Nic není jen správné nebo nesprávné. Všechno závisí na úhlu pohledu.
Jedna a ta samá věc může pro jednoho člověka být správná a pro druhého nesprávná, protože vše v menší či větší míře závisí právě na člověku. Co je pro někoho v jednu chvíli správné, může se pro něj v jiný okamžik stát nesprávným, záleží na situaci.
Učili vás myslet v kategoriích aristotelovské logiky. Věc je buď správná, nebo nesprávná. Tohle je bílé a tohle černé. Tady je Bůh, támhle Ďábel. To však je chybná klasifikace. Život se nedělí na černou a bílou. Většinou má nejblíž k různým odstínům šedé.
Díváte-li se někam hluboko, vidíte bílou jako jistý krajní odstín šedé barvy a černou jako jiný krajní odstín šedi. Avšak i celá široká stupnice půltónů mezi nimi stále patří k šedé barvě. Realita se skládá z půltónů. Je to zcela zřejmé, vždyť nikde na ní nejsou vyznačeny žádné přechody. Půltóny nejsou hermeticky odděleny jeden od druhého. Takové rozdělení by bylo hloupé, přesto však bylo vašim uším vnucováno.
Správné i nesprávné se neustále mění. Co s tím naděláme? Jestliže to někdo bude chtít rozhodnout nějak kategoricky, bude načisto ochromen; nedokáže se pohnout. Pokud se rozhodnete něco dělat pouze a jedině tehdy, bude-li vám absolutně jasné, co je a není správné, budete paralyzováni; nedokážete jednat. Člověk jednat musí, musí jednat v relativním světě, kde žádná absolutní rozhodnutí neexistují. Proto na ně ani nečekejte; prostě pozorujte, dívejte se a pokud budete mít pocit, že když něco uděláte právě takhle a ne jinak, bude to správné, udělejte to.
Osho
K čemu je lidem život?
Jak do svého života přilákat hojnost?