani nepomyslel.
Nezdary nás sice mohou přivést k pocitům frustrace a smutku, ale držet se těchto negativních stavů není rozumné. Navíc to situaci nijak nezmění, leda snad k horšímu.
Tyto pocity a stížnosti na problémy nám ubírají energii, kterou bychom mohli věnovat právě překonání nenadálých potíží nebo řešení nečekaných problémů.
To je typické chování věčných stěžovatelů. Opravdu nemá smysl chtít se jim podobat. Nejsme naprosto povinni naslouchat nekonečným hořkým litaniím a z problémů jiných lidí dělat problémy své.
Nemůžeme řešit cizí problémy, úplně nám stačí ty vlastní.
Takže… co si počít?
1. Udržujte si odstup
Při sebemenší možnosti si udržujte od těchto lidí odstup. Nejde jim o nic jiného, než aby vámi manipulovali.
S čím menší ochotou a výdrží nasloucháte jejich stížnostem, tím rychleji pochopí, že se opravdu nechystáte nechat se prostoupit žalem nad jejich hroznými zážitky a nehodláte utrácet energii na odstranění jejich důsledků.
2. Dejte stěžovateli znát své stanovisko: jeho problém je právě jeho problémem.
Pokud už jste snad obětovali čas a vyslechli stěžovatelovy stížnosti, dejte mu jasně znát, že problém spočívá především v jeho postoji k situaci a k životu vůbec. Nevyslovujte politování, ale ptejte se, co proti problému udělal nebo dělá, jak situaci řeší. Věčný stěžovatel se buď vymlouvá, nebo začne o jiném problému. Snažte se nijak hluboce se nezajímat o podrobnosti, dejte najevo, že je to jeho věc a také řešení záležitosti je jeho věcí, s níž si musí poradit vlastními silami.
3. Neprojevujte «slabost»
Nezapomínejte, že máte co do činění s manipulátorem, a opravdu není vhodné dávat najevo sebemenší ochotu či úmysl jakkoli se podílet na řešení jeho problémů.
Jistěže se vás může zmocnit nával empatie, přesto se snažte situaci ovládat a nespěchat s poskytnutím pomoci, jestliže se vás problém nijak netýká.
4. Stanovte meze
Máte plné právo podobného člověka požádat, aby vás nezaplavoval svými tragédiemi a lamentacemi. Nebojte se mu sdělit, že vás unavuje neustále poslouchat výlevy jeho negativity, že se vám to nelíbí a příčí se vám jeho ustavičné stížnosti.
Pokud máte známého nebo příbuzného, který vás věčně obtěžuje svými stížnostmi, začněte jednat. Nehrajte s těmito lidmi jejich hru, jinak najednou zjistíte, že jste si do života vpustili neúměrné množství negativity. A vaše energie se doslova vypařuje.
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>Neobyčejný způsob vrácení ztracené energie
Energie černé barvy – nosit ji, anebo ne?
