Přišel jednou žák k Učiteli a ptal se:
– Čím se liší člověk chytrý od hloupého?
Bylo tiché slunečné ráno, Učitel zrovna popíjel zelený čaj a oddával se úvahám o podstatě věčnosti. Ale kvůli svému žáku nechal piálu s čajem stát, nechal přemýšlení a vyšel s ním ven. Zavedl ho k vysokému kopci, na jehož svahu leželo množství kamenů různé velikosti. Učitel nařídil žákovi, aby všechny kameny vynesl na vrchol kopce. Kamenů bylo opravdu hodně a žák se s nimi dřel celý den. Učitel zatím seděl ve stínu košatého stromu a četl si pojednání velikého Ta Nu o podstatných rozdílech v tlesknutí levou a pravou dlaní.
Žák byl velmi unaven, ale se západem slunce byl se svou prací hotov – přetahal na kopec všechny kameny. Přišel k Učiteli naplněn hrdostí nad dobře splněným úkolem a ptal se:
– Mohu teď, Mistře, znát odpověď na svou otázku?
– Ne, — zavrtěl Učitel hlavou, — ještě nejsi hotov.
– Tak proč jsem měl tahat všechny ty kameny? – durdil se žák.
– To je ono, — zvedl Učitel ukazováček, — moudrý člověk by se nejdřív právě takhle zeptal, než by je začal tahat nahoru.
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>