Steve Jobs: 6 kroků meditace plného vědomí

Po léta praktikoval meditaci působící na vyrovnání vědomí a podvědomí. Pomáhala mu zbavit se stresu, „vyčistit si hlavu“ a rozvíjet vlastní kreativitu.

«Když se posadíte a budete se chvíli jen tak pozorovat, zjistíte, jak neklidnou máte mysl. Když se budete pokoušet ji uklidnit, situaci to jenom zhorší. Teprve až ji po nějaké době přeci jen zklidníte, odhalí se vám ty nejjemnější skutečnosti. Zostří se vám intuice a také zjasní vidění, dokážete cítit sám sebe v daném časovém úseku – tady a teď. Myšlenky se zpomalí, vědomí rozšíří a uvidíte toho mnohem víc, než dřív“. Tímto způsobem popisoval Jobs meditační efekt svému životopisci Walteru Isaacsonovi.

Zvláštním typem meditace je meditace plného vědomí. Její počátky leží v zenovém buddhismu. Jobs o ní vyprávěl Isaacsonovi nedlouho před svou smrtí. Tehdy už meditaci praktikoval řadu let. Svědkem by mohl být spisovatel Jeoffrey James, který už počátkem 90. let s Jobsem hovořil o tom, jak spolu souvisejí zen a programování.

„Tenkrát to bylo cosi málem exotického“, říká James, „takže si můžeme myslet, že i v tom Jobs předběhl svou dobu“. Dnes pozitivní vliv meditací uznává i neurologie a giganti typu Google, General Mills, Target nebo Ford nechávají své zaměstnance učit právě tomu typu meditace, který pro sebe Jobs objevil před desetiletími.

Podle citátu, který uvádí Isaacson, praktikoval Steve Jobs meditaci velmi podobnou té, kterou svého času učil Jamese známý mistr bojových umění Yang Jwing Ming. Uvádíme jeho lekci sestávající z šesti kroků:

1. Posaďte se do volného tureckého sedu někam, kde budete sami, kde je klid a ticho. Usedněte nejlépe na plochý polštář, abyste snížili napětí zádových svalů. Pak začněte zhluboka dýchat.

2. Zavřete oči a zaposlouchejte se do svého vnitřního monologu, naslouchejte myšlenkám, které vám vyskakují v hlavě: práce, domov, televize… to se ozývá tlachání vaší překotné „opičí mysli“. Nesnažte se ji umlčet, alespoň ne teď. Prostě jen sledujte, jak mysl přeskakuje z jedné myšlenky na druhou. Toto cvičení opakujte 5 minut denně po dobu jednoho týdne.



3. Nepokoušejte se ztišit kolotání myšlenek. Pokuste se přenést pozornost ke svojí „volské mysli“. Tedy k té části mysli, která myslí klidně a pomalu. „Volská mysl“ prostě jen pozoruje svět kolem sebe. Nehodnotí, nehledá smysl, prostě vidí, slyší a cítí. Většina lidí o ní nemá ponětí, i když při různých otřesech se může projevit, v okamžicích, kdy „opičí mysl“ umlká. Ale dokonce i když jsme plně v zajetí „opičí mysli“ a kdy její věčné pobídky „Rychleji! Dělej!“ nám nedovolí se vzpamatovat, naše „volská mysl“ pokračuje ve své nepozorované a neuspěchané solidní činnosti.

4. Podle míry v níž si uvědomujete svou „volskou mysl“, ji požádejte o postupné uklidnění činnosti „opičí mysli“. Jeffreey Jamesovi například pomáhal tento postup: představoval si, jak „vůl“ beze spěchu kráčí po cestě a jak jeho pomalý krok uspává „opičí mysl“. Pokud se snad sem tam probere, nezlobte se. Opice už jsou takové. Rozhodně zaznamenáte, že začala více odpočívat, než dělat zmatky a hluk.

5. Když dosáhnete uklidnění „opičí mysli“, pokračujte v soustředění pozornosti na „volskou mysl“. Váš dech se zpomalí. Pocítíte dotek vzduchu na kůži. Možná ucítíte, jak vám krev protéká tělem. Pokud otevřete oči, bude se vám zdát, že svět kolem vypadá trochu jinak a snad i podivně. Například okno bude vypadat jako čtverec naplněný světlem. Nebude třeba ho otevírat, mýt nebo leštit. Prostě tu bude – tady a teď. Stejně tak jako vy sami – tady a teď.

6. Abyste dospěli až k tomuto stavu, budete potřebovat nějaký čas. Ale budete-li postupovat správně, neuvědomíte si vůbec čas, který uplynul od chvíle, kdy jste zapnuli časomíru, do jejího vypnutí. Postupně, den po dni prodlužujte čas meditace. A i když je to udivující, ať bude trvat jakkoli dlouho, nebudete vnímat, že čas ubíhá.