5 pravidel vztahu k sobě samému. Co vám zrcadlí váš svět?

Oko – do duše okno. Tuhle větu zná každý, stejně jako kaleidoskop povědomých, příjemných výrazů, které s ní nějak souvisejí: láska, úcta, srdečnost, vstřícnost, být s někým rád, dočkat se někoho… Co všechno si můžeme přečíst v očích lidí, kteří jsou nám blízko, kteří se tak či onak dotýkají našeho života nebo přímo nás?

Lidé jsou jako zrcadla. To jsem slýchala dost často, ale nechápala jsem tak docela, co všechno to znamená. Měla jsem vždycky za to, že zákon zrcadla značí především to, že lidé se ke mně budou chovat tak, jak se k nim budu chovat já. Budou zkrátka odrážet můj vlastní přístup k nim. To je sice také pravdivý pohled, ale zákon zrcadla má ještě další, docela jinou stránku.

Naše vnitřní přesvědčení, včetně názorů na sebe sama, nacházejí odraz v lidech kolem nás. Když se v životě vyhýbáme nepříjemným lidem nebo situacím, často sami sobě tarasíme cestu k životní změně. Někdy člověk musí něčím projít, aby si cosi uvědomil, aby se s novou silou a energií vydal dál, na cestu k lepšímu životu.

Vezměme si docela běžnou situaci. Měly jsme rande s kamarádkou. A ona nepřišla včas. Zdálo by se, že na tom nic není, mohla zapomenout, splést si cestu, nemohla se dřív uvolnit, cokoli, co se může stát každému. Ale když se na to podíváme hlouběji, můžeme v tom vidět právě to zrcadlo…

Mám moc ráda orientální tance, několik let jsem se jim vážně věnovala, byl to opravdu životní zájem. Jenomže přišel jeden porod, druhý, děti, nějaký ten úraz a po pár obnovených trénincích jsem pochopila, že profesionálně už se orientálnímu tanci věnovat opravdu nemůžu. Uběhly dva roky, nicméně touha vrátit se k němu alespoň amatérsky ve mně stále doutná a občas dokonce zahoří jasným plamenem.

Docela nedávno jsme šli se synem po městě a najednou vidím, moje taneční škola tu má oznámení, dopolední kursy, začátek v 10 hodin. Srdce mi začalo tlouct jako před první schůzkou. V duchu už jsem vytahovala ze skříně schované balerinky. Pak jsem si vzpomněla, že v 10:30 mám rande s kamarádkou. Říkala jsem si – zavoláš jí, odložíte to. Jenomže my se vídáme tak zřídka, málokdy se nám podaří oběma uvolnit v nějaký přijatelný čas. Tak jsem se tedy rozhodla, že už domluvená schůzka s kamarádkou je důležitější.

Kamarádka přišla o čtyřicet minut později. A když mi to vysvětlovala, musela jsem se zamyslet. «Víš“, říkala, „ráno jsem vstala, radovala se z volného dne a rozhodla se rozestavit si správně priority. Nejdřív na kosmetiku a masáž a potom, krásná, uvolněná a upravená za tebou“. A já jsem rozvažovala, co mi to vlastně tímhle sděluje. Jak jsem si já tohle ráno stanovila priority? A co z toho vychází?

No ano, správně. Je to zrcadlo. Lidé nám zrcadlí, jak se sami k sobě chováme, jak si stanovujeme priority. Jestliže lidem neříkáme, co potřebujeme, co je pro nás důležité, jestliže potlačujeme sami sebe a svá přání, lidé nám svým chováním zrcadlí právě to, co provádíme sami sobě.

Chovej se k jiným tak, jak si přeješ, aby se oni chovali k tobě. Ano, to je pravda. Platí však také, že i sami k sobě se musíme chovat tak, jak si přejeme, aby se jiní chovali k nám. Sami se sebou tak také musíme zacházet.

Takže o čem to tu vlastně mluvím? O lásce k sobě samému! O úctě, o šetrném vztahu, o tom, že musíme sami sobě naslouchat, že také náš vlastní život nám musí být prioritou.


Jak na to? Je to jednoduché. Každý den dodržujte těchhle pět prostých pravidel.

  1. Říkejte «ne», když je třeba říci ne, a «ano», když je třeba říci ano.
  2. Stanovte si své priority pro sebe i pro jiné.
  3. Život si plánujte podle svého hlavního cíle.
  4. Nezapomínejte, kdo má hrát hlavní roli ve filmu s názvem «Můj život»; každý má svůj vlastní film, jen názvy se mohou lišit.
  5. Mějte se rádi, naslouchejte si, držte si palce a buďte si oporou.

=========
5 způsobů jak přestat sami sebe stresovat
Pravidla, která vám navždy změní život