Bylo mi už něco přes čtyřicet, když jsem zjistila, že na obvyklé „Jak se máte, co děláte?“ se dá také odpovědět „Osim haim“. Znamená to doslova „Děláme život“, vlastně tedy – „Žijeme“ nebo taky „Užíváme si života“. Setkala jsem s tou odpovědí v Izraeli, kam mě zavál život a kde je docela běžná.
Polední kavárna. Vedle u stolečku sedí starší pár. Asi to nejsou manželé, spíš známí. Povídají, smějí se, vtipkují. Najednou zazvonil mobil. Muž to vzal. Na druhém konci mu někdo položil klasickou otázku a on odpověděl: „Osim haim“. Užívám si života. Neřeším problémy, nevydělávám peníze, nehledám odpovědi na nějaké otázky a nestavím si cíle, nedržím dietu kvůli hubnutí, ne, ne… prostě žiju a užívám si života.
Tahle slova mi doslova učarovala. Chtěla jsem se taky naučit tomu „Osim“. První lekci mi poskytl majitel zoo obchůdku, kam jsem brzy ráno běžela koupit krmení pro psy. Majitel sotva otevřel, napůl spící rozkládal zboží do regálů a já tam vrazila celá udýchaná a samozřejmě jsem spěchala. „Rychle prosím vás“, zaprosila jsem.
Na má slova majitel obchůdku vytáhl z klece malého králíčka a posadil mi ho do dlaně. V tu chvíli jsem pochopila – tohle je Osim haim! Čas se zastavil. Chtělo se mi donekonečna hladit heboučký uzlíček ve své dlani. A přitom se s potěšením dívat na neuspěchané pohyby prodavače…
Takových lekcí se mi pak dostalo více a při každé z nich jsem cítila veliké štěstí.
Dnes například vím, kde v Tel-Avivu dělají nejlepší kávu. Ne snad přímo kvůli chuti, to ne. Kávu tady v Izraeli vaří výtečnou všude. Jenomže na tomhle místě se pravidelně scházejí majitelé fantastických pejsků, veselí a řeční lidé. Pozorovat jejich svět, poslouchat nekonečnou výměnu názorů na jejich miláčky a přitom v poklidu popíjet kávu, to je osim haim.
Nikdy jsem netušila, že krmit koně je tak nádherné. Vždycky jsem koní bála, od dětství jsem odmítala se k nim přiblížit. Ale tady mi jedna majitelka koní s vlídným úsměvem podávala jablko a vybídla mě, ať svůj strach zlomím. Natáhla jsem třesoucí se dlaň s jablkem k obrovskému zvířeti. Kůň otevřel velikánskou tlamu s úctyhodnými zuby, sklonil se k mé dlani a neskutečně hebkými vlhkými pysky z ní sebral jablko. Bylo to něco tak neskutečně krásného, že jsem ztratila řeč. Osim haim.
Asi nejtvrdší lekci Osim haim jsem dostala na silnici. Jely jsme s dcerkou autem a najednou uslyšely sirény. Věděly jsme, že tohle je varování před raketovým útokem. Podle instrukcí jsem bleskově odpoutala dítě ze sedačky, položila ho na cestu a zalehla svým tělem. Ještě dnes si vybavuji tlakovou vlnu po sestřelu rakety, která mi přeběhla po těle. Do nastalého ticha jsem uslyšela dcerčin šepot: „Maminko, ty mě rozmačkáš!“
Po tomhle zážitku dostal svět kolem mě úplně jiné barvy. A konečně jsem definitivně pochopila, co doopravdy znamená „Osim haim“: «užívat si života tady a teď»!
Bohatství není kožich, který člověk nosí nebo auto, kterým jezdí. Bohatství jsou živí rodiče, zdravé děti a pevná ramena toho nejdražšího po boku.
Pokud člověk vidí, slyší, mluví, miluje a každé ráno vstává z postele, je neskutečně bohatý. Když si stěžujeme na život, měli bychom si vzpomenout na ty, kdo z něj odešli předčasně.
Když si stěžujete na manžela, zkuste si představit jaké to je, ráno nevědět, jestli se vám večer vrátí.
Když si stěžujete na neposlušné děti, zkuste si představit jaké to je, modlit se, aby se dostaly v pořádku domů. Važte si toho, co máte.
Zázraky jsou někdy tak nepatrné, že je lidé přehlížejí. Vůbec jsou lidé zvláštní. Jeden druhému ubližuje a po Bohu chtějí, aby jim odpustil…
Rodíme se s křikem, umíráme se sténáním. Mezi tím bychom měli žít se smíchem… Osim haim.
8 etap lidského života
5 pravidel zjednodušujících život
