5 hořkých a nevyhnutelných pravd o životě.

Život nebývá jednoduchý, ale i když ne vždycky je spravedlivý, určitě je to cesta, kterou stojí za to projít.

Dříve nebo později vám život uštědří pořádný kopanec. Můžete se ze všech sil snažit něčemu podobnému vyhnout, ale stejně se vám to nepodaří. To je deprimující.

Deprese nevzniká bez příčiny. Život je občas jen těžko snesitelný a náhle ho přestáváte zvládat. To všechno je neobyčejně složité a jen těžko se mi může podařit popsat to jednou větou. Zkrátka jsem se v určitém životním okamžiku propadl do deprese.

Ztráta rodiče, práce, kterou jsem nesnášel a spousta nevydařených vztahů – ocitl jsem se doslova na pokraji sil. Začal jsem se utvrzovat v roli oběti, obviňoval jsem všechny kolem sebe, věčně jsem si stěžoval na nesnesitelnost svého života a na to, že všechno je špatné, špatné, špatné.

Přesto se mi nakonec podařilo najít cestu zpátky. Vždycky se dá najít, je jenom třeba vydržet a trochu počkat. Tajemství se ukrývá v pochopení, že život nikdy nebude snadný a co je ještě důležitější – že život zkrátka je plný těžkostí. Patří to k němu.

Vyhnout se jeho těžkostem se člověku prostě nepodaří. Přesto však když se podíváme na život jako na celek, může být nádhernou zkušeností – pokud mu umožníme, aby se jí stal.

Promyslete si důkladně výše napsaná slova, a hned vám bude o mnoho líp.

Existuje několik nepochybně hořkých pravd o životě. S pěti z nich už jsem se osobně setkal.

1. Budete muset přežít smrt blízkého člověka.

Nemá žádný smysl se na to chtít nějak připravovat, to se vám stejně nemůže podařit. Pokud ovšem chcete, můžete to zkusit, ale je to totéž jako plavat proti proudu. Jenom přijdete o spoustu energie, kterou byste mohli využít na něco jiného. A až se to nakonec stane, o žádné připravenosti nebude ani řeči. Na to totiž nemůžete být nikdy připraveni.

Mockrát jsem přemýšlel nad tím, čemu se to asi bude podobat. Potom se to stalo a na nic takového jsem rozhodně připravený nebyl.

To nejlepší, co člověk může dělat vzhledem k nevyhnutelnosti takových životních událostí je, že se ujistí o dobrých a nejlepších vztazích s lidmi, kteří jsou mu nejbližší, o tom, že jim věnuje dostatečnou pozornost, že jim pomáhá a podporuje je, jak je třeba a jak může. A to ostatní záleží jenom na osudu.
[sklik_Adv1]

2. Lidé vás budou beztrestně využívat.

Až budete dost zralí, dokážete si v životě stanovit jisté hranice a učinit tomu přítrž. Až do té doby to musíte brát jako zkušenost.

Pro hodně dívek, s nimiž jsem chodil, jsem byl něčím jako polštářem k měkčímu posezení, snadným cílem manipulace, protože abych vztah udržel, byl jsem ochoten k mnohému. Což bylo otevřeně využíváno proti mně.

Nesmíme zapomínat, že člověk je od samého počátku nastaven tak, aby ve všem hledal výhodu. Měl to štěstí, že se stal tím nejchytřejším tvorem mezi všemi bytosmi na téhle planetě. Jeho mozek ustavičně hledá ty nejrychlejší a nejefektivnější způsoby jak něco podniknout nebo jak něčeho dosáhnout.

Někdy člověk dosahuje skutečně neuvěřitelných cílů – například při dobývání vesmíru. Ale jindy dosahuje neskutečného pouze za cenu blaha jiných lidí. Což je špatně, ať jde o malé nebo velké cíle, o záležitosti osobní nebo třeba celospolečenské.

Ale i kdybych býval sebevíc chtěl potrestat ty ženské, které mě jen využívaly, nakonec bych to nedokázal. Prostě jsem jim dovoloval, aby tak se mnou zacházely. Dál jsem se s takovými dívkami scházel, i když jsem mohl vztah ukončit.

Někdy vás lidé využívají i když už si dokážete nastolit jisté hranice. Znají zkrátka způsoby, jak na to jít. Člověku chvilku trvá, než to odhalí. Připravit se na to nějak předem se nedá. Takový je život. Podle stupně jejich mazanosti se takoví lidé dají dříve nebo později rozpoznat a zavčasu či méně zavčasu si od nich dát odstup, ale to neznamená nějaké ulehčení. Prostě takoví lidé jsou a vždycky to budou na vás zkoušet.

3. Vždycky se najde někdo přitažlivější, chytřejší, úspěšnější a šťastnější než jste vy.

Možná dokonce, že bude mít všechny tyhle kvality současně. Myslím, že právě tohle je ten pravý důvod, proč nejsme schopni přestat se neustále srovnávat s ostatními. Pro mnoho lidí se životní okolnosti poskládaly a skládají i nadále podstatně lépe než pro vás. Tak to bude vždycky. Přitažlivější vzhled, lepší tělesné proporce, víc peněz, úspěšnější kariéra, lepší partner… No a co? To vás nesmí nijak znepokojovat. Najděte si zkrátka to, co bude vyhovovat právě vám. Svoji cestu. Svoje vztahy. Zbývá ještě celá záplava lidí, kteří budou stát právě o vás!

Nelíbí se vám nebo vás nebaví vaše práce? Tak ji vyměňte. Nejste spokojeni s partnerem? Najděte si jiného. Nepokládáte se za dost úspěšného? No tak to změňte!

Ale i tehdy, kdy dosáhnete všeho, čeho jste dosáhnout chtěli, se stejně najde někdo, komu budete maličko závidět. To je naprosto normální.

Jděte prostě dál cestou, kterou jste si vybrali. Zalévejte svůj vlastní záhonek. Nepřepočítávejte cizí peníze. Tohle všechno se dá vyjádřit pouhými čtyřmi slovy: přemýšlejte pouze o sobě.

4. Někdy ani těžká práce nepřináší kýžené výsledky.

To, že na něčem hodně a usilovně děláte ještě neznamená, že vám to přinese úspěch. Lidé jsou často přesvědčeni, že tvrdá, usilovná práce a úspěch jsou jedno a to samé. Naprosto se oddají práci na nějaké jediné věci a nakonec jim to nevyjde. Načež jsou stejně pevně přesvědčeni o tom, že úspěchu se dosáhnout nedá.

Myšlenka, že těžká práce a úspěch jsou jedno a to samé, je správná. Je tu ovšem ještě jedna podstatná věc: k úspěchu vede pouze práce vytrvalá a dlouhodobá. A s největší pravděpodobností jen těžko budete mít úspěch hned v první věci, na kterou zaměříte veškeré svoje síly. Pamatujte, že vytrvalá práce musí trvat co možná nejdéle.

Ale i když člověk hodně pracuje, nezdarům se nevyhne. Nesmí hned ztratit víru a odhodlání a musí to zkusit znovu s něčím jiným. Nelpět na tom, v čem se mu nedařilo.

5. Lidé se vám vytratí ze života a nestojíte jim ani za vysvětlení.

Myslím, že snad každý ne ze své vůle z ničehonic přišel a nějakého přítele nebo o osobu, kterou miloval. Nevyhýbá se to ani rodinným vztahům.

Chodil jsem s dívkami, které se v jedné krásné chvíli rozhodly, že už jim to se mnou leze krkem a prostě zmizely. Nebo mi oznámily, že je mezi námi konec a neobtěžovaly se vysvětlováním důvodů. Totéž se stalo i s některými přáteli.

I když byste si snad zasloužili vysvětlení podobného chování, nikdo vám ho neposkytne. Musíte být natolik zralí a sebejistí, abyste pochopili, že i tohle se stává a že i po odchodu podobných lidí budete OK. Příčina není ve vás, je v nich. To oni nemají patřičnou úroveň a dost slušnosti, aby řekli – hele, neklape to, nebo nezlob se, dál už nechci pokračovat. Hlavní je, že vy ve skutečnosti nepotřebujete žádná vysvětlení, abyste to, co se přihodilo, ve zdraví přežili a klidně žili dál.

Lidé se vám budou v životě objevovat a zase z něj odcházet z nějaké určité příčiny Někdy jejich důvody budete chápat, jindy ne. V každém případě je však třeba jít dál.

Život nebývá jednoduchý, ale i když ne vždycky je spravedlivý, určitě je to cesta, kterou stojí za to projít.

=========
Změnit svůj život není nic strašného. Strašné je trpět.
3 kouzelné pocity