Prosím vás, dotýkejte se mě

Jsem-li snad vaše miminko,
moc prosím, dotýkejte se mě.
Potřebuji doteky, jejichž něhu jste nejspíš zatím sami nepoznali.
Nespokojte se jen s koupáním, výměnou plenek a krmením,
houpejte mě mě v náruči, líbejte mě na tvářičky a hýčkejte moje tělo.
Vaše něžné a tolik milé hlazení mi dodává jistotu a lásku.

Jestli jsem vaše dítě,
moc prosím, dotýkejte se mě.
I když zrovna nechci, i když vás třeba odstrkuji,
nedejte se a najděte způsob, jak ukonejšit mou potřebu doteku.
Vaše objetí na noc mi osladí sny.
A vaše něžnost přes den mi říká, co ke mně doopravdy cítíte.

I když snad už dospívám,
i tak moc prosím, dotkněte se mě.
Nemyslete, že když jsem teď skoro dospělý,
nepotřebuji už vědět, že vám ještě pořád nejsem lhostejný.
Stýská se mi po vašich starostlivých rukou a potřebuji slyšet váš něžný hlas.
A když je cesta plná zvratů, dítě, které je ve mně, vás zase znovu potřebuje.

Jsem-li váš přítel,
moc prosím, dotýkejte se mě.
Nic mi tak zřetelně neřekne, jak důležitý pro vás jsem, jako vaše objetí plné citu.
Když jsem na dně, jen jedno jediné vlídné gesto mě přesvědčí, že mě někdo má rád.
A potvrdí mi, že nejsem sám.
Možná, že právě vaše přátelské objetí je to jediné, čeho se mi dostane.

Jestli jsem tím, koho milujete,
moc prosím, dotkýkejte se mě.
Možná si myslíte, že přece stačí pouhá vášeň.
Avšak jen vaše dlaně ukonejší mé obavy.
Potřebuji váš dotek, tak měkký a jemný.
Připomíná mi, že jsem milován právě proto, že jsem to já.

Pokud jsem vaše dítě, co už dospělo,
moc prosím, dotýkejte se mě.
Mám sice možná někde v dálce svou vlastní rodinu, která mě také obejme.
Já ale ještě pořád potřebuji ruce své maminky a svého táty, když mi něco způsobí bolest.
Jako ten, co se sám už stal rodičem, vidím dnes mnoho věcí jinak a o to víc si vás cením.

Jsem-li jedním z vašich rodičů, který už tolik zestárl,
moc prosím, dotýkejte se mě.
Тak, jako se mě kdysi dávno dotýkali, když jsem byl ještě docela malý.
Vezměte mě za ruku, posaďte se vedle mě a dodejte mi trochu odvahy.
Vaše blízkost mé unavené tělo zahřeje.
Má kůže, i když je pokrytá vráskami, má moc ráda, když ji někdo hladí.
Nebojte se jí.
Jen se mě prosím dotkněte.

Phyllis K. Davis, „Síla doteku“